Kdo vydělává méně? Malí muži a obézní ženy


10:34 • 6. července 2018

Tagy: Obezita, zdraví, růst, ekonomie, Mzdy

Zatímco dříve platilo, že bohatí byli tlustí a chudí hubení, zejména za poslední půlstoletí se tato situace ve vyspělých zemích začíná rychle obracet. Jak ve své knize Rovnováha: Proč je rovnost výhodná pro každého vysvětlují Richard Wilkinson a Kate Picketová, obezita postupem času získala třídní charakter: „V minulosti byly předmětem obdivu ženy bujných tvarů, zatímco v mnoha dnešních bohatších kulturách je známkou příslušnosti k vyšší třídě a nezbytnou podmínkou přitažlivosti štíhlost.“

Vztah mezi chudobou a obezitou, pozorovaný jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích, který se projevuje tím, že ekonomický rozvoj postupuje ruku v ruce s nárůstem obezity, vědci nazývají paradox chudoby a obezity. Data přitom ukazují, že nejenže více obézních najdeme mezi relativně chudší populací, ale rovněž, že vyšší výskyt obezity vykazují země, kde je vyšší příjmová nerovnost.

První fakt lze vysvětlit tím, že vlivem ekonomického rozvoje relativně chudší část obyvatelstva ve vyspělých zemích již netrpí ani tak nedostatkem jídla jako takového, ale spíše nedostatkem jídla kvalitního, nutričně výživného a zdravého, které bývá dražší. Druhý fakt lze podle citované knihy vysvětlit tím, že při pomyšlení na svůj relativně nižší sociální status je jednou z možností zahánění úzkosti právě jídlo s „prázdnými kaloriemi“, které se podle autorů stalo „nejprimitivnější formou útěchy“.

Ekonomie obezity: Kdo má na svědomí, že svět tloustne?

Jestliže chudoba a příjmová nerovnost vede k obezitě, pak může platit i opačný kauzální vztah, a sice že obezita naopak chudobu a příjmové rozdíly konzervuje či dále prohlubuje. Nicméně váha není jediná veličina, prostřednictvím které vaše tělesné proporce ovlivňují to, jak si stojíte na společenském žebříčku, důležitá je také výška. Avšak zatímco prvně jmenovaný faktor je klíčový zejména pro ženy, ten druhý hraje velkou roli u mužů.

Alespoň to tak platí podle výsledků výzkumu doktora Tima Fraylinga, profesora medicíny z University of Exeter, který se se svým týmem zaměřil na zkoumání „diskriminace vůči menším a tlustším lidem“. Výzkumníci využili data 120 tisíc lidí z Biobanky Spojeného království (United Kingdom Biobank) ve věku 40 až 70 let, z kterých zjistili údaje o výšce a váze, respektive BMI účastníků. Ti dále poskytli i potřebné socioekonomické údaje. 

 

Pomocí BMI (body mass index, v češtině index tělesné hmotnosti), kterým lze měřit, jak moc je či není váha dotyčného vzhledem k jeho výšce v normě, a výšky účastníků se pak vědci pokusili kvantifikovat vztah mezi tělesnými proporcemi a výší výdělků. A zatímco váha, respektive BMI, se ukázala být signifikantní proměnnou pro výdělky žen, pro výši výdělků u mužů byla určujícím faktorem zase výška.

Konkrétní výsledky výzkumu, které shrnuje server Medical Daily, ukázaly, že nižší vzrůst o 3 palce (7,62 cm) u muže způsobil nižší výdělek o 2 130 dolarů (zhruba 47,5 tisíc Kč) ročně. Žena těžší o 14 liber (6,35 kg) pak ročně vydělala o 2 130 dolarů méně než srovnatelná, avšak „lehčí“ žena. Server PayScale tak hovoří o nových typech mzdových rozdílů, a sice o „weight pay gapu“ a „height pay gapu“. Jak ovšem upozorňuje hlavní autor, neplatí to samozřejmě vždycky, nýbrž pouze statisticky. „Mnozí menší muži a mnohé ženy s nadváhou mají velký úspěch,“ uzavírá Frayling.

Overweight and underpaid: Víme, kolik stojí obezita na trhu práce

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.