Náš život se v posledních deseti letech v mnoha ohledech výrazně zjednodušil. Nemusíme obíhat obchody široko daleko, když chceme nakoupit nejvýhodnější produkt, nemusíme si dělat těžkou hlavu s hledáním ubytování, když se někam chystáme, a chceme-li si objednat večeři domů, není třeba prohledávat menu všech restaurací ve městě. Vyhledávání nám dnes usnadňuje řada platforem, na kterých se my jako zákazníci můžeme setkat s většinou těch, kdo námi požadovanou službu či produkt nabízí. Rychlý rozmach platforem přitom revolučním způsobem mění nás, ekonomiku i kapitálový trh. Jak?
Internetové platformy výrazně změnily a mění naše dosavadní návyky. Samy sice nic nevyrábí ani neprovozují, ale fungují jako virtuální tržiště, na kterém mohou nabízet své zboží či služby jiní. Uber nevyrábí ani neprovozuje žádná auta, ale využívá služeb řidičů. Airbnb nevlastní žádný hotel, ale zprostředkovává ubytování v soukromých bytech. Apple sám neprodukuje žádnou hudbu, ale nabízí ji přes platformu iTunes. Náklady a investice, které je třeba na takový portál vynaložit, mohou být přitom nesrovnatelně nižší než peníze, které projekt může svým tvůrcům vydělat. A to tím více, čím více uživatelů platforma přiláká.
„Platformová“ revoluce
Geoffrey Parker, profesor na americkém Massachusetts Institute of Technology (MIT), hovoří v této souvislosti o „platformové revoluci“. Institut Center for Global Enterprise dokonce vyhlásil „věk platforem“. A ten už je v takové fázi, že se velké internetové platformy v podstatě nemusí obávat žádné konkurence. „Tyto firmy mají ve sbírání, analýze a zpracování dat náskok, který lze jen těžko dohnat,“ říká podle německého serveru F.A.Z. Uwe Neumann, analytik švýcarské banky Credit Suisse, který se zabývá sektorem IT. A pokud by se přeci jen objevil nějaký další šikovný zakladatel a vytvořil konkurenceschopnou platformu, pak by podle Neumanna současní vůdci Apple, Facebook a spol. jeho síly využili. „Tyto firmy si nahromadily tolik peněz, že by si mohly koupit jakoukoli firmu s podobným nápadem.“
Mark Zuckerberg si mne ruce, Facebook slušně sype
Rozvoj platforem se odráží i na finančních trzích. Zatímco ještě před deseti lety patřily k deseti nejhodnotnějším firmám světa energetické společnosti, jako Exxon Mobile, Royal Dutch Shell, BP a Gazprom, nebo velké banky, jako Citigroup či HSBC, dnes vede žebříček sedm internetových obrů. Pětina hodnoty globálního kapitálového trhu připadá na firmy z IT, přičemž trend je stále rostoucí. A mezi nejdiskutovanější otázky na burzách patří to, kdy Apple dosáhne jako první v historii hodnoty bilionu dolarů či kam až ještě vyšplhá cena akcie Amazonu.
Nejhodnotnější firmy světa podle tržní kapitalizace v mld. USD
Nadprůměrné výsledky
Jedno je přitom všem internetovým firmám, které provozují platformy, společné. Podle F.A.Z. obecně dosahují o 12 % vyšší tržby a zisky, než je průměr u firem kotovaných na amerických burzách. Vzpomeňme jen na poslední zveřejnění čtvrtletních výsledků trojky Amazon, Google a Microsoft, o kterém se v USA mluvilo jako o „Super Thursday“.
My už je známe! 15 největších FinTech firem v EU a Británii
A zatím nic nenaznačuje tomu, že by se na tom něco mělo v dohledné době změnit. „Firmy jako Amazon pronikají do oblastí, ve kterých dosud nebyly: potraviny, hardware, zábava. Tam jsou tržní příležitosti pro příštích deset či patnáct let značné,“ říká pro F.A.Z. Bernd Köcher, manažer fondů u Deka Bank, který se zaměřuje především na oblast IT.
Například čínský internetový gigant Alibaba v posledních týdnech po vzoru Amazonu vstoupil do oblasti kamenného obchodu. Zatímco americký obchodní portál převzal před několika měsíci řetězec supermarketů Whole Foods, získal nyní Alibaba zhruba třetinový podíl v Sun Art, největším provozovateli obchodních domů v Číně.
Co trápí světové firmy? Neschopnost držet krok s technologiemi
Investoři jsou nadšeni, ceny akcií firem provozujících platformy v posledních měsících šplhají z jednoho rekordu na druhý. Nejpozoruhodnější přitom byly nárůsty u akcií dvou čínských firem Alibaba a Tencent, jejichž tržní hodnota se jen v letošním roce více než zdvojnásobila a které se již zařadily mezi největší provozovatele platforem na světě.
Čínský drak útočí
Alibaba je již ve světě známou firmou, Tencent se v západním finančním světě teprve dostává na světlo. Přispělo k tomu především to, že Tencent nedávno dosáhl jako první čínská firma tržní hodnoty vyšší než 500 mld. USD a stal se tak na chvíli dokonce hodnotnější než Facebook. Ten byl pro zakladatele firmy Tencent, Pony Ma, zpočátku inspirací. Dnes je však jeho platforma WeChat řadou odborníků považována za mnohem komplexnější a pohodlnější než kterýkoli americký projekt.
Miliarda Číňanů měsíčně totiž používá tuto platformu nejen k posílání krátkých zpráv, ale také jako aplikaci pro všechno – nákup, objednávání jídla, taxi, či rezervaci cest. Tencent ale nabízí i videohry a navíc funguje i jako platební aplikace, se kterou může každý Číňan platit svým chytrým telefonem kdykoli a kdekoli se mu zlíbí. Tato platforma tak docela dobře ukazuje, jak funguje uzavřený ekosystém. Protože sama nabízí úplně vše, uživatele vlastně ani nenapadne, aby hledal požadovaný produkt či službu někde jinde.
Uživatelé, kteří jsou na WeChat aktivní v průměru 90 minut denně, poskytují přitom firmě užitečné informace. Díky tomu, že má přehled o tom, co a kdy její zákazníky zajímá, může tomu přizpůsobit svou nabídku. A že tato strategie vychází, ukazují čísla za poslední čtvrtletí, kdy její tržby vzrostly o 61 % na 9,8 miliardy dolarů.
Je docela dobře možné, že provozovatel WeChat v budoucnu bude chtít proniknout silněji na západní trh. O globálních ambicích této firmy podle manažerky z Deka Bank svědčí i její akvizice finského vývojáře her Supercell či její podíl na americké aplikaci Snapchat.
Ještě vyšší zisky?
Ačkoli již nyní řada platforem vykazuje ohromující hospodářské výsledky, zdá se, že v případě jejich tržeb a zisku je zde ještě velký prostor pro růst. Například Alibaba nyní měsíčně vydělává čtyři dolary na uživatele, Facebook dva. „To je téměř nic,“ říká analytik Neumann z Credit Suisse. „Když se u Facebooku jednou ,like´ změní na ,buy´, porostou tržby mnohem výš.“
A co když přijde krach?
Pokud dále porostou i zisky, protože technologické firmy budou do svého růstu méně investovat, mohly by být jejich akcie dále lákavé. Výhodné tyto tituly přitom už dávno nejsou. Proto je zde riziko nadprůměrně silné korektury, jakmile to na burze jednou spadne. K propadu až o 20 % může dojít kdykoli, říká Neumann, „ale dokud převažuje jasno o tom, že bude růstový trend pokračovat, měly by se akcie rychle zotavit“.
Platformy by se v budoucnu mohly také dostat pod určitý politický tlak. Zejména EU si chce na velké americké firmy posvítit. Pokud by se mělo schylovat k přísnější ochraně dat či k tomu, že internetové firmy budou muset platit v Evropě vyšší daně, bylo by to sice přechodně nepříjemné, „věk platforem“ to však s velkou pravděpodobností nezastaví.
Evropští ministři zasahují: Apple, Google a spol. musíme zdanit víc!
