Evropská centrální banka je v situaci, kdy je potřeba silně akomodativní měnová politika. Stalo se tak vinou slabé inflace a inflačních očekávání, která se stále drží pod úrovní inflačního cíle. Pokud bude tato situace dále pokračovat, ECB je připravena jednat. K dispozici k tomu má dnes zmíněné „trumfy“.
Rada guvernérů se shodla, že úrokové sazby – dnes ponechány beze změny – zůstanou na současných nebo nižších úrovních alespoň do konce první poloviny roku 2020. Doplnění „nebo nižších“ v rámci forward guidance naznačuje, že Draghi a spol. jsou připraveni snižovat sazby.
ECB vedle toho nařídila příslušným výborům Eurosystému přezkoumat ostatní možnosti uvolnění měnové politiky. To zahrnuje další změnu forward guidance týkající se sazeb, tak i nový program čistých nákupů aktiv (zde je otázkou jeho kompozice a objem) a nakonec i zmírňující opatření, jež by mělo bankám kompenzovat dopady záporných sazeb, v podobě odstupňovaného úročení bankovních rezerv držených na účtech centrální banky. To vše, jak řekl guvernér ECB Draghi, v souladu s trvající potřebou významné podpory ze strany měnové politiky.
Guvernér Draghi během tiskové konference uvedl, že se výhled evropské ekonomiky zhoršuje a zhoršuje. Na jedné straně sice stojí robustní trh práce a další faktory podporující zejména spotřebu, vedle toho jsme ale svědky zhoršení v segmentu průmyslu. Dostupné informace, včetně dat, tak naznačují zpomalení evropské ekonomiky během druhého a třetího kvartálu. Do toho je navíc potřeba pracovat i s riziky výhledu (geopolitické faktory, riziko protekcionismu, zranitelnost rozvojových trhů), která jsou nakloněna ke zpomalení. I přesto však ECB vidí jen velmi nízké riziko vypuknutí recese v eurozóně.
Na to navazuje i fakt, že Rada guvernérů neprobírala možnost uvolnění měnové politiky již na dnešním zasedání, a to i přesto, že se centrálním bankéřům to, co vidí v oblasti inflace, těžce nelíbí. Veškerá debata se nesla v duchu možných budoucích scénářů, na které chce být ECB připravena. K tomu ji má posloužit „uvolňovací balíček“, jehož aplikace však v tuto chvíli není potřeba. Draghi doslova řekl, že „nejsme v situaci, kdy by bylo potřeba použít zmíněné nástroje“. Tomu bude muset předcházet výsledek ze zadaného šetření, kterým byly pověřeny příslušné výbory Eurosystému.
Draghimu se tak podařilo zkrotit část trhu, která očekávala agresivnější přístup centrální banky. Komentáře ohledně toho, že nedošlo na debatu o možném uvolnění již na dnešním zasedání, že je riziko evropské recese velmi nízké a že nejsme v situaci, kdy by bylo potřeba uplatnit část nebo kombinaci nástrojů z představeného „uvolňovacího balíčku“, tak ve výsledku podpořily nejen euro, ale i výnosy evropských dluhopisů, které předchozí propad zvrátily v růst.
Co se týče dalšího výhledu, stále věříme ve snížení depozitní sazby o 10 bazických bodů na zasedání ECB v září. Z hlediska dalších kroků akomodativnější měnové politiky bude primárně potřeba sledovat příchozí data. Zatím to však vypadá, že by úrokový cut mohl být jedinou zářijovou akcí.
Z pohledu na kurz evropské měny teď bude klíčový postoj Federálního rezervního systému. Pokud by se ukázalo, že očekávané uvolnění americké měnové politiky bude mírnějšího charakteru, vsadili bychom si spíše na silnější dolar než euro. Hranice supportu kolem 1,1100 EURUSD by se tak mohla opět dostat pod tlak.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
