Nesmyslná závislost lidstva na ropě


10:46 • 27. dubna 2020

Tagy: Brent, WTI, ropa, komodity, obnovitelné zdroje

Kolaps ropného trhu, jehož jsme byli svědky, nemá v historii obdob. Sám jsem byl ještě několik týdnů nazpět názoru, že pokud investujete do ropy, tak se vaše peníze sice díky své kolísavosti cen mohou značně znehodnotit, nicméně nějakou hodnotu si černé zlato udržet musí. Ropa tu přeci vždy bude a do konce 21. století se svět nepřetransformuje do nové éry, kdy by černé zlato bylo přežitkem minulosti. V to snad nevěří ani ten největší ekolog, ač by to byla hezká představa.

Záporné ceny ropy, tedy situace, kdy vám někdo bude platit, abyste si ji od něj vzali, byla ještě do předminulého týdne naprostou utopií. Nicméně, stalo se. Souhrou několika nešťastných faktorů se ukázalo, jakým způsobem je těžba ropy křehkým odvětvím, jehož krach může světu způsobit obří potíže. Hlavních důvodů, které s cenou ropy takto zamávaly, je několik. Mají ale jednoho společného jmenovatele. A tím je politika.

Vše to začalo příchodem koronaviru. Zavřené továrny v Číně měly dopad na nižší poptávku po ropě, jejíž cena začala klesat. Barel ropy sice zlevnil o 10 dolarů, ale ceny poté zůstaly relativně stabilní. Trvalo to měsíc. Ceny začaly znovu klesat a začátkem března spustila Saúdská Arábie cenovou válku. Důvodem bylo odmítnutí omezení těžby ze strany Ruska, které mělo udržet ceny ropy na rozumných úrovních.

Jak se virus šířil napříč světem, tak cena ropy nadále klesala. Továrny už nebyly zavřené jen v Číně a pravděpodobně ani vy jste se už před měsícem nevypravili do práce. A pokud jste o práci nepřišli, tak jste si zapnuli počítač doma a nejeli jste autem do kanceláře. Nebo jste neletěli do zahraničí na jednání. Také jste museli zrušit svůj jarní výlet na prodloužený víkend v Miláně nebo v Paříži. Letecká doprava se během několika dní zcela zastavila.

Právě letecký průmysl je jedním z největších konzumentů ropy. V momentě, kdy se veškerá doprava na světě téměř zastaví, vyvstává otázka, jaký osud nespotřebovanou ropu potká. Logickým krokem je uzavření kohoutků, skrze které ji z podzemí čerpáme na povrch. Na tom se ale OPEC dohodnout nedokázal. Kohoutkem sice otočil, ale zhruba o jeden závit, kterých je na pomyslném kohoutku deset.

Další problém tak vyvstal na obzoru. Když ze země budou dále proudit milióny barelů ropy denně, kde skončí? Pravděpodobně by nikdo nechtěl, aby ji potkal stejný osud jako ropu, kterou ilegálně těží nigerijští občané v deltě řeky Niger. Vláda do jejich mini rafinérií posílá policisty, kteří zásoby vypustí do řeky. Aby tedy vytěžená ropa neproudila do moře, musí se někde uskladnit. Legálně. Na světě samozřejmě takováto úložiště jsou, ale ani ta nejsou bezedná.

S obavami o jejich zaplnění tak ceny ropy zažily další strmé propady. Poprvé v historii se ropa obchodovala za záporné ceny. Jednalo se však pouze o ceny kontraktů na dodání ropy v květnu. S rychlostí, kterou se úložné kapacity zaplňují, se v souvislosti s touto situací pro prodejce ropy vlastně scénář s jejím vylitím do moře jeví jako rozumné obchodní rozhodnutí. Za to, aby od nich ropu někdo odebral, by totiž nemuseli platit. Pokuty za tuto praktiku by ale pravděpodobně byly nákladnější.

Pokud ale ceny ropy zůstanou tak nízko, jak momentálně jsou, bude krachovat obrovské množství subjektů, které jsou na ceně ropy závislé. Také země, které jsou na těžbě ropy ekonomicky závislé, budou mít ohromné potíže. Tento scénář je ale už nyní v procesu.

Kdo tedy může ceny ropy vzkřísit? Politici. Aby se ceny ropy znovu zvedly, je třeba razantní snížení objemu těžby nebo obnovení ekonomické aktivity. To se však nestane, pokud politici nezačnou rozvolňovat opatření spojená s příchodem koronavirové krize. Nesnažím se kritizovat politická rozhodnutí ohledně objemu produkce ropy nebo uvolnění aktuálních striktních podmínek pohybu, ale snažím se poukázat na to, jak křehká je celá závislost lidstva na ropě.

Jaká je tedy alternativa? Logicky jsou to obnovitelné zdroje. Dnešní situace by tedy mohla být dobrým motorem pro zamyšlení se nad přístupem k budoucnosti ohledně energetiky. Pokud se točí větrná nebo vodní turbína, na fotovoltaické články svítí slunce nebo člověk využívá geotermální energie, v případě, kdy poptávka po energii poklesne, nikdo nemusí zastavovat vítr, proud řeky nebo instalovat stínidla nad solární panely. Stačí je vypnout a nikdo nebude krachovat kvůli tomu, že vítr bude foukat dál a ze země místo ropy bude tryskat horký geotermální pramen.

Ceny energií by samozřejmě také poklesly, pokud by po ní nebyla poptávka, každopádně zde alespoň odpadá problém se získáváním těchto energií, k čemuž nám stačí příroda a nemusí na ní být závislé další ohromné odvětví, které ještě ke všemu hluboce neprospívá zemskému klimatu.

RSS

Absolvoval bakalářské studium na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, nyní pokračuje v magisterském studiu na oboru Finance. Rok studoval v USA a téměř dva roky působil v Commerzbank. Specializuje se na obchodování na devizovém trhu a mezi jeho záliby patří cestování sport a kresba.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.