Prokrastinujete? Vinit můžete (i) svůj vlastní mozek


17:27 • 7. listopadu 2018

Tagy: věda, práce, výzkum

Hromadí se vám desítky až stovky nepřečtených emailů a prezentace, na které jste ještě nezačali pracovat, se začíná blížit. To je typická situace prokrastinátora, člověka, který vše odkládá na poslední chvíli. Slovo prokrastinace se před pár lety stalo novým buzz word. Můžeme si za ni sami? Americký výzkum ukázal, že na vině je i struktura našeho mozku.

Vědci Caroline Schluterová, Christoph Fraenz a Marlies Pinnow se rozhodli ponořit se do tajů prokrastinace a odhalit, co stojí za tímto nešvarem. Provedli výzkum 264 zdravých dospělých lidí, a to pomocí screeningu magnetické resonance. Následně těmto lidem položili sérii otázek, která měla odhalit, jak jsou na tom s rozhodováním. Důležité bylo, jestli dotazovaní ve většině situací reagovali impulzivně, nebo váhavě.

Po zvážení skóre  AOD (action orientation decision), které ukazuje, jak rychle se lidé rozhodnou, a následně odhodlají k nějaké „akci“, přišli ke korelaci. Dle jejich výzkumu existuje negativní korelace mezi velikostí mozkové amygdaly a rozhodovacím procesem lidí. Ti, kteří mají větší amygdalu, tedy část mozku ve spánkovém laloku, která stojí za formováním a uchováním paměťových stop spojených s emočními prožitky, trpí prokrastinací mnohem více. To znamená, že jim o poznání déle trvá, než započnou nějakou činnost – akci. Na vině tudíž nejsme pouze my sami, ale i anatomická charakteristika našeho těla.

„Lidé s větším objemem amygdaly se zdají být orientováni více na stabilitu, a tudíž váhají započít akci a oddalují činnosti bez nějakého vážnějšího důvodu,“ uvedli autoři studie pro World Economic Forum. Přeloženo do běžného jazyka – za prokrastinací nemusí stát pouze lenivost, ale také větší opatrnost a obliba stability.

Optimismus jako cesta ke krachu. V podnikání vás připraví o třetinu příjmů

„Lidé, kteří prokrastinují, mají také, vinou anatomie těla, daleko citlivější receptory strachu. S prací je totiž často spojena i obava či strach,“ uvedl pro server INSIDER psycholog Perpetua Neo.

I to může být často výsledkem toho, že jsou lidé perfekcionisté a bojí se, že jejich prezentace či projekt nebudou tak dobré, jak by chtěli. Řešení? Uvědomit si rozdíl mezi perfekcionismem a konstantně dobrým výkonem. Perfekcionisté se často řídí svým posledním výkonem - pokud nestojí za nic, jejich sebevědomí poklesne.

Někteří lidé ale naštěstí nepotřebují prokazovat, že jsou perfektní pokaždé. „Nemusíte být nejlepší úplně ve všem. Jen proto, že jste jednou ‚uklouzli‘, neznamená, že nestojíte za nic,“ upozornil psycholog Neo.

 

Jedna z cest, jak odbourat strach a lenost, tedy zbavit se prokrastinace, je nastavit si konkrétní cíle, které nejsou příliš obtížné. Behaviorální vědec B.J. Fogg přišel s metodou „drobných zvyků“, která vede od pověstných dětských krůčků až k dokonalosti. Dalším řešením může být dávat si odměny za vykonání určité činnosti. Stále odkládáte, kdy začnete chodit do posilovny? Pokud zvládnete chodit každý den, což může být cíl, který jste si přednastavili, odměňte se dobrým jídlem nebo sladkostí.

Ekonomové jako sekta? Ekonomie přestává být ostrovní vědou

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.