Česká národní banka na dnešním zasedání – vzhledem ke konsensu trhu – nikterak nepřekvapila. Sazby byly jednomyslným rozhodnutím bankovní rady ponechány beze změny. Prognóza centrální banky se do značné míry naplňuje, přičemž její rizika jsou zhruba vyrovnaná. Jak uvedl guvernér Jiří Rusnok, ČNB si v otázce měnové politiky a finanční stability svou práci odpracovala.
Stabilita sazeb znamená, že dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. Základní scénář prognózy je do značné míry naplněn, což znamená, že po květnovém poklesu úroků je konzistentní jejich přibližná stabilita v následujících čtvrtletích. Rizika výhledu prognózy na horizontu měnové politiky pak byla vyhodnocena jako zhruba vyrovnaná.
I tak stále existují nejistoty prognózy. Mezi ně lze zařadit protiinflační vývoj koruny, výraznější stabilizační vliv rozpočtové politiky a nakonec vývoj pandemie doma a v zahraničí a s tím spojené cyklické i strukturální dopady na jednotlivé ekonomiky.
Jelikož je základní scénář prognózy v podstatě naplněn, nebylo dle Rusnokových slov potřeba jednat o dalších uvolňovacích opatřeních měnové politiky. Je však stále třeba mít na mysli, že se nacházíme v situaci velké nejistoty, zejména ve vztahu k dopadům pandemie koronaviru.
Dosavadní reakce centrální banky na následky šíření COVID-19 zahrnuje snížení sazeb o 200 bazických bodů, dále uvolnění bankovní likvidity plynoucí ze změn proticyklického polštáře, nástroj dodávek dodatečné likvidity, který ale dle Rusnokových slov zatím nebyl využit, a nakonec i uvolňovací změny v oblasti finanční stability. Klíčové v tuto chvíli je, že česká ekonomika netrpí žádnou prudce dezinflační situací, stejně tak centrální banka nevidí riziko blížícího se deflačního vývoje.
To vše ale neznamená, že ČNB nediskutuje možnosti potenciálně využitelných nástrojů, konvenčních a především těch nekonvenčních. Tato debata neimplikuje, že na tyto nástroje nakonec nutně dojde. Hlavní je, že jejich nasazení není v tuto chvíli potřeba. Jak zdůraznil guvernér Rusnok, proto není třeba se k nim ani nijak detailněji vyjadřovat.
„My jsme si svoji práci odpracovali jak na poli měnové politiky, tak i finanční stability. V tuto chvíli nejsou z hlediska hospodářské obnovy žádné překážky na straně centrální banky. Nic mimořádného se neděje, proto není potřeba dělat cokoliv navíc,“ vysvětlil guvernér.
Na základě tohoto výstupu je patrné, že ČNB zaujala vyčkávací postoj, který je totožný se stabilitou sazeb. Pokud přetrvá současná domácí i zahraniční situace, úroky by beze změny měly zůstat po zbytek letošního roku.
Kurz koruny ocenil dnešní rozhodnutí mírným posílením, které však nestačilo na umazání předchozích ztrát. V nejbližších dnech předpokládáme, že hlavní faktor dalšího pohybu přijde ze zahraničí. Půjde nejen o vývoj kolem pandemie koronaviru, ale nově i o možné rozhoření obchodních sporů. Dnes toto téma vrátila do hry informace, že USA údajně cílí na nová cla s EU a Británii, přičemž zasaženo má být zboží v hodnotě 3,1 miliardy dolarů.
Jak rostoucí počet nově nakažených koronavirem, tak i obchodní spory představují negativní zprávu, která by se přes zhoršení globální tržní nálady mohla podepsat na slabší koruně.
