Růst globální ekonomiky. Víme, proč byl po většinu historie nulový


22:04 • 21. února 2018

Tagy: ekonomie, růst, HDP, výzkum

Měření ekonomického růstu není jednoduchou záležitostí v současnosti, natožpak retrospektivně stovky let nazpět. Jsou ale i jiné metody, jak změřit či odhadnout hospodářský růst. A právě tím se zabýval výzkum Anguse Maddisona. Data z minulých dvou století a také odborné odhady růstu ve středověku a raném novověku ukazují, že ekonomický růst po většinu civilizace téměř neexistoval. Výzkum zveřejnilo World Economic Forum (WEF).

Maddisonův výzkum je sice založen na široké škále historických studií, výsledek bádání je ale poměrně jasný. Až do zhruba poloviny 19. století byl hospodářských růst nejvyspělejších zemí té doby mizivý. Původní výzkum, který pochází z roku 2003, byl o deset let později zrevidován a doplněn Boltem a van Zandenem. Z jejich práce jdou vypozorovat následující údaje.

 
 

Během druhého tisíciletí se ve vybraných zemích zvýšil hrubý domácí produkt na osobu celkem 32krát. Ze zhruba 717 dolarů na osobu ročně v roce 1000 až na 23086 dolarů v roce 2010. Největší akcelerace růstu tohoto ukazatele začala po roku 1820. Za poslední dvě století si pak zachoval přiměřeně podobného tempo.

Na první pohled se zdá záhadou, proč pro lidstvo významné vynálezy, které mají počátek už v neolitické revoluci, nepřispěly k mnohem vyššímu růstu. Z výzkumu vyplynuly dva základní faktory, které myšlenku stagnace silně podporují. Prvním z nich je odhad délky dožití. K té použili De la Croix a Licandro v roce 2015 databáze 300 tisíc slavných lidí z historie. I tento výzkum ukázal, že stejně jako růst po většinu historie stagnovala i délka dožití.

 
 

Druhým faktorem, který podporoval stagnaci ekonomického růstu do počátku 19. století, byla průměrná lidská výška. Analýza dat koster ukazuje, že ani v tomto případě neexistoval žádný růstový trend. Je přitom známo, že výška je závislá na výživě při dospívání. Stagnace průměrné výšky tak ukazuje, že v průběhu času se nijak nezlepšovala právě ona důležitá výživa. Například z dat ze švédské armády vyplývá, že vyšší členové armády se začali objevovat až v 19. století.

 
 

Je tedy patrné, že tři porovnávané ukazatele – výška, délka dožití a HDP na jednoho obyvatele – mají historicky podobnou trendovou křivku. To tedy podporuje teorii, že ekonomický růst po většinu historie stagnoval právě vinou dlouhodobě se nezvyšující se délkou dožití a nezlepšující se kvalitou potřebné výživy.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.