Ač hrubý domácí produkt (HDP), který je definován jako finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území, nijak explicitně neříká, že by nějak měřil blahobyt určité země, ve skutečnosti je tak – v přepočtu na obyvatele – často vnímán. A i když tento nejpoužívanější ukazatel blahobytu mnohé vypovídá, často je kritizován za to, že v něm toho na druhou stranu hodně chybí.
HDP můžeme v principu spočítat na základě tří metod – produkční (součet přidaných hodnot vzniklých v ekonomice), výdajové (součet výdajů uskutečněných na koupi produktu ekonomiky) nebo důchodové (součet důchodů vzniklých v ekonomice). Nicméně pokud se podíváme na rozbor deseti „nejšťastnějších“ zemí světa, které předkládá Světové ekonomické fórum (World Economic Forum, WEF), je vidět, že tento materiálně zaměřený ukazatel vysvětluje nezanedbatelnou, ale zdaleka ne většinovou část národního indexu štěstí.
Vedle HDP na hlavu jsou dalšími důležitými vysvětlujícími proměnnými „štědrost“ (generosity), „sociální podpora“ (social support), „zdravá délka života“ (healthy life expectancy) či „svoboda činit životní rozhodnutí“ (freedom to make life choices).
A nejšťastnější zemí světa se stává…
Konzultantská společnost McGregor Consulting Group (MCG) pak vyjmenovává hned 14 věcí, které jsou důležité pro blahobyt společnosti, avšak HDP je neměří – zdraví, dětská úmrtnost, nemocnost, míra sebevražd, zločinnost, chudoba, životní prostředí, infrastruktura, rozpad rodiny, ztráta volného času, náklady na dojíždění do práce, nedostatek občanské soudržnosti v komunitách, zohlednění budoucích generací a rozdíly v příjmech (ženy/muži, chudí/bohatí). A jaké jsou tedy alternativy?
Fordham Index of Social Health (FISH) – „Index sociálního zdraví“
Tento index zahrnuje 16 dílčích socio-ekonomických indikátorů, které se zaměřují převážně na výskyt patologických jevů ve společnosti:
- kojenecká úmrtnost
2. zneužívání dětí
3. dětská chudoba
4. míra sebevražd u dospívajících
5. závislost na drogách
6. míra nedokončení střední školy
7. průměrné týdenní výdělky
8. nezaměstnanost
9. pokrytí zdravotního pojištění
10. chudoba mezi seniory
11. zdravotní pojištění pro seniory
12. úmrtí na silnicích způsobené alkoholem
13. vraždy
14. distribuce potravinových lístků
15. bydlení
16. nerovnost příjmů
Je velká vláda překážkou pro svobodu a štěstí občanů?
Genuine Progress Indicator (GPI) – „Index skutečného pokroku“
Tento ukazatel pak, jak název napovídá, na 18 indikátorech kromě patologických jevů sleduje, zda ve společnosti dochází k udržitelnému pokroku:
- neplacená práce
2. zločin
3. rozpad rodiny
4. práce v domácnosti
5. dobrovolnická práce
6. distribuce příjmů
7. vyčerpání zdrojů
8. znečištění
9. výdaje na obranu
10. dlouhodobé poškození životního prostředí
11. změny v trávení volného času
12. životnost spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby a veřejné infrastruktury
13. závislost na zahraničních aktivech
14. služby
15. ztráta volného času (nemožnost věnovat se komunitě, sobě, zálibám, relaxaci, strávit s rodinou)
16. náklady na dopravní nehody
17. nedostatek zaměstnání
18. náklady na znečištění hlukem a syndrom nemocných domů
United Nations Human Development Index (UNHDI) – „Index lidského rozvoje“
O něco známějším ukazatelem oproti předchozím dvěma je index lidského rozvoje, který sestavuje Organizace spojených národů (OSN). Ten na 6 dílčích indikátorech kromě HDP na hlavu sleduje zejména pokrok v oblasti vzdělání, zdraví a (ne)rovnosti:
- očekávaná délka dožití
2. přístup ke vzdělávání a gramotnost dospělých
3. počet let školní docházky
4. spravedlivé rozdělení příjmů
5. HDP na osobu v paritě kupní síly
6. pokroky v oblasti zdraví
7. rovnost pohlaví
Co je problémem těchto komplexních ukazatelů, jsou váhy přiřazované jednotlivým dílčím indikátorům, jejichž hodnoty mohou být velmi diskutabilní. Ba co víc, v řadě uváděných kritérií, jako je například rovnost pohlaví, výdaje na obranu či „spravedlivá“ distribuce příjmů, které mají značný politický nádech, nemusí ani panovat shoda, jakým směrem (a zda vůbec) by vlastně hodnotu celkového ukazatele měly ovlivňovat, jejich konstrukce je tedy do značné míry subjektivní záležitostí. A co se týče zejména environmentálních indikátorů, zde může být opět velmi diskutabilní například způsob ocenění škod na životním prostředí. HDP je pak naproti tomu poměrně nezaujatý a snadno interpretovatelný ukazatel.
Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)