Naprostá většina akciových společností jsou společnosti privátní. Kromě toho, že zakladatelé často mohou chtít, aby vlastnictví firmy zůstalo v rukou omezeného okruhu osob, jsou společnosti od veřejné nabídky svých akcií odrazovány také vysokými náklady na tzv. IPO (Initial public offering). Ty se skládají nejen ze zdlouhavého procesu a vypracování prospektu a dalších dokumentů, ale také z nárůstu informačních povinností, a případně i z hrozby nepřátelského převzetí.
Nedávná studie z Jones Graduate School of Business při Rice University však naznačuje, že je v zájmu všech podporovat firmy k tzv. procesu going public; anebo alespoň v zájmu lokálních komunit. Poté, co společnost podá žádost o první veřejnou nabídku (IPO), v blízkosti jejího sídla se začínají dít samé pozitivní věci; od růstu spotřebitelské poptávky až ke vzniku nových pracovních příležitostí, zjistil vědecký tým Alexandera Butlera.
Finance na hlavu. Vyšší likvidita znamená vyšší riziko, tvrdí ekonomové
V odborném článku s příznačným názvem „Lokální ekonomické efekty přelévání akciových trhů“ (Local Economic Spillover Effects of Stock Market Listings), který byl v letošním roce publikován časopisem Journal of Financial and Quantitative Analysis, autoři ukazují, že pokud se privátní společnosti stávají veřejně obchodovatelnými, může to v nezanedbatelné míře podpořit prosperitu lokální ekonomiky.
Výzkumníci pracovali s územními celky na základě vymezení podle poštovních směrovacích čísel (PSČ, v angličtině ZIP code), přičemž se zaměřili především na 1 365 takto vymezených území, kde mezi léty 1998 až 2015 alespoň jedna společnost požádala o IPO, přičemž byly zkoumány i dopady na sousední území do 2, 5 a 10 mil.
Výsledky přitom ukázaly, že první veřejná nabídka akcií společnosti významně podpoří růst businessu v okolí jejího sídla. Konkrétně každých 10 milionů dolarů, které jsou touto firmou investovány, vede ke vzniku 41 nových pracovních míst. Výzkumníci dále identifikovali pozitivní efekt na zakládání nových podniků (kvantitativně výnos z IPO v hodnotě 10 milionů dolarů znamená zvýšení počtu nových podniků o 0,7).
Mládí vs. zkušenosti. Jak vypadá ideální startupista? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/aMfO40gvXa prostřednictvím @roklen24 #startup pic.twitter.com/tio2xxlVHw
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. května 2019
Rovněž byl zpozorován efekt na cenu nemovitostí. Ceny drahých domů v PSČ vzdálených do 2 mil od sídla firmy vzrostly v průměru o 3 900 dolarů (při průměrné hodnotě domu 590 000 dolarů), o něco méně pak v PSČ vzdálených do 5 mil. Poněkud zvláštní je však to, že v PSČ odpovídajícímu území, kde přímo sídlí daná společnost, významný vliv na ceny dražších nemovitostí detekován nebyl.
Po veřejné nabídce akcií také rostly spotřebitelské výdaje, zjistila analýza. I když, jak upozorňuje Butler, „IPO nevytváří novou společnost,“ otevření vlastnictví má výrazné efekty. „Vytváří významnou likviditu pro firmu, zaměstnance a další akcionáře, kteří vstoupí do komunity,“ vysvětluje profesor financí Jones Graduate School of Business.
Podle Ioannisa Spyridopoulosa je pak tato studie důležitá i z toho důvodu, že pomáhá v očích veřejnosti „oddémonizovat“ tradičně nedůvěřivý pohled na finance. „{Lidé} vidí a pamatují si jen finanční skandály. Myslí si, že finance jsou jen o spekulaci a zisku v krátkodobém horizontu, ale zapomínají, že finance jsou mnohem více. Potřebujeme dobře fungující finanční systém a akciový trh, kterému lidé věří… Naši práce ukazuje, proč je tato likvidita tak důležitá, a to zdokumentováním pozitivních ekonomických dopadů v komunitách,“ dodal spoluautor studie.
