Když americký Fed rozhoduje o své měnové politice, trhy, nejen měnové, ale i akciové, na to vzápětí reagují. Američtí ekonomové Weber a Neuhieri k tomuto tématu objevili vzorec, podle kterého se akcie chovají i v delším časovém úseku. Celý proces se dává do pohybu už 25 dní před jednáním měnového výboru (FOMC) a končí 15 dní po něm. Jsou tedy některá překvapivá rozhodnutí Fedu tak překvapivá, jak jsme si doposud mysleli?
V mainstreamové ekonomii se věří tomu, že po určitém rozhodnutí měnového výboru může ekonomice trvat až 18 měsíců, aby se efekt nové měnové politiky plně projevil. Michael Weber z University of Chicago Booth a profesor University of Notre Dame Andreas Neuhieri se však ve zkoumání reakce zaměřili na širší časový rámec. Výsledky svého zkoumání posléze publikovali na serveru VoxEU.
Bývalý šéf Fedu Bernanke a ekonom Kuttner již v roce 2005 poukázali na to, že po zvýšení sazeb o 25 bazických bodů dojde během několika minut na akciovém trhu k průměrnému poklesu o jedno procento. Vzhledem k tomu, že roční prémie se pohybuje okolo šesti procent, jedná se o značný posun. Změna na trzích ale nastává i před jednáním měnového výboru. Ekonomové Lucca a Moench vypozorovali, že index S&P 500 roste 24 hodin před rozhodnutím výboru, ať už je rozhodnutí expanzivní nebo restriktivní. Průměrnou velikosti reakce naměřili na 49 bazických bodů směrem nahoru.
Nahradí umělá inteligence a roboti lidskou práci?
Weber a Neuhieri ale v letošním výzkumu přišli na to, že s jednáním FOMC existuje korelace na trzích až 25 dní předem. Na grafu níže můžeme pozorovat kumulativní výnosy amerického trhu na burzách NYSE, Nasdaq a Amex okolo období rozhodnutí FOMC. Nula indikuje den rozhodnutí, tmavě zelená linka znázorňuje výnosy po překvapivě pozitivním rozhodnutí měnového výboru a světle zelená ztrátu nebo zisk po překvapivě negativním rozhodnutí.
Autoři si zaměřili na období z let 1994 až 2009 kvůli jednotné komunikační strategii Fedu. Před rokem 1994 totiž neexistovala tisková prohlášení FOMC. Po roce 2009 se zase objevil fenomén zero-lower-bound, tedy nulové nominální úrokové míry.
„Monetary momentum“
Tento výzkum potvrdil dřívější šetření pohybu akcií jeden den před rozhodnutím. Překvapivým rysem však je to, že americké akcie začínají posilovat už 25 dní před expanzivním rozhodnutím Fedu, opačně je tomu při restriktivním rozhodnutí. Tento pohyb v součtu přestavuje až 2,5 procenta pohybu akciového trhu. To je velice překvapivý jev vzhledem k tomu, že trh s jistotou neví, kam bude rozhodnutí FOMC směřovat. Podle autorů to naznačuje, že šoky konvenční měnové politiky možná nakonec žádnými šoky nebudou.
Hodnotové vs. růstové investování? Úsilí o jednu věc odlišným způsobem
Výnosy trhu neexistují pouze před rozhodnutím měnového výboru, ale také po něm. Celkový rozdíl, když sečteme reakci před a po změně monetární politiky, je okolo 4,5 procenta jen na akciovém trhu. Pokud opět porovnáme toto číslo s průměrnou roční prémií na trhu, která je 6 procent, jedná se o vysoké číslo – autoři tento fenomén pojmenovali „monetary momentum“. Další zajímavostí je, že trhy nereagují na rozhodnutí FOMC podle určitého vzorce jen ve Spojených státech. Korelaci autoři objevili na hlavních indexech zemí jako Německo, Kanada, Francie, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Jedinou výjimkou bylo specifické Japonsko.
Na stavu trhů nezáleží
Jedno z možných vysvětlení tohoto fenoménu by mohl být stav ekonomiky. FOMC může například snížit sazby v době vysokého rizika nebo naopak nízkého. To by mohlo vést trhy právě k růstu směrem k rozhodnutí měnového výboru. Autoři však přišli na to, že pozorovat expanzivní nebo restriktivní překvapivé rozhodnutí je stejně pravděpodobné jak v časech vysoké, tak nízké jistoty na trzích, jak bylo změřeno pomocí indexu strachu VIX.
Doposud ekonomové podceňovali efekt jednání měnového výboru v širších časových oknech, proto je podle autorů výzkumu potřeba se na tuto problematiku zaměřit. Je totiž možné, že právě tyto „překvapivé změny“ monetární politiky mohou být částečně předvídatelné, což by mělo další následky na výzkum v makroekomických fenoménech, zejména v pokusech porozumět efektu exogenních šoků monetární politiky na reálnou spotřebu, investice a HDP.
Na výšce záleží. Mrakodrapy a rizikové chování finančníků
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
