V souvislosti s kauzou #MeToo se nejčastěji hovoří o vítaném otevření veřejné diskuze o sexuálním obtěžování, ale také o zničení či ohrožení stovek dosud úspěšných kariér. Nicméně i když zpočátku šlo hlavně o slavné muže z prostředí showbyznysu, nyní se stále častěji objevují obavy, zda toto důležité prolomení jednoho ze společenských tabu nebude mít negativní dopad také na pracovní dráhy obyčejných žen.
I když sexuální obtěžování (nejen) na pracovišti na jedné straně rozhodně není problém, který by se měl zlehčovat, na druhé straně je pro třetí stranu zpravidla velmi složité rozsoudit, zda je obvinění oprávněné, či nikoliv. Stejně jako jsou nejasné hranice toho, co je a není obtěžování, obvykle neexistují ani žádné jasně hovořící důkazy.
Nicméně jako existují předsudky vůči ženám, které jsou skloňovány zejména s jejich horšími šancemi na trhu práce, existují také předsudky vůči mužům, kteří se musí otočit za každou „sukní“. Pokud tedy bude někdo obviněn se sexuálního obtěžování, pak to téměř vždy bude muž. #MeToo tak dalo ženám do rukou mocný nástroj, který může být použit i nečestně. Není tedy divu, že vysoce postavení muži se mohou obávat jeho zneužití.
Protiútok na #MeToo? Sexuální souhlas pomocí blockchainu
Server The New York Times v článku z minulého roku vyjmenovává 201 ještě donedávna mocných mužů, kteří kvůli nařčení ze sexuálního obtěžování přišli o své teplé místečko. Z 124 dohledaných náhrad 54 tvořily ženy. Mohlo by se tedy zdát, že #MeToo ženám nejen dodalo odvahu bránit se proti nevhodnému chování ze strany mužů, ale také jim zvýšilo naděje na rychlejší pracovní postup.
Nicméně tak trochu opačně to vidí Sylvia Ann Hewlett, ředitelka amerického centra, které pomáhá rozvíjet talenty (Centre for Talent Innovation). „Náš výzkum ukazuje, že asi 64 % vysoce postavených pracovníků se vyhýbá sólovým interakcím s mladšími ženami, protože se obávají zvěstí a fám o svých motivacích,“ citoval její slova článek vydaný Světovým ekonomickým fórem. Text poukazuje na to, že kauza #MeToo ve skutečnosti mohla podpořit existují překážky, kterým ženy čelí na trhu práce.
Jak dodala Hewlett, takové obavy samozřejmě existovaly již před #MeToo, nicméně je pravděpodobné, že velké haló kolem této kauzy je výrazně posílilo. Stejně tak tedy mohly posílit i překážky, které musí překonávat ženy, jež se ucházejí o pozice, kde by jejich šéfem či mentorem byl vysoce postavený muž. Ti se totiž nyní často bojí se ženami vůbec pracovat, zvláště pak s těmi mladými.
Muži nebo ženy. Stát by měl přestat škodit podnikání – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/Crd6KmPxxZ prostřednictvím @roklen24 @DanaBerova pic.twitter.com/TLoR90iRBT
— Roklen24.cz (@roklen24) 11. února 2019
Jak píše Prudy Gourguechon, ženy se – jako kolegyně či podřízené – zkrátka staly mnohem nebezpečnějšími. To dokládají také tři nedávné průzkumy, které autorka Forbesu ve svém článku zmiňuje. Například při dotazování Pew Research Center celkem 51 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že kvůli nedávnému rozostření debaty kolem sexuálního obtěžování je pro muže těžší pracovat se ženami.
Ve výzkumu Lean It zase téměř polovina manažerů-mužů přiznala, že se cítí nepříjemně, když se mají zapojit do společné aktivity se ženou, jako je například mentorování, společná práce o samotě či pracovní zábava. Starší muži by pak na pracovní cestu raději vyrazili s mladším mužem než s mladší ženou.
Stále zřetelněji tudíž vyvstávají obavy, že hnutí #MeToo vytvořilo novou formu genderové diskriminace na trhu práce, kdy se firmy mohou vyhýbat najímaní žen na určité pozice, aby nemusely řešit sexuální harašení na pracovišti. „Korporace budou znevýhodňovat ženy a začnou zaměstnávat pouze zaměstnance mužského pohlaví, protože vytvářejí méně problematické prostředí,“ sdělila svou temnou předpověď v průzkumu SourceMedia třicetiletá žena pracující ve finančním průmyslu.
