Blockchain za hranicemi finančního světa. Proč po něm svět touží?


17:48 • 22. května 2018

Tagy: Blockchain, Technologie, FinTech, KPMG

O blockchainu se nejčastěji mluví jako o distribuované databázi, v níž jsou navždy uloženy veškeré záznamy, které jsme do ní vložili. Ještě lepší analogie je ale nekonečná kniha účetních záznamů. Ani jeden z těchto popisů však zdaleka nevysvětluje, proč je tak jedinečný. Blockchain vlastně ani není tak úplně novou revoluční technologií, jak by se mohlo z míry nadužívání termínu někdy zdát. Všechny prvky, které využívá, tedy internet, kryptografie a přenosový protokol, jsou tu s námi již desítky let (kryptografie dokonce mnohem déle). Revoluční na blockchainu nejsou technologie samotné, ale především způsob, jakým přistupuje k jejich využití. 

Tento článek byl původně vytvořen pro druhé jarní vydání časopisu Marwick společnosti KPMG. Publikováno po drobných úpravách se svolením společnosti KPMG Česká republika.

 

Blockchain představuje velmi specifickou formu databáze. Je distribuovaná, nemá centrálního správce, může ji číst kdokoli, ale zapisovat do ní lze jen na základě konsenzu. Ten vzniká v rámci veřejného blockchainu prostřednictvím na zdroje náročného hlasování, které provádějí přímo jeho uživatelé. Ti jsou v souladu s teorií her k takové aktivitě motivováni možností zisku unikátních tokenů (kryptoměn), kterými jsou následně za svoji „hlasovací“ aktivitu odměňováni. Na rozdíl od tradičních databází nelze také jednou v blockchainu uložená data jednoduše měnit.

Vytesané do kamene

Tím, že blockchain uchovává celou transakční historii, umožnil dvě důležité věci. Za prvé dovolil, aby poprvé v historii výpočetní techniky mohla existovat data, která jsou jedinečná (v blockchainu taková data reprezentují například kryptoměny), respektive, aby byl každý pokus o manipulaci záznamu v takovéto databázi snadno detekovatelný. Blockchain také vyřešil problém takzvané dvojité útraty. Protože lze digitální data snadno kopírovat, existovalo až do vynálezu blockchainu vždy oprávněné riziko, že se nějaká nepoctivá strana pokusí zaplatit stejným digitálním aktivem dvakrát. S uloženou historií veškerých pohybů tokenu, kterou si může kdokoli kdykoli zkontrolovat, je to však však extrémně obtížné a pokud do hry přidáme ještě proof of work coby algoritmus pro dosažení konsenzu (jak jej využívá například Bitcoin), pak dokonce prakticky nemožné. Ani ovládnutí 51 % těžebního výkonu vám nezajistí snadnou cestu změnit historii, získáte tím ale moc snáze ovlivňovat budoucí podobu blockchainu.

Vyřešení problému dvojité útraty pak umožnilo dvěma stranám, které si vzájemně nedůvěřují, provádět mezi sebou bezpečnou cestou transakce, aniž by k tomu potřebovaly dalšího prostředníka (notáře, zúčtovací banky, správce databáze). S absencí prostředníka také odpadlo jedno centrální zranitelné místo v systému, na které se vyplatilo soustředit většinu útoků. Odpadl tak celý jeden bezpečnostní vektor.

Transakce prováděné pomocí blockchainu díky absenci prostředníka nejsou navíc napadnutelné ani prostřednictvím cenzury. Pro účastníky tak odpadá například riziko podobné situace, jaké jsme byli svědky v tradičním finančním světě v roce 2010, kdy společnosti Visa, MasterCard a PayPal začaly blokovat dárcovské příspěvky na účty Wikileaks. Oproti tradičním databázím běžícím na centrálním serveru blockchain přináší i další výhody, netrpí například výpadky z důvodu údržby sítě, vypadlého proudu atd.

Manažeři, notáři a úředníci už nebudou třeba

Blockchain ale oproti klasickým databázím neskýtá jen samé výhody. Je například mnohem pomalejší a nákladnější na provoz, a tak jeho nasazení dává smysl zejména tam, kde z nějakého důvodu nemůžeme plně důvěřovat zprostředkující autoritě. Využití na druhé straně zdaleka přesahuje finanční sféru, která bývá nejčastěji uváděna jako typický příklad takové aplikace. Decentralizovaný konsenzus umožnil vytvářet mnohem robustnější systémy všude tam, kde pracujeme s vlastnictvím, a také v atestačních úlohách.
 
„Blockchainové technologie mají budoucí místo primárně ve vysoce automatizovaném řízení hierarchických procesů. Tak jako roboti nahradí dělníky, blockchain může efektivně nahrazovat úředníky. Bitcoin nejsou peníze, je to řídící signál. Po provedení transakce vám automat například načepuje pivo. Činnost „transakce“ (platba) a „načepování piva“ se provede v jediném neoddělitelném taktu. Takto pak můžeme definovat jakýkoli výrobní či obchodní postup nebo sérii na sebe navazujících postupů. Tento princip je již dnes aplikován v deterministických hardwarových kryptoměnových peněženkách. Teoreticky by tak stačilo napojit současné firemní řídící postupy na strukturu takové peněženky a management firmy si může spokojeně odejít užívat zaslouženého důchodu,“ přibližuje potenciál této technologie blockchainový specialista a mechatronický designér Andrej Cabaj.
 
Tím se dostáváme k další zajímavé vlastnosti blockchainu a kryptoměn – chytrým kontraktům. Jakákoli lidská smlouva, kterou lze převést do podoby algoritmu, může být dnes spravována prostřednictvím blockchainu. Ten pak dohlíží na její automatické vykonávání. Pokud se například příliš zpozdíte s platbou splátky za automobil, nenaskočí vám již třeba motor (až do doplacení dluhu). Vedle inteligentních smluv a chytré správy vlastnictví nalezne tento mechanismus uplatnění například ve správě digitálních práv, v dodavatelských řetězcích nebo ve správě registrů nemovitostí.

Spojí nespojitelné

Sdílená kontrola záznamů umožňuje soupeřícím stranám spolupracovat k oboustranné spokojenosti. Toho využívají například Open Music Initiative nebo Ujo Music. Jde oblockchainové projekty, které zjednodušují hlídání práv a kompenzace hudebníkům a držitelům práv k jejich nahrávkám. Blockchainová řešení mohou také významně snižovat napětí a mocenské třenice například při vytváření oborového konsorcia. Toho pro změnu využilo bankovní konsorcium R3 (projekt Corda), které dnes sjednocuje 43 soupeřících bankovních domů. Pokud je síť decentralizovaná a dostatečně otevřená, zbývá už jen krůček (dostatečný síťový efekt), aby se stala novou veřejnou službou, podobně jako se to stalo internetu a WWW. Pro příklady nemusíme chodit daleko, bitcoin jako „internetové peníze“, Ethereum jako decentralizovaný světový superpočítač nebo třeba IPFS (InterPlanetary File System) jako ukázka decentralizovaného souborového systému. Blockchain také může zajišťovat interoperabilitu jinak nespolupracujících protokolů. Příkladem takové technologie je třeba ILP (Interledger Protocol), který umožňuje posílání plateb napříč různými blockchainy, nebo dokonce i venkovními databázemi třetích stran (například platba bitcoinem ven na SWIFT).

Jako vážky v jantaru

Zapsat data do (veřejného) blockchainu je podobné jako vytesat je do kamene nebo jako když pravěká vážka zůstane uvězněná v kusu jantaru – obojí je tam už víceméně navždy. To je užitečné, například pokud jde o zápisy v katastru nemovitostí (projekty typu BenBen, Velox.re, aktivity Bitfury), které umožňují eliminovat podvody (neoprávněné nakládání s nemovitostmi, zpronevěry finančních záloh – platbu je možné zahrnout rovnou do smart kontraktu) a snížit celkové náklady na zápis a provoz databáze. Akademické certifikáty uložené v blockchainu jsou pro změnu snadno ověřitelné a trvalé (není třeba vystavovat úředně potvrzené kopie jako v případě ztráty papírové verze). Další aplikací jsou například efektivnější finanční audity, prověřování autenticity a sdílení práv k autorským a uměleckým dílům (projekt Ascribe) nebo třeba sledování původu retailového zboží. Příkladem může být platforma Provenance, která umožňuje zjistit, odkud pocházejí jednotlivé potraviny nebo jejich součásti.

Velmi slibným novým trhem, který byl vynálezem blockchainu umožněn, jsou také decentralizované předpovědi. Řešení na nich postavená umožňují zcela necenzurovaně předvídat události a odměňovat ty, kdo je odhalili (nebo si na ně prostě vsadili). Příkladem takového trhu s prognózami je třeba Augur, open-source decentralizovaná predikční platforma postavená na smart kontraktech blockchainu Ethereum. Trhy s decentralizovanými předpověďmi nicméně zatím budí také řadu (zejména) etických obav.

Pokud víme, že jsou záznamy trvalé a nezfalšovatelné, otevírají se nám také úplně nové možnosti práce s našimi aktivy. Výhody jsou zde podobné jako přivedení podvojného účetnictví – větší pořádek a výrazně menší šance se dopustit nějaké chyby. O takovou aplikaci blockchainu se v energetické oblasti pokoušejí společnosti RWE a EEX s projektem Grid Singularity. Dalším zajímavým příkladem je projekt The Brooklyn Microgrid, který zprostředkovává automatizovaný a přímý nákup a prodej energie ze solárních panelů na rezidenčních budovách.

RSS

Autor před nástupem do Roklenu působil jako technologický novinář specializující se na korporátní IT, TELCO, internetový byznys, ecommerce, security, nová média a fintech. Publikoval například v Hospodářských novinách, Ekonomu, přílohách Lidových novin, ICT revue, nebo serveru Lupa.cz. Po úspěšném dokončení mediálních studií 5 let působil jako šéfredaktor B2B serveru zaměřujícího se na firemní IT – ITbiz.cz. K oblasti kryptoměn se poprvé dostal v roce 2010, aktivně do nich investovat a studovat technologii veřejného blockchainu začal ale až v roce 2013.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.