Jak vydělat, když volatilita volatility dosáhne historických maxim


19:33 • 8. února 2018

Tagy: VIX, Wall Street, Akcie, americké akcie, ETF, shortselling, Opce, Charles Bridge

Pamatujte si tento den. V pondělí 5. února 2018 nastaly události, které jsou do značné míry extrémní a rekordy trhající. Například došlo k největší bodové ztrátě (v absolutních číslech) na indexu Dow Jones v historii. Volatilita volatility dosáhla historických maxim. Index strachu VIX byl nejvyšší od roku 2011 a také skončila historicky rekordní série 410 dnů bez pětiprocentní korekce. 

Pro nás ve fondu Charles Bridge byl ale tento den pozoruhodný i něčím jiným. Fakticky přestalo existovat několik ETF a ETN, ať se již jedná například o produkt společností Credit Suisse (ETN:XIV) či produkt ProShares (ETF:SVXY). 

Na obchodování těchto ETF/ETN se v našem fondu specializujeme. Využíváme ovšem zcela opačný přístup než většina investorů, kteří se snaží nákupem těchto instrumentů vytěžit co největší profit (nezřídka i 10 procent měsíčně) vycházející ovšem z extrémně nízké úrovně tržní volatility a vysokého kontanga. 

Málokdo si dokázal představit výraznější propad na trhu a s ním spojený skokový růst volatility, který je pro tyto instrumenty doslova likvidační. Trh se jednoduše dostal do fáze, kdy slovo „korekce“ bylo téměř neznámým pojmem. Indexy rostly parabolicky a stále více a více investorům přestalo vadit brát na sebe nepřiměřená rizika, aby si přivydělali několik procent do roční výkonnosti. Do těchto produktů začaly téct miliardy dolarů denně. Nás tato samolibá lhostejnost ostatních investorů začala lákat a vytvořili jsme poměrně silnou pozici, která začala sázet právě na masivní problém těchto ETF a ETN na volatilitu. 

 

V pondělí 5. února se situace na Wall Street dostala do bodu, který nikdo nečekal a který nám dovolil vydělat na hamižnosti ostatních. V tento den došlo k prudkému nárůstu indexu strachu VIX a futures kontraktů na index VIX. Nehledejme za korekcí nějakou magickou příčinu, korekce jsou normální a přirozené. Tato korekce však byla specifická tím, kolik masivních sázek na short volatility se před ní nakumulovalo. Když index VIX vyskočil z úrovní 10 na úroveň 20 a následně na 30 během pár dní, chamtiví investoři najednou začali hromadně uzavírat své obchody. To hnalo akciové indexy níže a volatilitu výše. Algoritmické příkazy začaly naskakovat, stop-lossy byly proráženy jeden za druhým. Proces se kumuloval, až najednou VIX mířil k úrovním 40 a futures kontrakty spolu s ním.

A zde se dostáváme ke konci obchodní seance 5. února, kdy index blízkých futures kontraktů rostl o téměř 80 procent. To je moment, kdy ETF s expozicí short volatility musí nuceně, a ve velmi krátký okamžik, zavírat všechny svoje pozice, aby ochránily své investory před ztrátou více než 100 procent, a tedy posunu hodnoty ETF do záporného teritoria. Tyto nucené odprodeje ženou volatilitu ještě výše a dokončují extrémně bolestivý cyklus blížící se panice. Není tedy divu, že VIX dosáhl úrovně až 50 bodů, volatilita volatility dosáhla maxim a řada investorů vymazala své účty. Hedge fondy specializující se na prodej volatility v tento den zaznamenaly typicky propad o 30 procent a více. 

Kaška & Gladiš: Nejen akciemi je člověk živ, tak proč nesáhnout po opcích

Nám se v tento den podařilo vydělat téměř půl milionu dolarů čistě na této sázce na „Černou labuť“ a ochránit tak portfolia našich investorů. K zobchodování jsme využili dlouhodobé opční bear-call spready s výborným poměrem mezi ziskem a rizikem. 

Nezapomeňme ale, že historie se 5. února opakovala a věříme, že se opakovat bude i v budoucnu. ETN:XIV či ETF:SVXY nejsou totiž první produkty sledující short volatilitu. I v historii existovaly produkty na short volatility, které zbankrotovaly. Velké banky je ale následně jen přejmenovaly a spustily pod novým tickerem znovu. Pro banky je to totiž lukrativní byznys. Pokud takovéto ETF spravuje průměrně miliardu dolarů a management bere fee ve výši 1,5 procenta ročně, znamená to pro bankéře 15 milionů dolarů ročně bez práce. 

Morální ponaučení je tyto produkty používat pouze s rozumem a vždy se pečlivě hedgovat proti tail riskům či je využívat přímo na vytváření expozic na „Černé labutě“. My se právě na tuto kombinaci ve fondu Charles Bridge snažíme zaměřovat a hledat rozumnou rovnováhu mezi rizikem a výnosem.

 

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

RSS

Jan Kaška je členem Advisory Boardu fondu kvalifikovaných investorů Charles Bridge Global Macro Fund. Na finančních trzích se pohybuje zhruba deset. Za svou kariéru prošel pozicemi finančního analytika, aktivního tradera, portfolio manažera i makroekonomického konzultanta. Obchodoval globální měny, dluhopisy, akciové trhy i deriváty. Jan je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze s hlavní specializací oceňování podniku a vedlejší specializací peněžní ekonomie a bankovnictví. Jan se ve svém investičním zaměření soustředí na makroekonomický výzkum, tematické investice a opční strategie za účelem systematického řízení rizika i lepšího cílení výnosů.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.