Česká národní banka dle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, a to počtem hlasů 5:2. K tomuto kroku ji přivedly nejen vnější, ale i některé vnitřní faktory. Do budoucna nadále platí, že bychom se letos mohli dočkat žádného až dvou úrokových hiků, uvedl guvernér Rusnok. Vedle toho dodal, že na snížení sazeb, o kterém se na zasedání prý také hovořilo, to v dohledné době nevypadá.
Z vnějších předpokladů prognózy hraje klíčovou roli snížení výhledu růstu a inflace v letošním roce a na to navazující výhled úrokových sazeb v roce příštím. Z domácích pak nad očekávání silnější růst a inflace, zejména ta jádrová, která se nachází v horní polovině tolerančního pásma. Na horizontu měnové politiky je však očekáván její návrat k 2% inflačnímu cíli. Kurz koruny pak zhruba odpovídal prognóze.
Na základě toho ČNB vyhodnotila rizika prognózy inflace jako zhruba vyrovnaná. Za proinflační riziko bylo označeno pomalejší posilování kurzu koruny ve srovnání s odhadem centrální banky. Protiinflačně působí výraznější cyklické zpomalení globální ekonomiky a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Mezi nejistoty pak lze zařadit neřízený brexit či sílící protekcionismus.
Bankovní rada se tímto ve svém hodnocení rizik posunula z mírně proinflačních, o kterých hovořila na posledním, tj. únorovém, zasedání, do neutrálu. Dle slov guvernéra Rusnoka se tak děje nejen vlivem vnějších faktorů, jako je oslabení zahraniční poptávky, ale také vnitřních. Zde je řeč zejména o oproti prognóze slabší spotřebě domácností a o pomalejším vývoji mezd (oboje za poslední kvartál minulého roku) – tedy o proměnné, které v minulém roce signalizovaly mírné přehřívání.
Otázkou tak je, co se týče budoucích sazeb, zda bude vývoj zmiňovaných vnitřních faktorů potvrzen novými daty, či zda se ukáže, že šlo o pouze jednorázové výkyvy. Významnou roli sehraje rovněž i vývoj vnějších faktorů, kde Rusnok zmínil především zpomalení ekonomiky našich nejdůležitějších obchodních partnerů, jako je Německo a Slovensko, u kterých jsme byli svědky poměrně citelné revize očekáváného růstu směrem dolů. O něco menší váhu mají pak nejistoty jako například dění kolem brexitu.
Další zasedání bankovní rady je načasováno na květen. Rusnok uvedl, že do té doby výše zmiňovaná rizika sice nemusí odeznít, na druhou stranu ale budou k dispozici nová data a na ně navazující aktualizovaná prognóza. V té bude důraz kladen na sektory, které evidentně zpomalily, tedy spotřeba a mzdy. Svou roli samozřejmě bude mít i vývoj koruny. Podle Rusnoka se tak můžeme dočkat toho, že sazby na příštím zasedání zůstanou beze změny, případně mírně vzrostou v souladu s tendencí udržování jejich rostoucí trajektorie směrem k odhadovaným neutrálním úrovním. Ze současného pohledu guvernéra ČNB to každopádně nevypadá na variantu, kdy by úroky měly být naopak sníženy.
Celkově vyznělo dnešní zasedání ČNB spíše v neutrálním duchu, čemuž nejlépe odpovídá zanedbatelná reakce kurzu koruny. Potvrzuje se, že se centrální banka, podobně jako americký Fed, vydala na dráhu vyčkávání, kde se ke slovu vedle klíčových vnějších faktorů (především ekonomické zpomalení sousedů) dostávají i vnitřní (oproti prognóze slabší spotřeba domácností a pomalejší dynamika mezd). V tomto směru je tedy z pohledu většiny bankovní rady lepší nikam nespěchat. To navíc podporuje komfort toho, že ČNB poměrně intenzivně zvyšovala sazby během minulého roku.
Dle našeho názoru se letos dočkáme alespoň jednoho kola navyšování sazeb. První možný termín, který nevyloučil ani sám Rusnok, je květen. K tomu, aby úroky vzrostly, však bude potřeba proinflačních faktorů, jako je slabší kurz koruny (nečekáme, že by se CZK citelně posunula dle odhadu prognózy ČNB směrem k hodnotám 25,20 za euro). Rovněž bude potřeba, aby alespoň částečně odezněly ty protiinflační, zejména zahraniční. Pokud se tak nestane, je možné že bankovní rada posune první letošní hike dále do druhé poloviny roku.
