Nechcete zvyšovat mzdy, zaměstnavatelé? Vrátí se vám to…


10:34 • 29. července 2019

Tagy: práce, trh práce, podnikání

Jedním z důvodů, proč komunismus nefunguje přesně tak, jak by si jeho zastánci představovali, je fakt, že lidé jsou lidé, a nikoli roboti, a nepracují tak vždy stejně, nezávisle na tom, kam je postavíte, a hlavně - kolik jim za to dáte. Avšak ani neoklasičtí ekonomové, jindy tolik omámeni kouzlem incentiv a motivací svobodných ekonomických subjektů, nevzali toto dostatečně v potaz. Třebaže oni tomu tak neříkají, podle nich platí, že podnikatelský subjekt je tím úspěšnější, čím více své zaměstnance, jak to kdysi nazval Karl Marx, vykořisťuje.

V neoklasickém světě je firma nejefektivnější (rozuměj nejziskovější), když dokáže svým zaměstnancům vyplácet ty nejnižší mzdy - tj. minimalizovat mzdové náklady na pracovníka, respektive na odpracovanou hodinu. S trochu jiným způsobem optimalizace však přišla Janet Yellenová, někdejší guvernérka amerického Fedu, spolu s Georgem Akerlofem, a sice s minimalizací nákladů na (efektivnostní) jednotku práce.

Jste naštvaní? Blbá nálada jako klíč k vyššímu výkonu a produktivitě

Minimalizace nákladů na odpracovanou hodinu a minimalizace nákladů na jednotku práce totiž může být to samé u zmiňovaných robotů, ale často ne u lidských pracovníků, kteří mají své pocity, emoce a sebeúctu. Tato tzv. teorie efektivnostních mezd (efficiency wage theory) doporučuje vyplácet mzdy o něco vyšší než ty nejnižší, které by zaměstnanci byli ochotni akceptovat.

Nízké výplaty, které mohou být vnímány až jako nespravedlivě nízké, nejen urážejí, ale jsou také demotivační, respektive motivují pracovníky tak maximálně k tomu, aby se takříkajíc "flákali". Ona neoklasická "tržní" mzda, která vyrovnává nabídku pracovních sil s poptávkou tak, že nikdo, kdo by za ní chtěl pracovat, není nezaměstnaný, navíc nenutí pracovníka vážit si svého místa, jelikož ví, že stejně placené místo bez problému sežene i jinde.

Mírně vyšší než "rovnovážné", při daných tržních podmínkách nejnižší možné mzdy, tedy zamezují nejen flákání, ale také nadměrné fluktuaci zaměstnanců. Ta je přitom pro firmy nákladnější položkou, než by se na první pohled mohlo zdát, přičemž se zvětšuje s tím, čím je pracovní náplň sofistikovanější.

 

Nejde totiž jen o nalezení, najmutí a zaškolení nových zaměstnanců. Klíčový je především dočasný pokles produktivity; novému člověku trvá rok až dva, než se dostane na úroveň efektivity stávajícího pracovníka, navíc u něj existuje vyšší riziko chyb, uvádí Associated Benefits and Risk Consulting.

Vysoká fluktuace má také negativní vliv na pracovní kolektiv, dodává tato poradenská firma zaměřující se mimo jiné i na trh práce. Přesvědčivé závěry rovněž přinesla studie, jejíž výsledky rozebírá server HR Dive. Její autoři spočítali, že pokud zaměstnanec odejde, adekvátně ho nahradit stojí zhruba třetinu jeho ročního platu.

Zejména u kvalifikované pracovní síly se tak společnostem často vyplatí udržet stávající zkušené zaměstnance i za cenu zvýšení mzdy, než aby si museli znova vychovávat nové. Není to však jen otázka peněz, proč lidé opouštějí svá zaměstnání. V průzkumu, který byl součástí citované studie, respondenti nejčastěji označili jako hlavní motivaci odchodu kariérní postup, nicméně ten s výplatní páskou do značné míry souvisí.

Peníze na prvním místě? Za smysluplnou práci lidé obětují i třetinu mzdy

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.