Platby v reálném čase. Jaké jsou nejčastější praktiky podvodníků?


10:00 • 6. srpna 2018

Tagy: FinTech, podvody, Platby

Celosvětová adaptace systémů plateb v reálném čase se v posledních letech velmi rozmohla, přičemž umožnila spotřebitelům posílat peníze z účtu na účet s okamžitou splatností. Toho se ale samozřejmě chytili i podvodníci...

V listopadu 2017 spustila eurozóna svůj přeshraniční systém okamžitých plateb, zatímco americký The Clearing House zveřejnil program rychlejších plateb. Rovněž v Austrálii již byla spuštěna nová platební platforma určená i pro spotřebitele. Další zemí, která tento systém plánuje implementovat v roce 2019, je Kanada.

Pro spotřebitele jsou tyto platby z hlediska pohodlí očividně velmi lákavé. Nicméně podvodníci se neustále snaží najít nové způsoby útoků. Okamžité platby tak představují novou oblast právě pro kriminální aktivity.

Jedním z příkladů je podvod s fakturami, v rámci kterého pachatel zašle fakturu vypadající stejně jako od legitimního dodavatele, ale obsahuje podvodné údaje bankovního účtu. Nejedná se o kompletně novou formu podvodu, ale jakmile oběť provede okamžitou platbu podvodníkovi, není zde téměř žádná možnost zrušit transakci dříve, než je příliš pozdě.

Ve Velké Británii, kde platby v reálném čase fungují již od roku 2008, byl zaznamenán nárůst podvodů s fakturami, obzvláště provedených na jednotlivcích. Faktura může vypadat například stejně jako od vašeho instalatéra, posléze ale zjistíte, že pravým odesílatelem faktury je podvodník. A jelikož se mohou částky zasílané v reálném čase pohybovat až do výše 250 000 liber, může mít takový podvod velmi zásadní vliv na peněženku oběti.

Někteří mohou vinit oběť za to, že si dostatečně nezkontrolovala danou fakturu. V mnoha případech je ale taková argumentace pošetilá. Realita je taková, že banky daly svým zákazníkům možnost provádět nevratné okamžité platby bez schopnosti její kontroly, jakou může provést jen samotná banka. Jak by mohl zákazník provádět analýzu rizika chování svých vlastních transakcí?

Tento problém neodezněl bez povšimnutí. Po stížnosti skupiny spotřebitelů zvané Which?, která žádala banky, aby chránily své zákazníky proti tomuto druhu podvodů, začaly Payment Systems Regulator (PSR) a Financial Conduct Authority (FCA) řešit tento narůstající problém. Právě teď se chystají zavést model, který definuje kde a od koho získají oběti autorizované nucené platby zpět své peníze, a to již od září tohoto roku.

Použití okamžité platby k vyhnutí se zákonům

Nicméně okamžité platby neusnadňují pouze podvody s fakturami. Schopnost rychle hýbat s penězi je neskutečně cenná pro zločince, kteří nyní mohou rapidní rychlostí převádět prostředky z účtu na účet, čímž značně znesnadňují práci policii při dohledávání okolností zločinu. Některé nové podvodné taktiky tohoto využívají:

  • Podvod převzetí účtu: Zločinec může ukrást účet a skrze něj zasílat peníze, což úřadům ztěžuje práci při sledování prostředků. V některých případech nemusí ani vlastník účtu zaregistrovat, že se to děje, a to zvláště u účtů, které majitelé nevyužívají pravidelně.
  • Peněžní muly: Peněžní muly jsou účty podvodníků, kteří pomocí nich maskují ukradené peníze, zároveň ale tyto účty nemusí přímo sami spravovat. V některých případech lidé umožní, aby jejich účty byly využity jako muly, neboť byli někým podvedeni a myslí si, že pomáhají někomu v nouzi. Jsou ale i případy, kdy vlastník takového účtu obdrží platbu, aby byl podvod usnadněn.
  • Podvod pomocí založení účtu: Další metodou zločinců je založení bankovního účtu s využitím ukradených nebo umělých identit. S takovými účty mohou pachatelé hýbat s penězi, a co víc, můžou je i zde i nabývat. V případě podvodu autorizované nucené platby nemusí nést banka oběti odpovědnost za škodu vzniklou z podvodu. Ale v tomto případě, kdy podvodná platba byla poslána na účet, který byl založen s pomocí ukradené nebo umělé identity, je banka nucena uhradit oběti kompenzaci, neboť umožnila založení podvodného účtu.

Jak by banky měly reagovat

Je očividné, že jsou okamžité platby katalyzátorem podvodů v různých sférách tohoto ekosystému – nejen u plateb. Podvodníci stále více využívají okamžitých plateb, proto musí banky zvážit, zda jsou schopny ochránit své zákazníky, svou reputaci a zda jsou schopny odvracet možné hrozby.

V současné době se banky dívají na tyto podvody pouze z jednoho úhlu pohledu. Zavádějí samostatné, jednodimenzionální strategie, které mají vyřešit každý problém zvlášť. Pokud banky přijmou více nadčasové přístupy, budou lépe připraveny zastavit podvody ve kterékoli fázi.

RSS

Rodák z Kyjova. Vystudoval finance se zaměřením na finanční trhy a investice na Masarykově univerzitě. V současnosti ještě studuje na právnické fakultě mezinárodněprávní obchodní studia. Zajímá se o makroekonomii, politické dění a měnové trhy. Od září 2015 do srpna 2016 pracoval jako analytik ve finanční skupině Roklen.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.