Téměř mrtvá hotovost. Švédská centrální banka flirtuje s digitální měnou


09:56 • 26. listopadu 2018

Tagy: Švédsko, peníze, centrální banka, aplikace, Digitalizace

Podle švédské legislativy může jakýkoliv obchodník odmítnout platbu v bankovkách či mincích. Tak daleko už Švédsko došlo v přeměně k bezhotovostní společnosti. Země, která používá hotovost nejméně ze všech, ale vzbuzuje otázky, jak bude jednoho dne fungovat tamní platební systém. Udrží si centrální banka svou roli v platebním sektoru i nadále?

Mimo to, že hotovost nepřijímají zástupci maloobchodu jako restaurace, butiky a podobně, se na vlně bezhotovostních plateb vezou i švédské banky. Švédové jsou totiž inovativní lidé, kteří rádi používají nové technologie, zmiňuje zástupkyně guvernéra Riksbank Cecilia Skingsley pro World Economic Forum (WEF). Karty jsou běžně používaným nástrojem, stejně jako platební aplikace Swish, kterou si stáhla již polovina celé švédské populace. Aplikace se stala dokonce tak populární, že v novodobém švédském slovníku již existuje pojem, který bychom mohli přeložit jako „swish peníze“. Stačí propojit bankovní účet v jakékoliv bance s telefonním číslem a ihned si můžete dělit účty z restaurace, dávat kapesné dětem nebo platit na pouličních stáncích. S finančním vypořádáním pak pomáhá přímo centrální banka.

Situace ve Švédsku je taková, že poměr bankovek a mincí v oběhu stále klesá. Jeho hodnota už představuje pouze jedno procento švédského ročního HDP. Jen pro představu, u eurozóny se toto číslo pohybuje okolo deseti procent, uvádí WEF. Co se ale stane, až se to švédské přiblíží nule? Lidé budou v takovém případě u poskytnutí platidla odkázáni na soukromý sektor. Tímto potenciálním problémem se začala zabývat už i švédská centrální banka Riksbank, přičemž možným řešením by mohlo být zavedení digitální měny.

Co takhle e-krona?

Pokud bude současný trend (ne)používání hotovosti pokračovat, budou Švédové brzy na bankovky jen s nostalgií vzpomínat. Před centrální bankou tak leží dvě možnosti. První je ta, že se nebude aktivně zapojovat a přijme fakt, že lidé ztratí kontakt s penězi z centrální banky. V tomto případě by podle Skingsleyové muselo dojít k nové regulaci a dohledu ze strany měnové autority nad těmito privátními platidly za účelem garantovat bezpečný a efektivní bezhotovostní platební systém.

Druhá možnost je vytvoření digitální měny, tedy vydávání peněz v digitální formě jakožto komplementu k hotovosti a prostředkům drženým na bankovních účtech. Pracovní název konceptu se prozatím nazývá e-krona, přičemž nemá nic společného s "klasickými" kryptoměnami. Jednalo by se o měnu v poměru 1:1 s hotovostní korunou nebo tou, kterou mají lidé na platebních kartách či v mobilní aplikaci.

E-krona by konkrétně mohla být „schována“ v kartě nebo aplikaci. A co se týče platebního systému, tam by Riksbank poskytla infrastrukturu pro transakce, do které se mohou napojit poskytovatelé platebních služeb, uvedla Skingsleyová.

Co by digitální měna změnila?

Jaké následky by měla digitální revoluce? Její dopad na finanční systém by záležel na tom, jak velkou poptávku po e-kroně by trh měl. Zda by měla úrokovou míru je další otázka. Jestliže by byla nulová podobně jako u hotovosti, e -krona by mohla mít negativní efekt na expanzivní měnovou politiku v případě, že by úroková míra ve švédské ekonomice byla nízká. Na druhou stranu, e-krona s úrokovou mírou by se mohla stát novým nástrojem centrální banky, píše server WEF.

Bohatí vs. chudí: Kdo žije déle a o kolik

Existují však i rizika používání čistě digitální měny. Týkají se hlavně obyvatel vzdálenějších oblastí severu země, kteří jsou nejvíce ohroženi ztrátou přístupu k hotovosti. Takový scénář by byl nebezpečný například při přírodní katastrofě nebo kolapsu technologií, jelikož by si tito lidé nemohli zajistit základní potřeby nezbytné k přežití. „Švédové to možná úplně nechápou, ale následky takové krize by ovlivnily celou společnost,“ uvedl letos v březnu šéf Loomis AB Patrik Andersson.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.