Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Státní šikana. Pokuty hrozí i poctivým plátcům daní

Ani zaplacení daně podnikatelům nezaručí, že nebudou muset uhradit státu vysokou pokutu, říkají Podnikatelské odbory. Stačí formální či neúmyslná chyba, které se podnikatel dopustí při vyplnění daňového přiznání. V minulosti pomohla dodatečná oprava, důležité bylo zaplacení daně ve správné výši, dnes podnikatele čeká tvrdý trest díky nelítostnému postoji finanční správy a vysoké, někdy i statisícové pokuty. „Stát se chová k živnostníkům a malým a středním podnikatelům jako k potenciálním podvodníkům nebo rovnou jako ke sprostým podezřelým. A represe se stále zvyšuje,“ vadí Podnikatelským odborům stále se zhoršující jednání státních úředníků i pokračující tlak na zvyšování už tak vysokých sankcí. Navíc počtu případů, kdy bude možné udělit podnikateli pokutu, neustále přibývá. Ministryně Alena Schillerová nově navrhuje výrazné zvýšení pokuty až na půl milionu korun za nepřesné vyplnění kontrolního hlášení DPH. Přitom už dnes jsou živnostníci a malí a střední podnikatelé vystaveni neúměrné úřední šikaně, i poctiví podnikatelé řádně platící daně, jsou postihováni za drobné a  neúmyslné chyby.

Několik svědectví z praxe přinesl server Podnikatel (7. 10. 2019). Uvádíme některé z případů, které zveřejnil i server Fórum 24:

První příklad

Podnikatel za měsíc duben správně a včas podal přiznání k DPH, daň byla řádně uhrazena. Jeho účetní vyplnila a uložila kontrolní hlášení v elektronické podobě, ale omylem poslala z datové schránky na finanční úřad přiznání za březen. Úřad poslal výzvu k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě. Účetní obratem, tedy v předepsané lhůtě pěti dnů, poslala kontrolní hlášení za duben.

Finanční úřad ale podnikateli vyměřil pokutu 10 tisíc korun, jelikož kontrolní hlášení bylo podáno až na jeho výzvu. Správně podané přiznání k DPH, včas uhrazená daň, ani vysvětlení omylu účetní na tuto skutečnost nemělo vliv.

Druhý příklad

Podnikatel podal za měsíc červen přiznání k DPH i kontrolní hlášení včas, daň řádně zaplatil. Na kontrolním hlášení bylo uvedeno více přijatých i vydaných faktur a s tím související DIČ odběratelů a dodavatelů. Účetní se v jednom z DIČ přepsala, ostatní údaje byly správné. Finanční úřad poslal výzvu k opravě údajů ve lhůtě pěti pracovních dnů.

Podnikatel si výzvu vyzvedl, ale účetní nesehnal, protože byla na dovolené. Účetní ihned po návratu podala opravené kontrolní hlášení, přesto finanční úřad podnikateli udělil pokutu 30 tisíc korun za pozdní reakci na výzvu ke změně údajů.

Třetí příklad

Podnikateli za květen nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení, jelikož za tento měsíc nevystavil žádné faktury a neuplatnil nárok na odpočet DPH. Finanční úřad mu poslal výzvu k podání kontrolního hlášení. Podnikatel ji ignoroval v přesvědčení, že pokud ze zákona tuto povinnost nemá, nemusí podat kontrolní hlášení.

Další měsíc přišel podnikateli platební výměr na pokutu 50 tisíc korun, protože na výzvu správce daně neposlal „negativní“ kontrolní hlášení.

Čtvrtý příklad

Podnikatel za měsíc září podal včas a správně přiznání k DPH, daň řádně zaplatil. Účetní však omylem poslala kontrolní hlášení ve formátu pdf místo ve formátu xml. Systém finanční správy toto podání vyřadil. Finanční úřad poslal podnikateli výzvu k podání kontrolního hlášení, vyzvedl si ji však z datové schránky až po dvou týdnech z důvodu vlastní dovolené.

Podnikateli byla vyměřena pokuta 50 tisíc korun kvůli pozdní reakci na výzvu k podání kontrolního hlášení, protože nestihl reagovat ve lhůtě pěti pracovních dnů.

Pátý příklad

Podnikatel nestihl za měsíc září z důvodu zahraniční pracovní cesty předat včas doklady své účetní. Chtěl se vyhnout pokutě za pozdní podání kontrolního hlášení, a proto se s účetní dohodl na podání kontrolního hlášení s částečnými údaji, ve kterých předběžně odhadli pravděpodobnou výši daně, která byla včas uhrazena. Následně po dokončení zahraniční cesty podal přiznání k DPH i kontrolní hlášení se správnými údaji.

Tento postup podnikatel výjimečně zopakoval i za měsíc prosinec, tentokrát z důvodu plánované operace a pobytu v nemocnici. Po podání dodatečných přiznání k DPH i následných kontrolních hlášení vyšlo najevo, že podnikatel má přeplatek na dani, neboť pro jistotu odhadl základ daně i daň vyšší, tak aby mu vůči státu nevznikl nedoplatek.

Za takové jednání, tedy neúplné vyplnění kontrolního hlášení, hrozí pokuta až do výše 500 tisíc korun z důvodu ztěžování správy DPH. Podnikatel přitom nedávno prošel daňovou kontrolou bez zjištění nedostatků. Daně vždy hradil včas, navíc má evidovaný přeplatek na dani. Nikdy mu nebyla uložena žádná sankce. Přesto mu úřad za tento postup vyměřil pokutu v celkové výši neuvěřitelných 172 tisíc korun, a dále mu hrozí sankce až do výše 500 tisíc.

Podnikatelské odbory uvádějí, že takových nesmyslných případů šikany živnostníků a podnikatelů ze strany finančních úřadů je po celé republice mnohem víc. „Stát neslouží ke zlepšení podnikatelského prostředí a vytváření férových podmínek pro podnikání, státní byrokracie čím dál víc škrtí malé a střední podnikatele i občany a daňové poplatníky,“ kritizují Podnikatelské odbory.

Newsletter