Pokles české ekonomiky předpovídá pro letošek 30 procent českých ředitelů. V růst výnosů vlastních firem ale zároveň věří 80 procent šéfů, což odpovídá období konjunktury. Výrazně přibylo ředitelů, kteří se obávají rostoucího daňového zatížení. Je jich nyní 65 procent. Celkem 47 procent ředitelů se chystá letos nahrazovat pracovní místa automatizací. Více než desetinu zaměstnanců chce stroji nahradit 11 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey 2020, kterého se zúčastnily na dvě stovky čelních představitelů tuzemských firem.
Že český hrubý domácí produkt v roce 2020 poroste, předpokládá jen 45 procent ředitelů českých firem. Loni to bylo 52 procent. Naopak přímo pokles ekonomiky předpovídá 30 procent ředitelů, což je oproti loňskému roku téměř dvojnásobný počet.
„Je asi rozumné pro letošek očekávat mírné zpomalení růstu ekonomiky. Na recesi ale nesázím, alespoň pokud nepřijde do ekonomiky nějaký velký impuls zvenčí. Druhá věc je, že konjunktura už trvá poměrně dlouho, a šéfové, stejně jako ostatní lidé, se prostě ptají, kdy už ten pokles přijde,“ komentuje výsledky řídící partner PwC ČR Jiří Moser.
Zajímavé ale je, že zatímco české ekonomice jako celku šéfové příliš nevěří, sebevědomí ohledně vlastních společností jim nechybí. Celých 80 procent respondentů totiž předpokládá letos růst výnosů firem, které řídí.
To je přitom číslo, které historicky patří do konjunkturálních let. Vždy když v průzkumu tato hodnota vyšla nad 75 procent, rostla poté v tomto roce ekonomika podle údajů ČSÚ alespoň od 2,5 procenta. A naopak: pokud v růst svých firem věřilo méně než 60 procent oslovených šéfů, české HDP klesalo.
„Skeptický přístup k růstu české ekonomiky v kombinaci s vysokým sebevědomím ohledně vlastní firmy nemusí být paradox. I když někteří ředitelé už zaznamenali pokles potvrzených objednávek, zároveň se často na ochlazení svým způsobem „těší“, a navíc věří, že právě jejich firma je dobře připravena. Očekávají totiž třeba, že se uvolní současný tlak na potřebu dalších a dalších zaměstnanců a na zvyšování mezd. Zároveň některé firmy v uplynulých letech v obavě z přílišného posílení koruny podnikly kroky ke zvýšení svých marží. Ať už snížením vlastních nákladů, nebo zvýšením cen v eurech. Nyní tak zkrátka cítí, nebo možná spíše věří, že jejich firmu ani nepříznivé vnější podmínky neohrozí,“ interpretuje výsledky průzkumu partnerka PwC ČR Olga Cilečková.
V tabulce rizik se „skokanem roku“ stalo rostoucí daňové a odvodové zatížení. Jako podnikatelskou hrozbu ho vnímá 65 % dotázaných ředitelů. V loňském průzkumu to přitom bylo 43 procent, tedy o 22 procentních bodů méně. Čeští šéfové se zvyšování daní obávají znatelně více i ve srovnání s respondenty letošního globálního CEO Survey. Že rostoucí daně považují za hrozbu, odpovědělo 58 procent světových šéfů.
„Domnívám se, že zvýšené obavy z rostoucí daňové zátěže jsou výsledkem změn v daňové oblasti, které česká vláda provedla v průběhu roku 2019. Mnohé z těchto změn byly čistě zaměřené na posílení příjmové stránky státního rozpočtu. Příkladem může být zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol, zvýšení daně z hazardu nebo zavedení digitální daně s nejvyšší sazbou v Evropě. Kvůli krokům vlády zejména v sociální oblasti lze očekávat, že mandatorní výdaje státního rozpočtu v následujících letech dále porostou. Je tedy jasné, že tyto výdaje bude nutné nějak financovat – a příjmy z daní a sociálního pojištění jsou tím nejpravděpodobnějším zdrojem,“ komentuje výsledek průzkumu partner PwC ČR David Borkovec.
V absolutních číslech se na čele „hitparády hrozeb“ umístily stejně jako loni obavy vztahující se k napětí na trhu práce. Konkrétně dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců (jako riziko hodnotí 81 %) a růst mzdových nákladů (77 %). V obou případech ale platí, že ubylo ředitelů, kteří tyto hrozby vnímají.
V řešení problematiky lidských zdrojů zároveň čím dál více šefů sází na automatizaci. Loni podle průzkumu nahradilo některé své zaměstnance automatizací 30 % ředitelů. Letos se chystá alespoň jednoho člověka nahradit strojem téměř polovina šéfů (47 %). Jedenáct procent respondentů se dokonce chystá zautomatizovat více než desetinu pracovních pozic ve firmě.
Zároveň je ale ze srovnání českého a globálního průzkumu vidět, že čeští šéfové příliš neřeší budoucnost svých současných zaměstnanců a jejich školení novým technologickým dovednostem, které budou v dohledné době potřebovat. Definování potřeb v pětiletém výhledu ani samotné zaškolování (digitálního upskilling) neřeší devět procent českých šéfů. Ve světovém průzkumu vychází o poznání nižší čísla.
„Jsem přesvědčen, že zvyšující se rychlost a rozsah změn okolního prostředí si jistě brzy vynutí pozornost k upskillingu i u zbývající části našich firem. Kdo bude chtít přežít a být úspěšný i v budoucnu, tak bude muset míru těchto externích změn překonat i interně. To je obrovská příležitost, kterou by si nikdo neměl nechat ujít,“ komentuje problematiku upskillingu partner PwC ČR Jiří Zouhar.
