Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Bitcoin má opačný problém, v budoucnosti bude pálit málo elektřiny

Čas od času se v médiích objeví článek o tom, kolik energie spotřebuje Bitcoin. A že je to hodně. Když se potom spojí dva body v čase a křivka protáhne do budoucnosti, skoro to vypadá, že Bitcoin spotřebuje více energie, než na planetě zemi nyní máme. Odmysleme si, že to není veškerá energie, ale elektrická energie a obvykle srovnávaná s elektrickou energií pouze domácností. Naštěstí je to celé špatně i z mnohem důležitějšího důvodu, a dokonce úplně naopak. Pokud by se nic nezměnilo, Bitcoin bude v budoucnu pálit mnohem méně elektřiny, než bychom chtěli. Nebo alespoň mnohem méně než nyní.

Naposledy se k šíření paniky přidala Česká televize, která přišla s varováním, že Bitcoin může být katastrofou pro planetu. Naší veřejnoprávní televizi to nelze mít za zlé, protože článek vyšel v žurnálu z rodiny možná nejvýznamnějšího vědeckého časopisu Nature. Výzkumníci v něm došli k závěru, že sám Bitcoin by mohl zvýšit teplotu na Zemi o dva stupně celsia. Jakkoliv jim věřím, že ve svém oboru jsou nepochybně špičky, celou analýzu staví na nepochopení systému odměn v Bitcoinu.

A přitom je to jedna z úplně prvních věcí, která se prezentuje, když se o Bitcoinu mluví. Bitcoin bude mít ve výsledku 21 milionů jednotek, které na začátku v roce 2009 přibývaly rychlostí 50 BTC v průměru jednou za 10 minut, později už jen 25 BTC, nyní 12,5 a následně stále vždy o polovinu méně. Dohromady celá tato řada konverguje k 21 milionům BTC.

Jsou to právě tyto bitcoiny, o které se těžaři perou. Objem 12,5 BTC, který nyní můžou každých deset minut získat, je hodně peněz, necelé dva miliony korun. Těžaři se perou o dva miliony korun každých deset minut. Kolik elektřiny byste byli ochotni za deset minut propálit, abyste získali dva miliony? Klidně hodně. Těžaři tak dnes pálí každých deset minut přibližně milion a půl korun.

Tato odměna ale klesá. V květnu roku 2020 dojde ke snížení na 6,25 BTC. Pokud by cena bitcoinu zůstala stejná, těžaři nebudou pálit 1,5 milionu korun na to, aby získali polovinu z dnešní odměny, tedy zhruba milion. Proč by to dělali? Jedinou šancí by bylo, pokud by cena bitcoinu vyrostla na dvojnásobek. Pokud bude stát bitcoin v květnu 2020 kolem 13 tisíc dolarů, potom se bude pálit stejně elektřiny na jeho těžbu jako dnes.

Odměna se sníží na polovinu každé čtyři roky. Alarmistický článek v Nature mluví o roku 2033, tedy o další tři půlení dále. V roce 2033 bude odměna pouhých 0,78125 BTC. Aby se tedy pálilo stejně elektřiny jako dnes, musela by cena bitcoinu být šestnáctkrát vyšší, tedy zhruba 100 tisíc dolarů, dva a čtvrt milionu korun za kus. Za patnáct let. Ještě během očekávané doby mého života klesne odměna až na 0,00076293 BTC. I kdyby v té době stál Bitcoin 6 miliard korun, pálilo by se pouze stejné množství energie jako dnes.

A dojdeme dokonce do bodu, kdy bude kolem roku 2140 odměna nulová. Aby i potom měli těžaři motivaci síť zabezpečovat, je v systému ještě prvek odměny za transakci. Tyto poplatky se platí za každou transakci, kterých se při současné velikosti do jednoho bloku vejde podle jejich velikosti jen pár tisíc, přibližně 3000. I kdyby za každou takovou transakci byli lidé ochotni zaplatit 100 korun, potom, pokud se tyto bloky nezvýší, v roce 2140 budou mít těžaři motivaci každých deset minut pálit elektřinu v maximální výši 300 tisíc korun. To je pětkrát méně než dnes. Silné zabezpečení a decentralizace tak v budoucnu budou mít za současných podmínek tendenci spíše klesat. Máme obrácený problém, Bitcoin bude spotřebovávat málo elektřiny.

Mimochodem, článek z Nature odhaduje, že za sto let by Bitcoin měl obsloužit ročně 314,2 miliardy transakcí. Na zvýšení teploty o 2 stupně by dle Nature musel za 16 let obsloužit zhruba třetinu z této sumy, řekněme tedy 100 miliard transakcí. Kdyby se měly objevit v blockchainu, musely by se do bloku vejít přibližně 2 miliony transakcí, tedy blok by se musel podle vědců zvětšit 634krát. Každý den by tak blockchain musel narůst o 100GB. To se vědci patrně přepočítali. Kdyby to mělo být dohnáno při současné velikosti bloku cenou bitcoinu, potom by bitcoin musel stát v roce 2033 160 milionů dolarů.

Sečteno podtrženo, aby Bitcoin zvýšil teplotu v roce 2033 o dva stupně celsia, museli bychom vynalézt super rychlý internet a raketově zvýšit možnosti ukládání dat a donutit bitcoinovou komunitu, která se kvůli zvyšování bloků, byť na dvojnásobek, do krve pohádala, aby zvýšila velikost bloků 634krát. To nezní pravděpodobně. Anebo by se každý Bitcoin musel obchodovat za 160 milionů dolarů. A to vám možná napoví, jak směšná taková předpověď je.

Newsletter