Vyhořelí zaměstnanci v korporátech? Dejte jim více oken!


12:34 • 19. února 2018

Tagy: Produktivita, práce, trh práce

V 80. letech minulého století se do povědomí široké veřejnosti začal dostávat pojem „syndrom nezdravých budov“ (sick building syndrome, SBS), který měl být hrozbou zejména pro kancelářské zaměstnance. Odborníci začali jímat podezření, že kancelářské komplexy, ve kterých je často příliš intenzivní klimatizace, špatné vytápění či dokonce plísně, přenášejí své neduhy na samotné pracovníky. Ti pak trpí různými chronickými potížemi, které jim zabraňují podávat maximální výkon.

Zatímco v roce 1984 Světová zdravotnická organizace oznámila, že SBS se týká 30 % obyvatel ve vyspělých zemích, v roce 2002 už to bylo 60 %. Lidé obývající tyto nemocné budovy si pak často stěžují na potíže, jako je únava, podráždění očí, chronická rýma, špatné snášení chutí a vůní, přecitlivělost či celkově pocit špatného zdraví a kondice. Není žádným překvapením, že obyvatelé nemocných budov jsou náchylnější k dlouhodobějším onemocněním, ale také mají častěji problém udržet plnou soustředěnost na práci, čímž trpí jejich produktivita.

Pracovní doba vs. produktivita: Víme, co říkají data

Podle dat amerického Centra pro léčbu a prevenci chorob jsou náklady absentismu v práci v USA zhruba 226 miliard dolarů ročně, což znamená asi 1,685 dolaru na pracovníka. Je tedy v zájmu zejména zaměstnavatelů, aby se svým zaměstnancům snažili zajistit ideální prostředí pro práci. Náš pracovní výkon však ovlivňují i na první pohled mnohem méně významné vlivy, než je vypařování toxických látek ze stavebních materiálů, které jsou charakteristické pro SBS. Je jím například denní světlo.

Mezi příčiny, které způsobují nejen absentismus v práci, ale také „presentismus“, jak se označuje stav, kdy do práce sice přijdete, ale nepodáváte stoprocentní výkon, je bezpochyby stres. Jedna často citovaná švédská studie z roku 1992 přitom dospěla k závěru, že pro jeho odbourávání je velmi důležité denní světlo. Experiment srovnával studenty v učebnách s okny se studenty, kteří studovali v učebnách s pouze umělým osvětlením. Výzkumníci došli k závěru, že studenti bez denního světla měli nižší hladinu hormonů, které tělu pomáhají vyrovnat se nejen ze stresem, ale i s různými infekcemi.

 

Jiná studie, tentokrát z turecké nemocnice, zase v roce 2005 zjistila, že zdravotní sestry, které pracovaly více než 3 hodiny denně s přísunem denního světla, byly méně unavené a naopak více spokojené se svou prací než sestřičky, které strávily při denním světle pouze zhruba polovinu této doby. Další studie ze zdravotnického prostředí pak dochází k závěru, že na podzim, kdy je více světla, dochází k o 95 % menšímu počtu chyb v lékařských úkonech než v zimě, kdy je světla méně.

Důležitým předpokladem pro dobrý – a nejen pracovní – výkon je také kvalitní spánek. Pokud je špatný či krátký, vede to k horší paměti, pozornosti i celkovému zdraví. Závěry několika studií podporují fakt, že nahrazení denního světla světlem umělým negativně podporuje tvorbu hormonu melatoninu, který je důležitý pro správné fungování imunity, ale také pro kvalitní spánek. Pracovníci, kteří pracovali v nočních směnách či v místnostech bez oken, měli hladinu tohoto hormonu nižší než pracující v místnostech osvětlených denním světlem.

Jak tedy zní recept na zdravé, spokojené a produktivní zaměstnance? Dostatek oken v kancelářích, které jim umožní vypořádat se se stresem a kvalitně se vyspat, je jistě dobrým začátkem s mnoha vědecky ověřenými podklady.

Česko navzdory chytrým technologiím zaostává v produktivitě práce

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.