Většina bank v současné době není ochotna akceptovat společnosti, které obsluhují klienty ze světa digitálních měn, a to většinou kvůli obavám spojeným s regulací nebo vyhodnocením rizik, která podle některých bank obchod s kryptoměnou přináší.
Zatímco krypto technologie dospívá, některé společnosti, které ji reprezentují, ukazují dlouholetou důvěryhodnost. Hodně obchodníků s kryptoměnou se již přizpůsobilo změnám a výzvám spojeným s regulací. Navíc stále pracují na implementaci opatření pro hodnocení rizik, která daleko převyšují úroveň, kterou nyní dodržují například i banky.
Krypto firmy ale dodržují stejné předpisy jako banky
Legitimní firmy, jako například Simplecoin, již mají dlouholeté záznamy dodržování „Anti-money laundering“ (AML) a „Know your customer“ (KYC) předpisů a zcela průhledného účetnictví. Prokázali jsme, že děláme compliance stejně dobře jako banky. Proto by české banky měly této příležitosti využít a rozvíjet přínosné partnerství s legitimními a ověřenými obchodníky s kryptoměnou. Je to nedostatečně obsloužený trh, který pro banky bude určitě výdělečný v brzkém budoucnu. Růst celého odvětví se pohybuje ve stovkách procent ročně.
Švýcarské banky se snaží v tomto odvětví obsadit tuzemský trh tím, že nabízejí bankovní a krypto služby za zvýhodněných podmínek a podporu v národním jazyce. Když se české krypto orientované podniky musí stěhovat do zahraničí kvůli odpírání bankovních služeb v tuzemsku, stát přichází o své daňové příjmy a paradoxně také o většinu regulačních nástrojů.
Kdo má kontrolovat přístup k finančním službám? Banky nebo zákonodárce?
Do nedávné doby nebylo právo na finanční služby námětem k diskuzi, protože tyto služby byly všem přístupné a byly považovány za samozřejmost stejně jako je přístup k elektřině, vodě, internetu a podobně. Protože v roce 2018 došlo k novele zákona proti praní špinavých peněz 253/2008, který zpřísňuje oblast kontroly klienta, musejí banky i obchodníci s kryptoměnou prověřovat původ prostředků klienta, což je velmi pracné, nákladné a nespolehlivé.
Hlavní problém, je však zásah do soukromí, protože nikdo nechce vysvětlovat, kde pracuje a na jaké pozici, jenom proto, že si chce koupit kryptoměnu. Otázkou je, jak daleko tato praxe může dojít. Dokáže si dnes někdo představit, že budeme muset hlásit na čerpací stanici cíl naší cesty, když budeme tankovat palivo do auta?
V roce 1989 došlo ke změně režimu a právo na práci bylo nahrazeno právem podnikat. Protože podnikat bez bankovního účtu dnes nelze, měl by regulátor trhu (Česká národní banka a Úřad na ochranu hospodářské soutěže) přístup k finančním službám zajistit. Řešením by mohla být banka ve státním vlastnictví, která by běžný účet zřizovala bezpodmínečně, podobně jako zdravotní pojišťovna VZP.
Dnes jsou v České republice pouze dvě státní banky, ČNB a Česká exportní banka (ČEB). Žádná z nich účty právnickým ani fyzickým osobám nevede. Za těchto okolností nezbývá konstatovat, že je nebezpečné, když banky rozhodují, kdo a jak může v České republice podnikat.
Simplecoin chce zůstat Češkou firmou
Simplecoin je česká společnost, je nejstarší a největší krypto burzou v Čechách. Simplecoin bude i nadále pomáhat českým traderům obchodovat kryptomeny a také šířit své služby po celé Evropě. Věří ale, že srdcem, duší a sídlem zůstane v České republice, a nebude se muset stěhovat do zahraničí kvůli nedostatku bankovních služeb ve své mateřské zemi
