Francouzské protesty odrážejí obavy veřejnosti ze zvyšování cen paliv, vedle toho se v nepokojích zrcadlí další problém, a to rostoucí propast mezi městy a venkovskými oblastmi. To vše dohromady by se mohlo stát vážným problémem pro centristický způsob vládnutí prezidenta Emmanuela Macrona.
Protesty jsou součástí spontánního a neorganizovaného hnutí s nepříliš jasnými požadavky, které však má velkou podporu právě na francouzském venkově. Vše začalo, když ceny benzínu vzrostly kvůli vyšším cenám ropy a zelenému zdanění.
Daně jsou problém
Ve Francii představuje daň zhruba 60 % ceny benzínu. Když si zákazník koupí litr benzínu, 60 centů představuje cenu ropy, 10 až 20 centů cenu dopravy z rafinerie na benzinku, zhruba 1 euro je domácí spotřební daň na paliva a na závěr je tu 20% DPH.
Demonstranti protestují proti zeleným daním Macronovy vlády, které během jeho prezidentského období zatím činí zhruba 55 mld. euro, protože přímo snižují jejich kupní sílu. Francouzský index zátěže spotřebitele se nyní dostal na vyšší úroveň poprvé od září 2014, což je způsobeno hlavně lednovým zvýšením daní (zvýšení daně na sociální zabezpečení nebo daní z tabáku a paliv).
Tato zvýšení měla velice negativní dopad na spotřebu v prvním čtvrtletí 2018, a pokud vláda neodloží zvýšení zelené daně plánované na první čtvrtletí 2019, mohlo by to mít podobný dopad navíc spojený s pomalejším růstem a vyššími cenami ropy.
Rostoucí sociální rozdíly
Nazývat však tyto protesty „protidaňové“ by jen zamlžovalo širší pohled. Skutečný problém, který žluté vesty trápí, je rostoucí propast mezi městem a venkovem. Za posledních 40 let se francouzská veřejná politika zaměřovala hlavně na pět nebo šest živých center a venkovské oblasti zcela pomíjela. Jejich obyvatelé přicházejí o veřejné služby, čelí rostoucí nezaměstnanosti a stále více se jim nedostává i dopravního spojení s ekonomickými centry země.
Níže uvádím nejlepší mapu, jakou jsem dokázal najít, která ukazuje, jak dochází k opouštění těchto venkovských oblastí – jde o vývoj francouzské železniční sítě od roku 1910 do roku 2014. Jak je vidět, v roce 1910 mělo každé menší město vlakové spojení s metropolí, ale od té doby se veřejná politika zaměřuje jen na pár měst, což vedlo k uzavření většiny menších tratí.
Proto je pro obyvatele venkova automobil nezbytným nástrojem, ke kterému neexistuje alternativa. V těchto oblastech to lidé mají do práce, na nákupy nebo do školy i několik desítek kilometrů. Pro ty nejchudší domácnosti představuje růst cen benzínu skutečně obrovský negativní dopad na jejich kupní sílu.
Venkov proti městu
Jsem přesvědčen, že francouzská vláda za své vlažné reakce na tyto protesty zaplatí vysokou cenu. Propast mezi globalizovanými obyvateli měst a opuštěnými obyvateli venkovských oblastí vytváří hlavní podhoubí pro populismus. Tyto protesty nejsou v zásadě ani tak proti zeleným daním, podporují ekologické změny, ale lidé nedokáží platit vyšší zelené daně, když před koncem měsíce nemají peníze.
Této části populace myšlenka „startup národa“ nic neříká. Jediné, co chtějí, je uživit se svou prací a cítit se jako součást Francie. Stále ještě není jisté, jestli ze současných protestů vytěží více extrémní pravice nebo extrémní levice, ale jedno je jisté – je to zásadní obrat v Macronově prezidentském období.
Minulý víkend se protestů proti cenám paliv, nazvaných „gilets jaunes“ (žluté vesty), zúčastnilo téměř 300 tisíc lidí a v celé Francii došlo k blokádě více než 2000 míst. Výsledkem sobotních nepokojů je podle francouzského ministerstva vnitra jeden mrtvý a více než 400 zraněných. Protesty jsou plánovány na 24. listopadu a je možné, že se zdaleka nebude jednat o poslední takovou akci.
Autor: Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
