Řešení pro záchranu českého podnikání. Jak? A kolik to bude stát?


10:45 • 7. května 2020

Tagy: ČR, podnikání, odbory, vláda, Koronavirus, stát, OSVČ, firmy

V zájmu ochrany zdraví obyvatel ČR vypnula vláda ekonomiku. Je možné diskutovat o tom, zda opatření v této oblasti byla přiměřená či nikoli, ale to nyní není to nejdůležitější. Teď se musíme společně, podnikatelé a vláda, zabývat tím, jak zachránit nejohroženější část české ekonomiky, malé firmy a živnosti.

I. Proč zachraňovat české podnikání

Nejprve je třeba vysvětlit, proč má stát zachraňovat české podnikání. Důvody jsou čtyři – jeden morální, jeden společenský a dva ekonomické.

Z morálního hlediska není pochyb o tom, že stát se musí postarat o své občany, kteří se ne vlastní vinou dostali do existenciální nouze, a to zvláště, pokud příčinou oné krize byla rozhodnutí a konání státu. Nikdo nepochybuje o tom, že se stát má postarat o občany – nezaměstnané, tedy ve stejné logice se má postarat o občany – podnikatele. Nebylo by morálně obhajitelné, kdyby záchranu zdraví obyvatel měla část občanů, podnikatelé a živnostníci, zaplatit svým ekonomickým krachem.

Druhým důvodem pro záchranu malého podnikání je jeho společenská role. Pokud necháme zaniknout české hospody, obchody, kadeřnictví atd. pak to zasáhne především venkov a malá města. Tam malé podnikání plní často komunitní úlohu a s jejich zánikem se opět zhorší úroveň života na venkově.

Třetím důvodem, proč stát musí ochránit ohrožené malé firmy a živnosti, je ten, že si na svou „záchranu“ střádaly peníze, když platily daně a poplatky státu. Svou prací a na své riziko vytvářejí podnikatelé a živnostníci pracovní místa, třeba i druhotně, a svým podnikáním tvoří peněžní toky, které živí stát. Také je třeba vzít v úvahu, kolik práce, zdarma a na své náklady a často ke své újmě, podnikatelé a živnostníci odvádějí pro stát – evidence a výběr daní, personální a sociální agenda atd. pro to všechno si zaslouží od státu pozornost a péči v této krizové situaci.

Čtvrtý důvod pro záchranu českého podnikání je právě to, že jde o české podnikání. Všechny malé firmy a živnosti ponechávají peníze, které vydělají, tady v ČR. Jejich daně a poplatky, mzdy, nákupy materiálu a služeb zůstávají v naší ekonomice. Oproti tomu velké, především nadnárodní společnosti vyvádějí z naší země obrovské stovky miliard do zahraničí. A pokud nezachráníme malé české podnikání, hrozí, že jeho trhy obsadí nadnárodní firmy a řetězce a vyčerpávání naší ekonomiky se ještě zvětší.

II. Proč nestačí dosud přijatá opatření vlády

Vláda vyhlásila již řadu opatření, která prezentovala jako opatření na záchranu firem či živností. Pro malé firmy a živnosti však tato opatření nemají pozitivní dopad a jsou neúčinná. Opatření vlády se dají rozdělit do dvou kategorií – účetní operace a půjčky.

Účetní operace jsou vesměs odkladem povinností, které by měli podnikatelé za normálních okolností plnit a které nyní plnit nemohou. Takové odklady nejsou pomocí, ale povinností vlády, chovat se k podnikatelům ohleduplně.

Půjčky jsou odložením dluhů a nahrazením jednoho závazku jiným. Je to takové vyrážení klínu klínem, což není rozumný způsob hospodaření.

Nejdůležitější je, že na všechna opatření vlády stejně nejmenší podnikatelé a živnostníci nedosáhnou. Jsou jim zamítány žádosti o půjčky Covid, jsou jim zamítány i žádosti o příspěvek na zaměstnance z programu Antivirus.

Nejzávažnější překážkou záchrany českého podnikání je, zdá se, přístup vlády k tomuto problému. Neuvažuje o tom, jak zachránit co nejvíce ohrožených podnikatelů, uvažuje především o tom, jak co nejvíce omezit jejich počet. Aby mohlo být české podnikání zachráněno, musí vláda změnit tento přístup. Ze všech opatření vlády je cítit křečovitá snaha zabránit tomu, aby někdo nedostal podporu neoprávněně. To se vládě daří, ovšem důsledkem je, že na jednoho možná neoprávněného žadatele připadá pak sto oprávněných, kteří ale podporu v důsledku překombinovaných a komplikovaných podmínek a omezení na podporu nedosáhnou. Je třeba tento princip obrátit v duchu právní zásady in dubio pro reo a říci, že je lepší, aby pět lidí získalo podporu neoprávněně, než aby jeden oprávněný žadatel zůstal v existenční nouzi.

III. Jak na to, jak zachránit české podnikání

Jsou dva základní přístupy, které lze použít, pokud bude vláda mít zájem a snahu české podnikání zachránit.

První možnost je rigidní a více odpovídá dosavadnímu přístupu vlády.  Jde o čtyři kroky, v nichž vláda uhradí či podpoří konkrétní nákladové položky malých firem a živností. Každou položku mohou podnikatelé doložit a na základě toho může být vyplacena.

Nevýhodou tohoto přístupu je jeho administrativní náročnost.

Jednotlivá opatření, která by měla vláda učinit:

  1. odpustit odvody z mezd za jejich zaměstnance, a to v plné výši a nejméně na šest měsíců
  2. uhradit malým firmám a živnostníkům 100 % základní mzdy zaměstnanců po čas trvání koronavirové krize
  3. uhradit 80 % nákladů pro dobu trvání koronakrize
  4. uhradit zálohově 60 % ztrát, které jim vznikly v důsledku vládních opatření

K jednotlivým bodům tohoto opatření:

  1. odpustit odvody z mezd za jejich zaměstnance, a to v plné výši a nejméně na šest měsíců

Toto opatření je velmi jednoduché a spočívá pouze v rozhodnutí vlády; nejsou s ním spojeny žádné okamžité výdaje státu a lze s jistotou počítat, že stát ani o nic nepřijde, protože buď pomůže odpuštěním odvodů zachránit malé zaměstnavatele a oni mu pak budou po skončení sanační doby dále platit, nebo je nechá zkrachovat a už žádné odvody, ale ani daně a poplatky od nich neuvidí – nebude, kdo by je platil.

  1. uhradit malým firmám a živnostníkům 100 % základní mzdy zaměstnanců po čas trvání koronavirové krize

Toto opatření jen napravuje nespravedlivé nastavení programu Antivirus, kdy mnoho podnikatelů a živnostníků na náhrady mezd pro sebe a své zaměstnance nedosáhne; zároveň je stoprocentní úhradou odstraněna podmínka doplácení velké části mezd z vlastních prostředků, které firmy a živnosti bez příjmů prostě nemají; finanční náročnost na státní prostředky je velmi nízká, protože většinu by měl poskytovat už z programu Antivirus.

(Toto opatření by nemohli využít zaměstnavatelé, kteří už obdrželi podporu z programu Antivirus.)

  1. uhradit alespoň 80 % provozních nákladů po dobu trvání koronakrize

Spolu se mzdovými náklady jsou právě provozní náklady hlavní hrozbou pro existenci malých firem a živností; provozní náklady jsou snadno doložitelné a jejich výše je transparentní; pokud mají firmy a živnosti po ukončení epidemiologických opatření znovu nastartovat provoz, nemohou být zatíženy třeba tříměsíčním dluhem; většinou platí, že firmy, které nebudou mít prostředky na úhradu provozních nákladů v době, kdy byly bez příjmů, takové firmy a živnosti zkrachují.

  1. uhradit zálohově 60% ztrát, které jim vznikly v důsledku vládních opatření

Zboží, které podlehlo zkáze či zrušené zakázky v důsledku vládních opatření, pokud na ně již byly vynaloženy nevratné náklady, to jsou prostředky, které je třeba malým firmám a živnostem nahradit.

Druhou možností je vyplatit jednorázově sumu nákladů za tři měsíce omezení provozu.

Můžeme přistoupit k záchraně českého podnikání podobně, jak to udělali Němci. Jejich pomoc se velmi patřičně jmenuje „sofort hilfe“, protože upřednostnili rychlost, a tedy jednoduchost řešení, přičemž my navrhujeme modifikovaný přístup.

Navrhujeme, aby vláda vyplatila malé firmě a živnostníkovi jednorázovou částku na pokrytí mzdových a provozních nákladů podle výše nákladů doložených účetnictvím.

Náhrada by se týkala období do konce nouzového stavu. Pokud by byla opatření omezující pohyb osob prodloužena, bylo by třeba prodloužit i dobu vyplácení podpory podnikání.

Na náhradu by měli nárok, tedy byli by oprávněnými žadateli všichni, kdo podnikají v oborech, jež byly opatřeními vlády přímo zasaženy – pohostinství a ubytování, cestovní ruch, maloobchod mimo potravin a všechny služby jako např. kadeřnictví, kosmetiky, masáže, pedikúry a nehtová studia, tetovací salony, osobní doprava a další, pokud jejich podnikání bylo zahájeno před 12. 3. 2020.

Podpora by byla vyplacena ve výši doložených provozních a mzdových nákladů za březen, duben a květen. Výše podpory by byla omezena podle velikosti subjektu dané počtem zaměstnanců:

do 5 zaměstnanců      250 000 Kč

do 25 zaměstnanců    500 000 Kč

do 50 zaměstnanců    750 000 Kč

Pokud by se objevily případy, kdy by náklady firem vysoce překračovaly horní hranici podpory, podléhaly by individuálnímu posouzení.

Obory podnikání, které byly také silně zasaženy krizí, ale nejsou snadno identifikovatelné, by byly předmětem dalšího jednání.

Podpora by musela být krácena těm, kdo již obdrželi podporu z programu Antivirus.

IV. Kolik by záchrana českého podnikání stála?

Vycházíme z počtu živnostníků a malých firem a očekávaného podílu těch ohrožených. Domníváme se, že záchranu bude potřebovat méně než 200 000 OSVČ a méně než 100 000 malých firem.

Pokud by průměrná výše podpory činila asi 300 000 Kč, pak na podporu by mělo být vynaloženo do
90 miliard Kč.

Velká část z toho by měla pomoci zachránit pracovní místa a příjemci podpory by byli zprostředkovaně zaměstnanci, proto se podle nás jedná o částku více než rozumnou. Zvláště s ohledem na výše uvedené důvody, proč zachránit české podnikání.

Především však apelujeme na vládu, aby jednala rychle, protože rychlost poskytnutí prostředků na záchranu českého podnikání je nyní důležitější než jejich výše.

RSS

Radomil Bábek je podnikatel. Za 28 let podnikání vybudoval či spoluvybudoval několik úspěšných společností, jejichž vedení již z větší části předal mladším partnerům. Dnes řídí podnikatelskou skupinu VZK Group, kterou tvoří 9 společností a 4 projekty. Radomil Bábek vnímá podnikání jako životní styl. Těžiště jeho zájmů dnes leží v oblasti společenského a politického dění v České republice. Je přesvědčen, že firmy a jejich zaměstnanci jsou motorem ekonomiky ČR, zatímco politici a vysocí úředníci jsou často zataženou ruční brzdou. Aktuálním tématům se věnuje prací v Podnikatelských odborech, které založil a vede od roku 2017 a v Asociaci podnikatelů a manažerů, kterou založil a jejímž předsedou je od roku 2014. Především Podnikatelským odborům věnuje pan Bábek svou pozornost, protože ty "hájí práva a zájmy podnikatelů a živnostníků proti státu". V popředí profesních zájmů Radomila Bábka jsou psychologie, krizový management a vše související se strategickým řízením a plánováním. V posledních letech vystupuje na konferencích a přednáší externě na vysoké škole. Jeho přednášky a vystoupení se vždy týkají podnikání, managementu, leadershipu a strategického plánování a řízení. Hodně času věnuje poradenství pro začínající podnikatele a mentorování či koučování startupů.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.