Patrně jediným důvodem, proč kapitalismus pořád zůstává preferovanějším systémem než socialismus, je jeho umění předejít ekonomickému kolapsu tím, že lidi donutí pracovat. Pokud jsou totiž odměny nerovnoměrné, přičemž jejich nerovnost v principu odráží to, jak moc je kdo pro společnost užitečný, pak vám totiž nic jiného také nezbývá.
A i když ve většině profesí je stále ještě zvykem fixní výše platu, stále více firem ve snaze dovést onen motivační systém do extrému experimentuje s pohyblivou složkou výplaty na základě výkonu. Třebaže důsledky pro produktivitu jsou jistě pozitivní, existuje jeden dobrý důvod, proč by rozsah mzdové politiky v duchu finančních odměn a trestů měly podniky držet na uzdě. Pokud tedy nechtějí své pracovníky dohnat do nemocnice.
Nejen špatná životospráva, ale i volatilita výdělků může mít neblahé dopady na vaše zdraví. To naznačuje rozsáhlá studie započatá už v roce 1990, jejíž závěry byly na začátku letošního roku publikovány odborným časopisem Circulation. Autoři zde zkoumali data za 4 tisíce pracujících lidí ze čtyř amerických měst ve věku 23 a 35, přičemž v patnáctileté periodě mezi sebou porovnávali vývoj jejich příjmů na straně jedné a vybrané medicínské záznamy na straně druhé.
Co se týče historie výdělků, zaměřili se především na výrazné poklesy v průběhu času, zatímco v rámci zdravotnických dat je zajímaly hlavně údaje o kardiovaskulárních příhodách, a to jak o těch smrtelných, tak i nefatálních (tj. ty, které nekončily smrtí). Na zkoumaných datech přitom byla potvrzena hypotéza, že tyto dvě věci spolu určitým způsobem souvisí.
Lidé chtějí zachraňovat životy. Někomu však méně, ukázal experiment – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/JXswvj5EaO prostřednictvím @roklen24 #life #blood #Donation pic.twitter.com/OkpMTiAnHB
— Roklen24.cz (@roklen24) 14. května 2019
Výzkumníci konkrétně zjistili, že lidé vystaveni výrazným negativním šokům v oblasti svého rozpočtu – ty byly pro potřeby studie definovány jako snížení příjmů nejméně o 25 % – čelí významně vyššímu riziku rozvoje srdečních onemocnění, jako je typicky infarkt. Studie odhadla, že toto riziko je oproti běžné populaci více než dvakrát vyšší, a to v období deseti let po propadu příjmu více než o jednu čtvrtinu.
Za velice znepokojivé přitom tým vědců považuje zejména to, že byl takovýto robustní vztah nalezen v rámci mladé pracující populace. „Nestálost příjmů představuje rostoucí hrozbu pro veřejné zdraví, zejména když federální programy, které mají pomoci absorbovat nepředvídatelné změny příjmů, procházejí neustálými změnami, jež navíc většinou znamenají škrty,“ citoval server Market Watch slova Tali Elfassy, profesorky z University of Miami Miller School of Medicine a hlavní autorky studie.
Ostatně už dřívější studie identifikovaly souvislost mezi mezi nejistotou příjmů a zdravotními problémy, které mohou být jak fyzického, tak ale i psychického rázu. Například výzkumníci z Oregon Health & Science University svými zjištěními tak trochu vrhli stín na ono popisované motivační prostředí pro zaměstnance. Pracovníci, u kterých tvoří velkou část jejich příjmu „dýška“, jsou totiž podle nich více náchylní k duševním onemocněním, jako je stres, úzkosti a deprese.
Hodování na Štědrý večer? Ježíšek vám možná nadělí infarkt
