Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Deset největších rizik globální ekonomiky

Geopolitická nejistota je na vzestupu. V letošním roce tak zůstane zdrojem rizika pro globální ekonomiku. Taková je hlavní myšlenka predikce z dílny Economist Intelligence Unit (EIU) pro rok 2019. Vedle toho tvůrce analýz varuje i před turbulencemi na rozvojových trzích, americkým dluhem a případnou recesí americké ekonomiky.

Trump, Modi, Bolsonaro a Widoo jsou lídry čtyř největších demokratických ekonomik na světě. Jejich společná rétorika je populismus, který je v posledních letech na vzestupu. Problém podle Economist Intelligence Unit spočívá v tom, že jsou dobří na „domácím hřišti“, na tom mezinárodním však vzbuzují diplomatické tlaky. A právě ty mohou mít tentokrát podle World Economic Forum dopad na destabilizaci finančního a ropného trhu.

S ohledem na politickou a ekonomickou situaci představil EIU deset největších rizik, která jsou následující:

1.Konflikt mezi Čínou a USA se rozšíří na globální obchodní válku

Současná diskuze mezi oběma zeměmi pravděpodobně skončí „menší“ dohodou. Ta by měla zahrnovat nákup amerických zemědělských a energetických produktů ze strany Číny. Zřejmě však nedojde ke konkrétnější dohodě v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Obchodní spory by se mohly následně rozšířit i na jiná místa planety. Pokud by došlo k neshodám na více frontách, utrpěl by nejen mezinárodní obchod, ale také inflace, optimismus výrobců i spotřebitelů, a konečně i ekonomický růst.

V současnosti je nejaktuálnější riziko výhrůžka Trumpa o clech  uvalených na automobily z Evropské unie. Když k tomu připojíme hrozbu národní bezpečnosti v Německu, Británii, Kanadě a Austrálii ze strany čínského výrobce síťových produktů Huawei, existuje možnost, že několik zemí bude vtaženo do technologické obchodní války, kde se můžeme dočkat minimálně vymezení vůči tomuto čínskému výrobci.

2. Americký korporátní dluh potáhne ekonomiku do recese

Ekonomika Spojených států čelí několika výzvám, které by mohly vést ke zhoršení korporátního dluhu v zemi. Včetně zmíněné obchodní války se jedná i o snížení spotřebitelského optimismu a dlouhý vládní kolaps mezi prosincem a lednem kvůli dluhovému stopu. Economist Intelligence Unit očekává zpomalení růstu USA na 2,3 procenta letos a na 1,5 procenta v 2020, což recesi prozatím nenaznačuje. Problémem je pokles kvality amerického dluhu, kde je více než polovina hodnocena ratingem BBB.

3.Krize na rozvojovém trhu se rozšíří do dalších

Rozvojové trhy jako Argentina nebo Turecko zažily v minulém roce citelné turbulence. Primárně důsledkem posilování amerického dolaru, ale také vinou politické nestability a špatné vládní politice. Tlak na rozvojové trhy polevil, když se Fed přiklonil k opatrnější měnové politice. Pokud se však znovu objeví riziko zpřísnění, tlak na rozvojové trhy opět vzroste. Jednou z hrozeb, jak mohou rozvojové trhy upadnout do krize, je také závažná situace v jedné z velkých rozvojových ekonomik. Riziko prozatím hrozí v Brazílii, Mexiku a Jihoafrické republice. Jakmile by se objevila krize podobná té v Argentině nebo Turecku, investoři by mohli v rychlosti opouštět rozvojové trhy. Důvodem může být i růst dluhu v zahraniční měně, která sílí.

4.Čína začne čelit ekonomickému poklesu

Ve druhé největší ekonomice světa existuje riziko, že vládní podpora, existující zejména z důvodu obchodní války, může znamenat krok vedle. Čínské úvěry zůstaly na konci třetího čtvrtletí na úrovni 230 procent HDP země, což Economist Intelligence Unit označil za slabinu ekonomiky. Přestože čínská vláda bude na pozoru, aby případně zabránila nedostatku likvidity u bank, pouhé naznačení krize sektoru by mohlo znamenat problém. Když to přidáme k problémům s obchodní válkou, mohla by to být pro Čínu až příliš velká výzva, která ponoří ekonomiku do hospodářského poklesu, obzvlášť pokud by splasknutí úvěrové bubliny bylo spojeno s propadem cen nemovitostí.

5.Nedostatek nabídky na ropném trhu povede k prudkému růstu ropy

Poté, co Spojené státy v prosinci poskytly šestiměsíční prominutí sankcí osmi klíčovým odběratelů íránské ropy a co Rusko se Saúdskou Arábií publikovaly statistiky o vyšší produkci, spadla ropa Brent na hranici 60 dolarů za barel. Hrozby na nabídkové straně přetrvávají, zejména pokud USA politicky udeří na Írán. Aby se v tomto případě vyrovnal pokles dodávky íránské ropy na trh, bude jí muset Saúdská Arábie s Ruskem na trh pumpovat více. To v kombinaci se zvýšením nabídky břidlicové ropy pravděpodobně nebude problém, uvádí EIU. Ten by nastal, pokud budou tyto „náhradní“ zdroje využity na pokrytí íránského výpadku, namísto jiného náhlého výpadku u nestabilních zemích, jako je Venezuela nebo Libye. Nedostatečný ropný „polštář“ by pak mohl způsobit růst cen.

6.Dohady v Jihočínském moři mohou přerůst v konflikt

Čínský prezident Si Ťin-pching je nakloněn rozšířit vliv Číny v globálním měřítku. Právě tato motivace je obavou mnoha zemí v regionu jihovýchodní Asie. Hned několik ostrovů v Jihočínském moři je zdrojem teritoriálních dohadů. I z toho důvodu vybraní členové organizace ASEAN posilují své námořní síly. Čína se totiž malými krůčky pokouší umístit vojenský hardware na ostrovy, které jsou zdrojem zmiňovaných dohadů. Pokud se Spojené státy budou od těchto problémů dále distancovat, mohla by Čína přistoupit k obsazení části Jihočínského moře, případně by mohla porušit dohodu bezletové zóny. Místní konflikt by měl bezpochyby vliv na tamní logistické kanály, a to zejména vinou přerušených tras na moři.

7.Kybernetické útoky poškodí velké části internetu

Počet kybernetických útoků rok od roku roste. V březnu 2018 obvinily Spojené státy Rusko, které údajně zaútočilo na americkou energetickou přenosovou síť. Ve stejnou dobu mělo také dojít k útoku na německé vládní internetové stránky. Přestože tyto útoky byly prozatím „zkroceny“, existuje riziko, že jejich frekvence a závažnost bude stoupat do takové míry, že servery vlád nebo velkých firem mohou být shozeny nebo ovládány hackery po delší dobu. Economist Intelligence Unit dává tomuto riziku známku 5, což je dvakrát až třikrát méně než u prvních pěti rizik.

 

8. Ozbrojený konflikt na Korejském poloostrově

Stejné známky rizika jako kybernetické útoky dosahuje dle žebříčku EIU i konflikt mezi oběma korejskými republikami. Na vietnamském setkání Trumpa s Kimem žádné dohody dosaženo nebylo. Jakákoliv realizovatelná denuklearizace je podle zprávy Economist Intelligence Unit „nereálná minimálně v době současné americké vlády, proto budou USA donuceny k ustoupení od zadržování nukleárního programu, ne k jeho odzbrojení“. Pokud však diplomatické vztahy selžou, mohl by to Trump využít k ospravedlnění agresivního postoje.

9.Dojde k „no-deal“ brexitu

Menší míru rizika přiřazuje žebříček brexitovému scénáři „no-deal“ mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Pokud by nedošlo k dohodě, způsobilo by to oslabení britské libry a prudký pokles britské ekonomiky. Navíc by to Velkou Británii postavilo do pozice „třetí země“. To by vedlo ke clům a pohraničním kontrolám. A jelikož se jedná o pátou největší ekonomiku světa, došlo by nejen k tamnímu hospodářskému poklesu, ale také k poklesu v rámci globální ekonomiky.

10.Politická a finanční nestabilita způsobí italskou bankovní krizi

Ekonomové Economist Intelligence Unit očekávají zpomalení růstu italské ekonomiky v letošním roce, a to z 0,8 procenta na 0,2 procenta. Pokud by došlo k předčasným volbám, které by pravděpodobně znamenaly rozdělení vládnoucí koalice, nebo k dalšímu problému se státním rozpočtem, mohlo by kvůli vládnímu dluhu na úrovni 130 procent HDP a kvůli objemu nesplacených půjček, který drží tamní banky, dojít k bankovní krizi. Jelikož se jedná o třetí největší ekonomiku v Evropě, znamenalo by to zpomalení pro celé HDP eurozóny. Touto krizí by se mohla rozšířit krizová situace do dalších evropských bank, které drží italská aktiva.

Newsletter