Boj s koronavirem. Co všechno udělaly největší centrální banky?


16:17 • 7. července 2020

Tagy: Koronavirus, centrální banka, Fed, ECB, Čína

Koronavirus dal vzniknout nejen krizi zdravotní, ale také krizi ekonomické. Konkrétně způsobil krizi likvidity. Ta měla nejrozsáhlejší dopad na 3 největší ekonomiky světa – USA, Čínu a Evropskou unii. Ve všech těchto ekonomikách byly na finančních trzích zaznamenány historické propady. Americké S&P 500 se propadlo o 34 %, evropský DAX až o 42 % a čínský Hang Seng o 28 %.

A právě centrální banky všech těchto ekonomik reagovaly na situaci stejnými slovy: "Uděláme vše pro to, abychom zachránili a podpořily růst ekonomiky." V článku níže uvádíme prostředky, které byly na podporu ekonomiky použity 3 největšími centrálními bankami – americký Federální systémem (Fed), Evropskou centrální bankou (ECB) a Čínskou lidovou bankou (PBOC).

Snížení úrokových sazeb

Fed už v březnu snížil úrokové sazby do aktuálního pásma 0-0,25 %. Při červnovém zasedání pak guvernér Federálního rezervního systému Jerome Powell řekl, že úrokové sazby zůstanou na hodnotách blízkých k nule minimálně až do roku 2021. Následně se vyjádřil i k záporným úrokovým sazbám slovy: "Z našeho úhlu pohledu je iracionální v dané situaci snížit úrokové sazby pod nulu, protože krize, v jaké se aktuálně nacházíme, je mnohem mírnější než předcházející finanční krize z roku 2009. Banky a ostatní finanční instituce se chovají zdravěji a bez zbytečné paniky."

Naopak Evropská centrální banka měla zápornou úrokovou politiku už od roku 2014, konkrétně drží depozitní sazbu na -0,5 %. Guvernérka ECB Christine Legarde při březnovém zasedání řekla, že: "Úrokové sazby zůstanou pod nulou minimálně do června roku 2021," čímž dala jasně najevo, že ECB bude dál prostřednictvím uvolněné měnové politiky podporovat eurozónu.

Začátkem dubna byla v Číně zveřejněna data, která ukázala, že se čínská ekonomika propadla o 6,8 %, což byl první propad od roku 1992. Čínská lidová banka v dubnu rovněž úrokové sazby snížila, ale "pouze" o 0,2 procentního bodu na hodnotu 3,85 %. Důvodem tohoto snížení je fakt, že Čína obchoduje více s dolary než se svou měnou, takže v případě větší změny by si spíše ublížila, než pomohla - zlevňovala by tím svou měnu vůči dolaru, a obchody by se tak pro čínské obchodníky staly dražšími.

Kvantitativní uvolňování

Fed měl zpočátku v plánu uvolnit na nákup aktiv celkem 700 miliard dolarů, které by se rozdělily mezi státní dluhopisy a hypoteční zástavní listy. V pondělí 23. března však oznámil, že své nákupy rozšíří až na 2 biliony dolarů (číslo zahrnuje i podporu pro domácnosti, která pro každého dospělého pracujícího Američana, jehož roční příjem nepřesahuje 75 000 dolarů, činila 1 200 dolarů a na každé dítě v rodině dalších 500 dolarů navíc.) Ve čtvrtek 9. dubna nastal zvrat. Federální systém se ze dne na den rozhodl investovat 2,3 bilionu dolarů na půjčky pro malé a střední podniky, půjčky lokálním správním orgánům a zároveň se poprvé v historii rozhodl investovat do tzv. junk bonds, tedy do vysoce rizikových dluhopisů pro financování úvěrů a hypoték. Fed tak celkově uvolní téměř 4,5 bilionů dolarů jenom na nákup aktiv a půjček.

Evropská centrální banka spustila záchranný balík s názvem Pandemic Emergency Purchase Program (PEPP). Tento balíček obsahuje 1,35 bilionu euro na nákup aktiv. Největší podíl se bude týkat státních a regionálních vládních dluhopisů, národního dluhu a dluhopisu různých druhů soukromého sektoru.

Čína se již několik let nachází v dluhové bublině, což způsobilo, že záchranný balík, který poskytla Čínská lidová banka, je s porovnání proti balíku od ECB a Fedu "směšný". PBOC uvolnila na nákup aktiv téměř 1,8 bilionu jüanů, což představuje částku ve výši 260 miliard dolarů. Čína ale ještě plánuje další nákup - za téměř 500 miliard dolarů. Problém je s jeho schválením, zejména z důvodu již tak dost vysoké zadluženosti.

Podpora bank

Fed nejenže snížil hlavní úrokovou sazbu, ale také dočasně zmírnil regulační požadavky pro banky - zmírnil omezení kolaterálu (kolaterál je hodnota, kterou si věřitel může zajistit od dlužníka v případě, že nezaplatí půjčku podle dohodnutých podmínek) a rovněž zmírnil zákonem dané minimální rezervy pro banky.

ECB podpořila banky svým specifickým nástrojem, který pojmenovala TLTROs (targeted long-term refinancing operations). To znamená, že si banky mohou půjčit peníze s úrokem až minus 1 %, jinými slovy, ECB bude platit bankám, aby si půjčovaly peníze. Rovněž, stejně jako v USA, Evropská centrální banka zmírnila zákonem dané minimální bankovní rezervy. ECB však kolaterál uvolnila mnohem agresivnějším způsobem než americký Fed, protože jej pro evropské banky rozšířila o půjčky se státní zárukou, o dluhopisy s nižší kvalitou, o dluhopisy malých podniků, a dokonce i o junk bonds.

PBOC vytvořila záchranný fond pro komerční banky ve výši 54 miliard dolarů a rovněž snížila omezení kolaterálu.

Individuální opatření

Každá z uvedených centrálních bank udělala výjimečné opatření, které jiná neudělala. Fed jako jediný podpořil přímo domácnosti záchranným balíčkem, kde každý dospělý Američan, jehož příjem nepřesahuje 75 000 ročně (pokud přesahuje, rovněž dostane šek, jen menší), dostane od státu dotaci 1200 dolarů. A na každé dítě přibude 500 dolarů.

ECB uvolnila pravidla ohledně půjček, které jsou klasifikovány jako non-performing. To znamená, že půjčky, které dlužníci nejsou schopni splácet, budou kryté Evropskou centrální bankou. Jednodušeji řečeno, banky mohou půjčovat bez rizika.

Čína se nachází v obrovském dluhu, který už v prosinci 2019 přesáhl 300 % hrubého domácího produktu. Země má tak při vytváření dalšího svázané ruce, ale přece jen je tu jeden nástroj, který Číně pomáhá. Je to nástroj její měnové politiky. Měnová politika Číny se sice často mění, ale používá stále stejný princip. Ten je založen na udržování měnových párů v rovnováze. Stručně řečeno, Čína "tiskne" peníze, které nejdou do oběhu přímo, ale poskytne je bankám, a zároveň zvýší povinné minimální rezervy pro banky. Jinými slovy Čína "tlačí" peníze, aby zabránila zvyšování hodnoty její měny, a pak říká bankám, že musí na těchto nových penězích sedět, aby zabránily zvyšování inflace.

Zhodnocení podstoupených kroků

Všechny prostředky použité centrálními bankami měly svůj krátkodobý požadovaný výsledek. Akcie, komodity a finanční trhy obecně se opět dostávají ke svým předešlým hodnotám a ekonomika se začíná zotavovat. Nebo alespoň to tak vypadá.

Je možné, že se dočkáme ještě druhé vlny koronaviru. Centrální banky však daly jasně najevo, že stojí při ekonomice a nenechají ji spadnout. Shrnutí finančních injekcí na závěr:

  • Fed použil zatím na boj proti koronaviru 6 bilionů dolarů
  • ECB použila téměř 1,5 bilionu euro
  • PBOC použila 300 miliard dolarů

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

RSS

K akciám a celkovo k cenným papierom som sa dostal už na strednej škole v dobe, keď rodinný známy, sa stal riaditeľom akciovej spoločnosti Domino. V roku 2018 som sa aktívne začal venovať intradennému obchodovaniu akcií. Dôvodom výberu akcií bola, vysoká likvidita a volatilita.

Začiatkom roku 2019 som začal byť ziskový a ukázalo sa, že trading nemusí byť len koníček alebo práca, ale po novom je to nový životný štýl doprevádzaný s finančnou gramotnosťou.

V novembri 2019 som vyhral 14-dňovú Challenge, ktorú organizoval Meir Barak. Ako výhru som si odniesol účet v hodnote 700 Dolárov a mnoho vedomosti, najmä ohľadom trhu a jeho analýzy. Aktuálne sa zaoberám opciami a globálnou ekonomikou.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.