Dejte sbohem HDP na hlavu. Existují lepší ukazatele blahobytu


13:46 • 13. června 2018

Tagy: HDP, Ekonomika, růst, bohatství

Ač hrubý domácí produkt (HDP), který je definován jako finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území, nijak explicitně neříká, že by nějak měřil blahobyt určité země, ve skutečnosti je tak – v přepočtu na obyvatele – často vnímán. A i když tento nejpoužívanější ukazatel blahobytu mnohé vypovídá, často je kritizován za to, že v něm toho na druhou stranu hodně chybí.

HDP můžeme v principu spočítat na základě tří metod – produkční (součet přidaných hodnot vzniklých v ekonomice), výdajové (součet výdajů uskutečněných na koupi produktu ekonomiky) nebo důchodové (součet důchodů vzniklých v ekonomice). Nicméně pokud se podíváme na rozbor deseti „nejšťastnějších“ zemí světa, které předkládá Světové ekonomické fórum (World Economic Forum, WEF), je vidět, že tento materiálně zaměřený ukazatel vysvětluje nezanedbatelnou, ale zdaleka ne většinovou část národního indexu štěstí.

Vedle HDP na hlavu jsou dalšími důležitými vysvětlujícími proměnnými „štědrost“ (generosity), „sociální podpora“ (social support), „zdravá délka života“ (healthy life expectancy) či „svoboda činit životní rozhodnutí“ (freedom to make life choices).

A nejšťastnější zemí světa se stává…

Konzultantská společnost McGregor Consulting Group (MCG) pak vyjmenovává hned 14 věcí, které jsou důležité pro blahobyt společnosti, avšak HDP je neměří – zdraví, dětská úmrtnost, nemocnost, míra sebevražd, zločinnost, chudoba, životní prostředí, infrastruktura, rozpad rodiny, ztráta volného času, náklady na dojíždění do práce, nedostatek občanské soudržnosti v komunitách, zohlednění budoucích generací a rozdíly v příjmech (ženy/muži, chudí/bohatí). A jaké jsou tedy alternativy?

Fordham Index of Social Health (FISH) – „Index sociálního zdraví“

Tento index zahrnuje 16 dílčích socio-ekonomických indikátorů, které se zaměřují převážně na výskyt patologických jevů ve společnosti

  1. kojenecká úmrtnost
    2. zneužívání dětí
    3. dětská chudoba
    4. míra sebevražd u dospívajících
    5. závislost na drogách
    6. míra nedokončení střední školy
    7. průměrné týdenní výdělky
    8. nezaměstnanost
    9. pokrytí zdravotního pojištění
    10. chudoba mezi seniory
    11. zdravotní pojištění pro seniory
    12. úmrtí na silnicích způsobené alkoholem
    13. vraždy
    14. distribuce potravinových lístků
    15. bydlení
    16. nerovnost příjmů

Je velká vláda překážkou pro svobodu a štěstí občanů?

Genuine Progress Indicator (GPI) – „Index skutečného pokroku“

Tento ukazatel pak, jak název napovídá, na 18 indikátorech kromě patologických jevů sleduje, zda ve společnosti dochází k udržitelnému pokroku:

  1. neplacená práce
    2. zločin
    3. rozpad rodiny
    4. práce v domácnosti
    5. dobrovolnická práce
    6. distribuce příjmů
    7. vyčerpání zdrojů
    8. znečištění
    9. výdaje na obranu
    10. dlouhodobé poškození životního prostředí
    11. změny v trávení volného času
    12. životnost spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby a veřejné infrastruktury
    13. závislost na zahraničních aktivech
    14. služby
    15. ztráta volného času (nemožnost věnovat se komunitě, sobě, zálibám, relaxaci, strávit s rodinou)
    16. náklady na dopravní nehody
    17. nedostatek zaměstnání
    18. náklady na znečištění hlukem a syndrom nemocných domů

Jak si koupit štěstí

United Nations Human Development Index (UNHDI) – „Index lidského rozvoje“

O něco známějším ukazatelem oproti předchozím dvěma je index lidského rozvoje, který sestavuje Organizace spojených národů (OSN). Ten na 6 dílčích indikátorech kromě HDP na hlavu sleduje zejména pokrok v oblasti vzdělání, zdraví a (ne)rovnosti:

  1. očekávaná délka dožití
    2. přístup ke vzdělávání a gramotnost dospělých
    3. počet let školní docházky
    4. spravedlivé rozdělení příjmů
    5. HDP na osobu v paritě kupní síly
    6. pokroky v oblasti zdraví
    7. rovnost pohlaví

Co je problémem těchto komplexních ukazatelů, jsou váhy přiřazované jednotlivým dílčím indikátorům, jejichž hodnoty mohou být velmi diskutabilní. Ba co víc, v řadě uváděných kritérií, jako je například rovnost pohlaví, výdaje na obranu či „spravedlivá“ distribuce příjmů, které mají značný politický nádech, nemusí ani panovat shoda, jakým směrem (a zda vůbec) by vlastně hodnotu celkového ukazatele měly ovlivňovat, jejich konstrukce je tedy do značné míry subjektivní záležitostí. A co se týče zejména environmentálních indikátorů, zde může být opět velmi diskutabilní například způsob ocenění škod na životním prostředí. HDP je pak naproti tomu poměrně nezaujatý a snadno interpretovatelný ukazatel.

Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.