Zatímco Evropa se čím dál tím více posouvá k open bankingu, v USA teprve začínají testovat základy sdílení dat mezi bankami a fintechy. A největší ekonomika světa pokulhává za starým kontinentem. Jak je to možné?
Americká CFPB (Kancelář pro finanční ochranu spotřebitele) nedávno vydala směrnice pro banky a fintech firmy ohledně sdílení informací. Od té doby se objevilo spousta článků poukazujících na frustraci mezi fintech společnostmi, neboť banky jim ve sdílení dat nevycházejí vstříc.
V říjnu 2015 Evropský parlament přijal návrh PSD2 na vytvoření bezpečnějších a více inovativních plateb v rámci Evropy. Tyto nové zákony měly podpořit vývoj a využití inovativních online a mobilních plateb skrze open banking, ale také ještě více zabezpečit zahraniční platební služby.
Toto nové nařízení pomohlo nastolit vhodné podmínky pro segment fintech startupů, který začal zabírat podíl trhu bank. Banky, které fungují pouze ve formě aplikací, měly významný úspěch především ve zprostředkování inovovaných bankovních služeb. Jedním z důvodů, proč tyto firmy tak rychle nabraly na síle, je i předpokládané nařízení týkající se open bankingu.
Viola Fintech jako stamilionový průkopník fintegrace – Roklen24.cz https://t.co/fUVmJMbkiw prostřednictvím @roklen24 #fintech pic.twitter.com/aLTNs0DkjN
— Roklen24.cz (@roklen24) 22. prosince 2017
Pokulhávající Amerika
Právě díky tomuto nařízení získá spotřebitel lepší, bezproblémový servis a po bankách bude požadováno, aby také (konečně) umožnily sdílení informací. Na americkém trhu je ale jiná situace. Banky nejsou vázány žádnou legislativou, proto je sdílení dat u různých služeb pro amerického spotřebitele velmi problematickým zážitkem.
Současný proces je nešikovný a vyžaduje od spotřebitele, aby se přihlásil zvlášť pro každou službu. To je jednou z věcí, na kterou si banky stěžovaly agenturám, jako je CFPB. Služby jako Personal Capital a Mint neustále žádají bankovní účty o informace, ke kterým mají uživatelé otevřený přístup. Zavedení podobné iniciativy, jako je ta evropská, by v USA nejen vylepšilo současné fungování aplikací, ale také by bankám a fintech firmám zajistilo větší bezpečí.
Po ročním procesu shromažďování informací ohledně sdílení dat a agregačních postupů vydala CFPB nezávazný souhrn směrnic pro banky a fintechy. Ty vysvětlují, že by banky a fintech firmy měly sdílet informace, které jsou „nezbytné k poskytnutí produktu nebo služby vybrané spotřebitelem“ a měly by taková data držet „tak dlouho, jak bude třeba“. Doporučují se zaměřit na specifické produkty, které si žádají spotřebitelé, neboť to sníží šance potenciálního narušení bezpečnosti.
Big data a desetkrát rychleji se učící umělá inteligence – Roklen24.cz https://t.co/iNRQuor0Ha prostřednictvím @roklen24 #BigData #AI #science #computers pic.twitter.com/js7ItmSKlI
— Roklen24.cz (@roklen24) 20. prosince 2017
Názor experta
Bývalá předsedkyně FDIC Sheila Bairová nedávno napsala článek pro Financial Times, ve kterém podala své názory týkající se rizik zabezpečení spojených se sdílením informací spotřebitelů napříč službami. Banky a fintech firmy mají různé stupně zabezpečení, přičemž bankovní domy mají v tomto ohledu významně vyšší standardy. V souvislosti se začátkem éry open bankingu v EU, Bairová poukázala na značné množství vstupních bodů, kterých by mohli hackeři zneužít. V USA může být tento aspekt ještě větší výzvou, jelikož zde není žádné nařízení nebo unifikující systém pro sdílení dat.
CFPB začala testovat své nedávné směrnice, ale neměli by regulátoři postupovat rychleji k zajištění bezpečí a k tomu, aby nebyly Spojené státy pozadu za EU? Velká část bank začala v posledních letech zkoumat různá partnerství s fintech firmami, a to skrze platby, správu majetku, úvěry a další služby. Zároveň ale spotřebitelé začali také zkoušet nové služby, jako jsou aplikace osobní finanční správy nebo robo poradci, kteří jim poradí, jak správně investovat své peníze.
Spotřebitelé začínají zaujímat více aktivní roli v tom, jakým způsobem je veden jejich finanční život, a proto by měly banky pochopit, že tato vlna open bankingu jen tak nezmizí. Být iniciativní a požadovat legislativu může bankám pomoci k bezpečnějšímu sdílení informací a k tomu, být centrálním bodem bankovní spolupráce. Banka nepotřebuje sama zvládat pokrýt všechny aspekty k perfektní zákaznické zkušenosti, ale může být hlavním článkem, který na sebe napojí další služby.
