Každá krize může být zároveň příležitost, současná situace ale je v mnohých ohledech specifická. Jak překonat aktuální výzvy a jak nastavit financování? Co můžeme očekávat a kde hledat příležitosti? Nejen o tom diskutovali investor a mentor David Kovalský, investor a managing partner fondu Nation1 Jaroslav Trojan, ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda a CEO platformy finGOOD Vít Endler. Panelovou diskusi pořádala organizace Impact Hub a moderoval ji hlavní ekonom investiční skupiny Roklen Dominik Stroukal.
Důležitá je rychlost reakce, schopnost přehodnotit svůj business model, odvaha najít nové možnosti a nebát se jít proti proudu, shodli se diskutující odborníci. Zároveň upozornili na to, že současná krize je obrovským problémem. Přišla s nečekanou rychlostí a razancí a její novost a zároveň zásadní míra nejistoty nyní dopadá více či méně na každého. V tuto chvíli je klíčový postoj jednotlivých států, jak rychle uvolní oprátku svým ekonomikám. Pomoci si ale musíme především sami.
Hraje se o každý den
Podle nedávné ankety Hospodářské komory bude v dubnu bez schopnosti splácet již 37 procent podnikatelů, což bude dominovým efektem o příjmy připravovat tisíce větších či menších dodavatelů. V květnu se odhaduje, že v platební neschopnosti bude již 63 procent firem. Podnikatelský sektor tak bude již v podstatě zcela paralyzován. Všichni diskutující se proto shodli, že je potřeba se nyní ozvat, nenechávat si své problémy pro sebe a tlačit na vládu, aby uvolnila opatření co nejdříve.
Právě rychlost a nedostatečná míra pomoci podnikatelům ze strany vlády byla terčem kritiky panelistů. Podle Víta Endlera se obrovsky zadlužíme, ale peníze rozdáme neefektivně, páteř ekonomiky pomoc nedostává nebo špatně a pomalu. „Pro spoustu malých firem je důležité dostat peníze rychle, jinak skončí a to bude obrovský problém,“ uvedl Endler.
Petr Manda zdůraznil potřebu jednoznačně garantovaných úvěrů a rychlejšího uvolnění opatření, než je současný plán. Podle něj by teď byla potřeba, aby se do procesu zapojily i ostatní banky, protože aparát ČMRZB, který měl vyřizovat všechny žádosti programu COVID II, je nedostatečný. O tom, že by ostatní banky dostaly státní záruky prostřednictvím ČMRZB a zapojily se do programu, se prý nyní intenzivně jedná.
„Jak říká Wayne Gretzky, člověk musí bruslit tam, kde ten puk bude. Vláda se snaží vyřešit problémy 21.století nástroji 20.století. Musíme se z toho dostat sami,“ poznamenal David Kovalský. Ten kromě rychlosti kritizoval i to, že postup vlády se od začátku dá velmi těžko rozklíčovat.
Startupy a mikropodniky: Přezkoumejte nejprve svůj business model
Co tedy odborníci v současnosti doporučují? Diskusi otevřela otázka, jaké jsou nyní možnosti pro startupy – tedy projekty, které fungují relativně krátce. Loni měly rozumné business plány a najednou nemají finance ani investory.
Předností takovýchto projektů a malých firem je jejich flexibilita. „Pokud mají startupy runway kratší než tři měsíce, tak mají možnost to decentně zavřít a realisticky by to bylo asi nejlepší. Předpokládat, že až se restrikce uvolní, tak všichni otevřou peněženky tak, jako před krizí, by bylo hodně optimistické,“ překvapil svou otevřeností David Kovalský. „Svět už nikdy nebude stejný a není možné čekat, že dál budu dělat přesně to, co jsem dělal,“ doplnil Kovalský.
Podle Petra Mandy je teď důležité se zamyslet nad životaschopností současného nápadu a zároveň vyhodnotit, jestli současná situace nenabízí nové možnosti, které by přinesly něco zajímavějšího. Upozornil zároveň na to, že se nyní posílí vnímání rizika. Vít Endler zdůraznil potřebu najít vhodný monetizační model. „Je klíčové si uvědomit, jestli mám uživatele nebo zákazníky – kdo platí za mou službu nebo produkt? Startupy musí převést uživatele do skupiny zákazníků, najít vhodný monetizační model a osekat náklady na minimum, aby prodloužily svou životaschopnost.“ Podle Endlera je také důležité přezkoumat business model a zkusit najít další nohu businessu, která firmě pomůže překlenout krizové období. „Jde o to začít rychle něco dělat a zkusit například část businessu přesunout do onlinu,“ dodal Endler. Podle něj je nyní zároveň doba, kdy klienti spoustu nedostatků odpustí.
Kam pro finance? Zdroje stále jsou, nastartujte kreativitu
Nejpalčivější otázkou debaty pak samozřejmě bylo, jaké jsou konkrétní možnosti financování pro startupy, freelencery a malé podniky. Vyhodnotit dopady současné situace je nyní velmi těžké, což možnosti financování zásadně ovlivňuje. Jak uvedl David Kovalský, nemáme se ani kde inspirovat, protože země, které jsou před námi, jsou v tomto ohledu napřed jen o dva až tři týdny.
„Vše je teď pod značnou mlhou. Trh je nečitelný. Od bankovního sektoru se nyní dá očekávat, že pomůže spíše svým stávajícím klientům, se kterými má už nějakou historii,“ uvedl Petr Manda. „Aktuální krize je krizí likvidity, proto jsme našim klientům začali odkládat splátky už od konce března. Bohužel vzhledem k situaci budeme obezřetní a budeme vyhodnocovat jednotlivé sektory. U těch, kteří mají navzdory současnému stavu stále potenciál, se budeme snažit být vstřícní,“ dodal Manda.
Vít Endler odpovídal na možnosti financování v roli zástupce investičního crowdfundingu. „Crowdfunding byl dříve spíše doplněk k bankovnímu financování. Teď se to možná změní, banky se budou víc dívat na bonitu klientů a utáhnou kohouty, což může být příležitost pro crowdfundingové platformy. Ty se ale také budou snažit hledat firmy s potenciálem a pravděpodobně zpřísní podmínky,“ uvedl. „S našimi investory se bavíme. Chuť investovat pořád je, ale investoři budou opatrnější. Dříve bylo na projekt zhruba 50 až 80 investorů s průměrnou investicí 30 tisíc korun. Teď to bude podle mých odhadů polovina,“ dodal Endler.
Zástupce venture capital fondů Jaroslav Trojan z Nation1 potvrdil, že chuť investovat stále je. „My investujeme aktivně a nejsme jediní. Na druhou stranu v dnešní době je o to důležitější, aby zájemci o startupové financování rozlišili, kdo je aktivní a kdo není aktivní investor. Současná situace je pro nás příležitost. Jsme otevřeni se dál bavit o možnostech investice,“ uvedl. „Z našeho pohledu jsou zajímavé technologické obory, po krizi bude digitalizace ještě rapidnější – cokoli, co se týká pohybu a přepravy bude přecházet do digitalizace. Náš fond investoval například do firmy Buildiro, která pomáhá stavebníkům s objednáváním materiálu a dovozem přímo na stavbu. Těchto příležitostí bude asi čím dál víc, lidi budou šetřit čas a peníze,“ doplnil Trojan.
David Kovalský doplnil, že o to důležitější bude nyní otázka, jak dobrý má daný projekt produkt nebo službu a jestli dokáže generovat cash flow. „Oproti dřívějším dobám budou projekty, které mají spekulativní hodnotu, nyní nefinancovatelné, což dává prostor projektům, které dlouhodobě hodnotu mají.“ Důležité je z jeho pohledu myslet neustále do budoucnosti. „Například projekty, které stojí na turismu, jsou nyní v útlumu, ale za dva až tři roky budou zase fungovat. Možná trochu jinak, ale budou, a hodnotu tak budou mít,“ dodal.
Endler doplnil, že pokud investoři nebo banky odmítají zafinancovat, je tu ještě varianta FFF- tedy friends, family and fools. „Jak dostat peníze do firmy je opravdu kreativní proces,“ podotkl.
Specifickou dotazovanou oblastí bylo financování zelených, neboli ekologicky šetrných projektů, ze strany bankovního sektoru. „Zvyšuje se globální tlak na kapitálových trzích i na finanční sektor. Jestli to aktuální krize přibrzďuje, tak jen z pohledu schopnosti se na danou oblast soustředit. Až pomine koronavirová panika, tak uvidíme, že klimatický problém přetrvává a rychle se k tomu vrátíme. Na tomto poli byla již odvedena spousta práce a pro spoustu investorů je důležité, jak se firma chová vůči životnímu prostředí. Naše úvěrová portfolia musíme také čím dál víc ředit zelenými projekty, je na nás tlak i od regulátora. Jsem tedy přesvědčen, že jako finanční instituce v tom budeme hrát důležitou roli a v podpoře zelených projektů budeme pokračovat,“ reagoval na otázku Petr Manda z ČSOB.
Projekty reagující na pandemii? Klíčem je dlouhodobá vize a fundament
V reakci na současnou pandemii vznikají i nové projekty, má smysl investovat do nich? Dotazoval se Dominik Stroukal panelistů.
„Určitě ano, investovat nepřestalo mít smysl, ale nerad bych dával konkrétní rady,“ reagoval Jaroslav Trojan z Nation1. Petr Manda z ČSOB vidí příležitost především ve zvýšené obezřetnosti lidí. „Pokud má někdo ideu, jak si zvýšit bezpečí v daném oboru, tak to může být cesta,“ doplnil.
David Kovalský zdůraznil potřebu neustále se dívat do budoucnosti. „Pokud jsou to projekty týkající se COVIDu, které koukají do budoucna, tak to je zajímavé, méně zajímavé mi přijdou projekty, které řeší aktuální problémy jako práce z domova. Projekt potřebuje na vývoj 1-2 roky, pak až se dá prodávat a zákazník dostane hodnotu. Proto je potřeba řešit, jak bude svět fungovat za dva roky. Pokud budu pořád v budoucnosti, tak můžu uspět, pokud řeším jen akutní problémy teď, tak mi svět uteče a situace bude za rok jiná,“ upozornil Kovalský. S tím souhlasil i Vít Endler. „Je potřeba mít dlouhodobou vizi a fundament. Úspěšné projekty budou ty, které se přesunou do digitální ekonomiky. Digitální svět jsme si už dokázali vytvořit a některé obory to zachránilo – jako např. e-commerce. Řešit se budou i projekty, které přispějí k lepšímu zobrazování, jako je například virtuální realita,“ uvedl Endler.
Jak financovat neziskový sektor? Pomůže digitalizace, crowdfundingové aktivity, donátorství
I v případě financování neziskového sektoru je klíčová digitalizace, uvedli diskutující. Podle Jaroslava Trojana je tu spoustu iniciativ a crowdfundignových aktivit, díky kterým se podařilo dostat prostředky a materiál například do zdravotnictví. „To jsou cesty, které mohou fungovat dál,“ zmínil Trojan.
Zajímavou nabídku učinil Vít Endler z finGOOD. „Naše crowdfundingová platforma je investiční, ale já si dovedu představit, že naši platformu nabídneme i pro neziskovou aktivitu.“
Petr Manda z ČSOB uvedl, že k financování neziskového sektoru zatím přistupují jako banka tradičně. „Nabízíme překlenovací úvěry před grantem a zároveň u některých neziskových projektů figurujeme jako mecenáš.“ Zároveň je podle něho možné, že se díky ziskům z úspěšnějších let posílí u jednotlivců i institucí forma donátorství.
„Neziskové organizace se budou muset přizpůsobit tomu, že všechno půjde pomalu. Zpomalí se například financování formou grantu, stát navíc často poskytuje finance, až nastane výkon. Je potřeba se více bavit s bankami a přemýšlet, zda je možné například nechat si předplatit službu od klientů. Každý bude každopádně muset přemýšlet, co nechat a co bohužel zavřít,“ uvedl David Kovalský.
Sdílená ekonomika přežije
Dotazy směrovaly i ke sdílené ekonomice, kde nyní pozorujeme dva trendy – představa sdílení typu cowork je nyní spíše nepříjemná. Na druhou stranu se ukazuje, že není potřeba sedět jen v kanceláři. Proměňuje se vnímání i jiných věcí, v některých oblastech vidíme více svobody, zároveň zesiluje trend šetřit čas a peníze. Od panelistů zazněl názor, že sdílená ekonomika přetrvá, protože již dnes má mnoho funkčních businessů.
Co čekat na trhu s nemovitostmi?
U otázek na ceny nemovitostí se diskutující odborníci shodli, že je potřeba rozlišovat rezidenční nemovitosti, rekreační nemovitosti, sklady a logistiku a kanceláře. Vzhledem k tomu, že krize mění především fungování firem v kancelářích, je možné, že k určitému propadu cen takovýchto nemovitostí dojde. Sklady a logistika naopak fungují a je možné, že si cenu udrží, s ohledem na aktuální situaci budou v kurzu pravděpodobně i rekreační nemovitosti. U vývoje cen rezidenčních nemovitostí ale nebyla jasná shoda, i vzhledem k dopadu situace na byty, které byly nabízené na krátkodobé pronájmy.
Petr Manda neočekává v tomto sektoru výraznější propad. Především ve velkých městech jako je Praha a Brno, protože zde byl významný převis poptávky. Byty určené pro krátkodobé pronájmy se nyní překlápí do pronájmů dlouhodobých, takže na ně by zásadnějším způsobem krize také neměla dopadnout. Vít Endler ale upozornil na to, že z dlouhodobého pohledu nemusí být snížené příjmy takovýchto nemovitostí pro jejich majitele dostačující, jelikož je kupovali s jiným očekáváním. Je tedy možné, že se některých zbaví.
„Z finančního hlediska byly rezidenční nemovitosti přepálené, jestli se to propadne o deset, patnáct nebo víc procent, tak jedině dobře. Budou alespoň dostupnější,“ uvedl Endler.
Krize jako příležitost aneb jít proti proudu, posilovat obchodní partnerství, přemýšlet o fundamentálních hodnotách a investovat do sebe
Současná krize je bezesporu ránou pro všechny, co si ale lze z ní odnést a jak ji pojmout jako příležitost? Každý z panelistů na závěr diskuse sdílel svůj pohled.
„Úspěch znamená být dostatečně dlouhou dobu nepochopen a jít chvíli proti proudu. Krize se nějakou mírou dotkne každého, ale pokud si člověk udrží nadhled a odvahu jít opačným směrem, tak může uspět. Například tam, kde všichni prodávají, bude možná příležitost něco levného koupit a naopak,“ uvedl David Kovalský.
„Pro mě jedním ze silných momentů této krize je, že potvrzuje důležitost partnerství v businessu. Dá se očekávat, že někteří oportunisté budou zfouknuti z mapy, ale partnerství a férové podnikání posílí. Zároveň se podle mého názoru dostanou ještě více do popředí fundamentální hodnoty a témata jako je například náš vztah k přírodě,“ reagoval na otázku Petr Manda z ČSOB.
Vít Endler zase fandí práci na dálku a zrušení pevné pracovní doby. „Způsob práce se změní, krize nastartuje větší míru práce na dálku, budeme mít větší volnost a větší svobodu. Tahle krize zároveň ukázala, jak negativní důsledky může mít, když se státy izolují a každý si to řeší po svém – moje přání by tedy bylo, aby byl svět v některých ohledech ještě více propojený, ale to se asi nestane,“ řekl Endler.
„Já vidím příležitosti v e-commerce, virtuální realitě, v online vzdělávání a v jiných oborech, u kterých vidíme, že je digitalizace důležitá a funkční. Současná situace ukazuje, že spousta věcí, které zdánlivě nebyly možné, najednou možné jsou – příkladem mohou být iniciativy digitalizace ve státní správě nebo jiných oborech. To vnímám velmi pozitivně,“ prohlásil Jaroslav Trojan. „Ještě bych ale rád doplnil něco, co tu nezaznělo – já vnímám tuto situaci také jako příležitost investovat do sebe, do odpočinku, do vlastního vzdělání. Tím si zvýšíme šanci, že z téhle situace vyjdeme silnější a připravenější.“
DAVID KOVALSKÝ má za sebou více než 15 let v IT a financích. S vlastním startupem budoval mobile-first finanční platformu pro přední hráče na trhu. Po prodeji podílů se věnuje investicím, poradenství a rozvoji potenciálu majitelů společností. Více než dva roky žil v USA, dnes pracuje v rámci středoevropského regionu. Během posledních 5 let jeho klienti získali rizikový kapitál ve výši přes 12 milionů EUR. Jako mentor se specializuje na strategii, která není ve formě série na sebe navazujících zázraků. Rád při tom využívá silné stránky společnosti a buduje aktivní týmy. David je nadšený čtenář a fanda do vesmíru. Je předsedou správní rady neziskové organizace Spirála.
JAROSLAV TROJAN se jako venture kapitálový investor pohybuje na středoevropské startupové scéně více než 10 let. Za tu dobu spolurealizoval 24 startupových investic za více než 500 milionů korun zahrnující například Daytrip, Snuggs, DOT Glasses a Uget. Za sebou má také 7 investičních exitů, mezi nejúspěšnější patří Cognitive Security, které koupilo CISCO. Jaroslav byl zakládajícím zaměstnancem ve venture kapitálové společnosti Credo Ventures. Nedávno spustil nový VC fond, Nation 1, ze kterého chce investovat do dalších nadějných startupů. Mimo jiné působil jako mentor ve startupových akcelerátorech Seedcamp, Wayra, a StartupYard. Investičně se zaměřuje především na technologická odvětví. Jaroslav vystudoval Liberty University ve Spojených státech amerických a je vášnivým sportovcem.
PETR MANDA je ředitelem Firemního bankovnictví u ČSOB a v bankovnictví jako takovém má více než 23letou praxi. Ve svém volném čase rád jezdí s rodinou po horách, v létě na kole a v zimě na běžkách.
VÍT ENDLER je bývalým generálním ředitelem MALL.cz, small size investorem do nemovitostí a firem a businessovým mentorem. Je zakladatelem webu finanční samuraj. V současné době působí jako CEO crowdfunfingové platformy finGOOD.
