Čína. V hrubém národním produktu v paritě kupní síly již překonala USA, v hodnotě ukazatele hrubého domácího produktu na osobu se pak k největšímu hospodářství světa stále přibližuje. S podivem, v akademické obci však druhá největší ekonomika světa nemá světové ekonomy, ani jediného držitele Nobelovy ceny za ekonomii. Co za tím stojí? To se pro server VoxEU pokusil vysvětlit profesor Bruno Frey z univerzity ve švýcarské Basileji.
Čínští akademici se v ekonomickém výzkumu neobjevují na předních příčkách nejen v letošním roce, ale ani v těch předchozích. Ve výčtu top 20 ekonomů podle Research Papers in Economics se v posledních 10 letech neobjevil ani jeden čínský akademik, přesněji řečeno čínský akademik žijící v Číně. Přesně 80 procent nejváženějších ekonomů se skládá z Američanů, v letošním žebříčku se pak umístili také Brit a Francouz. Obdobná situace je, i pokud se zaměříme na citovanost ekonomů – ani v nejcitovanější stovce nefiguruje jediný Číňan.
Výčet může pokračovat dál, a to Nobelovou cenou. Od prvního roku v kategorii Nobelova cena za ekonomii již uplynulo 49 let. Více než 50 procent oceněných za tu dobu byli Američané, ani jeden Číňan. Američané tak válcují čínské ekonomy-akademiky na plné čáře i přesto, že růst ekonomiky rudého draka v posledních dekádách výrazně předčil růst té americké. Proč?
Pro růst není třeba akademických ekonomů
Čínská ekonomika měla a má jednoznačně úspěch i bez pomoci top ekonomů na světě. Přesto by kauzalita mohla být taková, že čím lepší ekonomické podmínky země má, tím si větší počet akademiků může dovolit věnovat se pokročilému ekonomickému výzkumu. Důkaz však zatím nemáme, uvedl Frey.
Čína kopíruje i v ekonomickém výzkumu
Ano, i v tomto odvětví je možné kopírovat. V případě Číny například vinou toho, že velké množství Číňanů studuje v zahraničí. V roce 2006 šlo o 134 tisíc studentů, o deset let později už o 545 tisíc. Růst však v posledních letech zpomalil.
Jaké jsou důkazy o tom, že kopírují i v tomto případě? Lepší bude nejprve uvést protiargument. Studenti z Číny si často vybírají obory jako jazyky, literatura nebo byznys management, ekonomie není až tak populární. Akademici z Číny se však v minulosti poučili ze západní ekonomie, především že otevřenost trhu vede ke zvýšení blahobytu. Toto poučení však rozhodně nevede přímo k tomu, aby některý z nich dostal Nobelovu cenu.
Američtí akademici určují, co je ekonomický výzkum
V ekonomii, a v každém období, existuje paradigma, kolem kterého se „točí“ většina výzkumu. Nejedná se pouze o to, co je vhodné studovat, ale také o techniky, interpretaci a jazyk, pomocí kterých je v módě se na danou problematiku zaměřit. Něco jako modní trend, ale ve světě ekonomie.
Většina akademiků si nemůže dovolit od daného paradigmatu příliš vzdálit, pokud chce, aby jejich práce byla publikována, uvádí Frey. Jedno z možných vysvětlení tak je, že se čínští ekonomové odmítají držet současného paradigmatu vytvořeného Američany. Proto si jdou po vlastní cestě, která však není světovou akademickou obcí uznávána jako ta „správná“.
Měření kvality výzkumu může být chybné
Další vysvětlení, proč jsou čínští ekonomové hůře hodnoceni, může spočívat v evaluaci akademického výzkumu. Provedená šetření od autorů Hudsona, Labanda a Osterloha naznačují, že žebříčky nejlepších ekonomů a nejlepších prací mají své mezery, i při analýze témat oceněných Nobelovou cenou za ekonomii. Odpovědí tak může být například i zaujatost proti nezápadním ekonomům.
Domácí trh je pro Číňany prioritou, svět je na druhém místě
Čínská ekonomika je obrovská. Tamní ekonomové se tak mohou primárně zaměřovat na věci interní, které se dějí v domácí ekonomice. Proto je jejich mezinárodní uznání méně pravděpodobné.
Válka kyborgů: Proč bychom (ne)měli spojit naše těla s technologii? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/vXahSYz7b4 prostřednictvím @roklen24 #technology pic.twitter.com/XtvMZuoPUz
— Roklen24.cz (@roklen24) 2. ledna 2019
