Desítka je kulaté číslo, které svádí k bilancování. A protože tomu je právě deset let, kdy byla spuštěna bitcoinová síť, můžeme se podívat na to, co se Bitcoinu podařilo, a co naopak příliš ne.
Řečí čísel bychom si v první desítce let moc nepomohli, protože jakákoliv statistika bude dnes vypadat oproti roku 2009 optimisticky. Ostatně, i kdyby byla cena jednoho bitcoinu dnes libovolně malá, bude to vždy nekonečněkrát více než na začátku. I přes divoké růsty a pády, které zažil. Ve světě kryptoměn se toho ale odehrálo a stále odehrává mnohem víc, než dokáže ukázat cena.
Díky Bitcoinu mluvíme o tom, jak by měly vypadat dobré peníze
To úplně nejdůležitější, co se Bitcoinu podařilo, je šíření myšlenek. Miliony, možná stovky milionů, lidí po celém světě díky Bitcoinu pochopily, jak vznikají peníze. Alespoň rámcově. To, o co jsme se snažili na univerzitách po desítky let, se podařilo jedné jediné technologii. Většina rozhovorů o Bitcoinu během jeho prvních deseti let začínala, nebo alespoň někde obsahovala otázky na to, co to vůbec kryptoměna je a jak se liší od současných peněz. Nikdy v historii nezaznělo v televizi tak často vysvětlování toho, jak fungují peníze. Jak vznikají díky novým úvěrům a k čemu to vede.
Je to debata, která není uzavřená. Mezi ekonomy je pravděpodobně stále více těch, kteří si myslí, že by peníze neměly mít konečnou zásobu, ale měly by být elastické, měly by neustále přibývat. Pravděpodobně si stále většina ekonomů myslí, že prostředí mírně rostoucích cen je lepší než to s mírně klesajícími cenami.
Díky Bitcoinu se ale o těchto otázkách mluví. Debatuje. Píšou se knihy a organizují konference. Po dlouhé době jsou to opět živé otázky ukazující, že nikdy nebyly uspokojivě zodpovězeny. A mluví se o nich už nejen na akademické půdě, ale mezi středoškoláky po škole v parku, mezi kolegy v kanceláři u kávovaru a u příbuzných při vánočních večeřích. A je to dobře. Jaké máme mít peníze, je možná ta nejdůležitější ekonomická otázka vůbec.
Bitcoin k sobě přivedl ajťáky a ekonomy
Až na výjimky se zdálo nemožné, že by světy informačních technologií a ekonomie našly průsečík. Existoval vždycky, ale až po Velké recesi se začaly propojovat v oblasti, kterou dnes nazýváme FinTech. Bitcoin je dítětem této fintechové revoluce. Také přišel v reakci na krizi, i když se po malých krůčcích vyvíjel už dlouho předtím. Oproti typické fintechové službě ale Bitcoin začal přitahovat nadšence v jejich volném čase, nikoliv jako zaměstnání. Ajťáci celého světa viděli extrémně technicky sofistikované řešení zajímavého problému. Ekonomové byli přitahováni tím, že někdo dokázal z ničeho vytvořit vzácnou a decentralizovanou digitální informaci.
Postupně ale začali ajťáci studovat ekonomické motivace, které jsou v Bitcoinu nastaveny tak dobře, že celý systém brzy přestal být jen hezkým cvičením, ale skutečnou sítí, kterou putovaly miliardy dolarů. Ekonomy začalo lákat studovat hashovací funkce, eliptické křivky, asymetrické šifrování nebo databáze. Začali jsme se potkávat na přednáškách a konferencích a v přestávkách vysvětlovat jedni druhým, jak zajímavý je pohled z druhé strany.
Postupně se začaly přidávat i další profese, i když ne tak výrazně. Bitcoin přilákal právníky, s kterými se ekonomové ku škodě obou oborů už dávno rozešli, účetní či umělce. A právě toto propojení nadšených lidí z různých oblastní lidského poznání je tím, co žene vývoj dopředu. Nové úhly pohledu a propojení nápadů jsou základem veškerého pokroku. Bitcoinu se přirozeně daří tomu pomáhat už ze své vlastní podstaty.
Bitcoin ukázal, jak moc usnuly banky na vavřínech
Až budou antropologové daleké budoucnosti vykopávat pozůstatky naší civilizace, říká se, že naši dobu možná označí za dobu plastovou. Historici by ji ale stejně dobře mohli označit za dobu bankovní. Na bankách jsme závislí. Ať už na individuální úrovni, abychom vůbec mohli žít v moderní společnosti, nebo na celé „makro“ úrovni, kde celý současný ekonomický systém stojí a padá na nových penězích, které banky vytváří.
Banky se do srdce celého našeho společenského uspořádání dostávaly dlouhou dobu a finálního vítězství dosáhly až v minulém století. Poté se spojovaly, rostly a začaly se stávat největšími a nejdůležitějšími firmami na světě. Částečně díky výhodám, které jim poskytujeme, z velké části ale zaslouženě tím, že nám v stále více globalizovaném světě umožňovaly cestovat a obchodovat prakticky s kýmkoliv.
Banky ale zaspaly. S příchodem Bitcoinu přišla i první skutečně globální digitální síť pro přesun hodnoty. Najednou je úplně jedno, kde jste a kam bitcoiny posíláte. Pošlou se stejně dobře z obýváků do ložnice jako na druhou stranu planety. Stejně jako u e-mailu najednou nezáleží na vzdálenosti.
Brzy se začalo říkat, že Bitcoin je levnější a rychlejší než banky. A skutečně byl a často stále je. To vše přestože informaci musíte poslat na desítky tisíc počítačů po celém světě. To je samozřejmě z definice drahé a pomalé. Ale i drahý a pomalý Bitcoin začal být levnější a rychlejší než banky. Jinými slovy, Bitcoin byl a často stále je lepší, jen protože banky jsou nesmyslně drahé a pomalé.
A jakkoliv by bylo naivní říkat, že Bitcoin banky považují za konkurenci, alespoň hypotetická konkurence vznikla. Banky budou muset inovovat, zrychlovat a zlevňovat. A už to dělají. S jistotou to tvrdit nemůžeme, ale domnívám se, že svou roli v tom Bitcoin hrál. Minimálně tím, že se o usínajících bankách začalo nahlas mluvit.
Konečně máme (digitální) plán B
Většina lidí u nás dnes patrně Bitcoin nepotřebuje. Je to ale podobné jako říkat, že dnes nepotřebujeme alternativní zdroje energie. Možná se to vyplatí jen někde, ale je důležité, že máme plán B.
Bitcoin je plán B pro peníze. Současný finanční svět je křehký a zranitelný. Bankovní rady centrálních bank stojí na rozhodnutích prezidentů, často přímo volených. Jakkoliv dnes žijeme ve světě, kde minimálně v rozvinutých ekonomikách obsazují centrální banky vzdělaní a moudří ekonomové, nemusí to tak být navždy. Je to zranitelný a křehký systém.
Pro spoustu lidí v zemích, kde centrální banky selhaly, jako je Venezuela, už je Bitcoin dokonce plán A. Je to stále málo, ale známe příběhy lidí, kteří díky alternativě měli možnost se schovat před hyperinflací, něco naspořit a odletět do Evropy.
Historicky mělo tuto úlohu zlato a možná i v budoucnu mít bude. Pro většinu lidí může být plánem B právě tento drahý kov. Možná ale v 21. století dává smysl hledat digitální alternativu i samotného zlata. Zlato má tisíce let historie, Bitcoin deset let. V tom zlato nemůže předběhnout. Bitcoin je ale programovatelný, je digitální, dá se z místa na místo přenášet na kousku papíru nebo dokonce pouze v hlavě. To jsou vlastnosti, které zlato nikdy nezíská.
Bitcoin má před sebou ještě dlouhou cestu, ale už v prvních deseti letech své existence toho hodně dokázal. Spojil dohromady nezávisle na sobě desítky tisíc nesmírně šikovných lidí, kteří ho posouvají prakticky každý den dál. Reagují na chyby a propady a hledají, kudy dál. Dnešní Bitcoin se od toho z roku 2009 změnil k nepoznání. A k lepšímu, i když stále ještě ani zdaleka nemůže mluvit o tom, že by se stal penězi. Má ale všechny dobré vlastnosti k tomu, aby se jednou globálními penězi, ke kterým nikdo nemá klíč, stal. Uvidíme za dalších deset let, jak daleko na této cestě bude.
