Evropské banky se připravovaly na krizi. Ale ne na tuto


09:26 • 12. dubna 2020

Tagy: Banky, ECB, eurozóna, Ekonomika, Koronavirus, recese, regulace, Likvidita

Finanční dopad koronaviru překonal nejčernější scénáře. Hrozí zastavení úvěrování nebo dokonce nová finanční krize, píše The New York Times (NYT)

Původně to mělo být jen cvičení. Regulátoři chtěli otestovat, jak evropské banky zvládnou prudký ekonomický pokles, propad akciových trhů a kolaps spotřebitelských výdajů.

Ale než letos mohli začít se stres testy, přišla pandemie koronaviru. Původní scénář těchto testů, tedy pokles ekonomiky o 4,3 procenta v roce 2022, je ale jen slabý odvar. Zavřené továrny, prázdná letiště a ztichlé ulice se rozhodně neočekávaly.

Někteří ekonomové předpovídají letošní pokles ekonomiky EU o více než deset procent. Takový vývoj by s sebou přinesl explozi špatných úvěrů, zhoršení kvality aktiv a pád cen akcií.

Regulátoři a centrální bankéři teď dumají, zda opatření, která v minulých letech přijali k posílení bankovního sektoru vůči krizím, zabrání vyschnutí úvěrů, krachu bank a kolapsu finančního systému.

Andrea Enria, který v Evropské centrální bance (ECB) zodpovídá za regulaci bank, říká, že finanční škody jsou zatím zvládnutelné. „Ale potřebujeme pochopit, jak dlouho současná krize potrvá a jak hluboká bude,“ dodává.

Banky jsou pod tlakem všude, kde vir zaútočil, takže v podstatě po celé planetě. Pro evropské banky je ale problém akutnější, protože se nikdy plně nezotavily z finanční krize. Ta začala v roce 2008 toxickými dluhy v nemovitostním sektoru a poté se přelila do státních dluhů zemí eurozóny. Zkrocení této krize trvalo dlouhých sedm let. Některé banky jako například Deutsche Bank stále trápí mizerná ziskovost, neefektivní fungování a napravování minulých chyb.

Evropská ekonomika více než americká závisí na fungování bank. Evropské firmy čerpají více než dvě třetiny úvěrů od peněžních ústavů, zatímco americké dostávají méně než jednu třetinu. Zbytek finančních prostředků připadá na prodej korporátních dluhopisů a akcií.

Zatím to nevypadá na blížící se krachy evropských bank taky díky tomu, že ECB zaplavila finanční trhy hotovostí.

„Některé menší banky budou možná potřebovat státní pomoc, ale nemyslím si, že by to mělo postihnout i ty velké,“ říká Richard Portes, profesor ekonomie z London Business School a také předseda poradního výboru ECB pro finanční rizika. Zároveň se ale podle něj události dějí tak rychle, že je obtížné předpovídat budoucnost.

„V nejhorším případě to může spustit další finanční krizi,“ říká prezident Německého institutu pro ekonomický výzkum Marcel Fratzscher. „Bankovní systém v Evropě a Německu není tak robustní a odolný, jak bychom si přáli.“

Až to všechno skončí, evropské banky můžou hrát na globálním poli ještě menší roli než teď. Američtí giganti jako JPMorgan Chase nebo Goldman Sachs se po finanční krizi v roce 2008 zotavili velmi rychle a vytlačili evropské bankovní domy na okraj. Deutsche Bank je jediná banka eurozóny mezi deseti největšími globálními investičními bankami, měřeno podle jejich příjmů. (V žebříčku jsou taky zastoupeny další dvě evropské banky – britská Barclays a švýcarská Credit Suisse.)

Zastavení ekonomiky v podobě zavřených restaurací a prázdných letišť naplno vyjeví dosud skryté slabiny evropských bank. Regulátorům taky přidává vrásky, jak velký dluh s ratingem těsně nad spekulativním pásmem banky vlastně drží. Očekává se, že krize povede k přehodnocování ratingů směrem dolů. Bankovní investiční fondy by se v takovém případě musely zbavovat těchto aktiv za výprodejové ceny, protože nemají povoleno držet dluh ve spekulativním pásmu.

Na banky taky doléhají kroky jejich velkých zákazníků, jakými jsou aerolinky nebo automobilky. Tyto firmy se snaží pokrýt pokles prodejů zvýšeným čerpáním úvěrů. Banky ale musí na každý úvěr vyhradit část svého kapitálu. Prudká poptávka po úvěrování jim proto začíná ujídat z rezerv.

„Ztráty velkých korporátních klientů začínají být velkým problémem,“ říká Nicolas Véron z bruselského výzkumného institutu Bruegel. Podle analytiků z Berenberg Bank můžou mít banky s velkou expozici vůči leteckému (například Natixis ve Francii) nebo energetickému průmyslu (holandská ING) velké problémy. ING však tvrdí, že nízké ceny energetických surovin můžou ohrozit jen čtyři miliardy eur z celkových 38, které sektoru půjčila.

Krize dopadá tvrdě především na italské banky. Itálie má v Evropě nejvyšší úmrtnost na virus a její ekonomika se už před pandemií potácela na hraně recese.

Německo a další severské země se ale na sdílení finanční zátěže netváří nadšeně. To může vyvolat nevoli italských voličů, zejména pokud některá z italských bank bude potřebovat státní pomoc. Už nyní se italský státní dluh pohybuje v nebezpečných výškách. „Jestli chcete krizi, po níž bude následovat populistická vláda, tak to je způsob, jak se k ní dostat,“ říká Portes.

Ani německé banky se nenacházejí v dobré kondici, přestože německá ekonomika je v mnohem lepší formě. Německo má více bank, než potřebuje a mnohé z nich sotva tvoří zisk. Ratingová agentura Fitch v březnu změnila svoje hodnocení mnoha německých bank směrem dolů. Neunikly tomu ani ty dvě největší, Deutsche Bank a Commerzbank.

Banky taky čelí dosud neznámé situaci, kdy mnoho jejich zaměstnanců pracuje z domova. To nahrává únikům dat a kyberútokům.

Existují ale i důvody k optimizmu. Vedoucí pozice zastávají veteráni dluhové krize, která začala v roce 2010 a málem položila eurozónu. Jde hlavně o prezidentku ECB Christine Lagardeovou nebo hlavního ekonoma ECB, Philipa Lanea. Ten jako guvernér irské centrální banky zažil po krachu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008 kolaps irských bank. Tato hořká zkušenost vedla evropské lídry k promptní reakci na ekonomické škody způsobené karanténou.

ECB bude kupovat státní a korporátní dluhopisy až do výše jednoho bilionu eur. Tím pomůže držet nízké úrokové sazby a ulehčí bankám možnost poskytovat úvěry. ECB taky peněžním ústavům povolila použít kapitál, který si odložily pro mimořádné události jako je tato. Země jako například Itálie a Německo poskytují státní záruky, aby se firmy zápolící s krizí i nadále dostaly k úvěrům.

Bankám se taky dostalo uvolnění některých administrativních požadavků. Stres testy, které měly původně trvat do července, se prozatím odložily. Banky ale na oplátku musí dočasně zatavit vyplácení dividend a omezit bonusy manažerů.

„Klíčové je teď zachovat si kapitál,“ říká Enria.

Evropský finanční systém je teď v lepší kondici, než jak tomu bylo během poslední krize. Politici centralizovali dohled nad bankami v rukou ECB. To pomohlo zabránit hašteření mezi národními regulátory, které v minulosti překáželo krizovému řízení. Nová pravidla přinutila banky méně záviset na půjčených penězích a zvýšila jejich kapitálové rezervy. Bankovní domy teď mají díky tomu více zdrojů. Ale čím déle krize potrvá, tím více roste riziko.

„Ještě nějakou dobu vydržíme,“ říká šéf Evropské bankovní asociace Wim Mijs. „Ale uvidíme, co se stane, když evropská ekonomika bude stát půl roku.“

RSS

Vystudoval bakalářské studium žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, na Ekonomicko-správní fakultě stejné univerzity pak získal titul bakalář oboru Finance. Baví ho natáčet a stříhat videa.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.