Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Nestrašte recesí, existují záslužnější témata

Ve veřejné diskuzi se pozvolna začínají objevovat první zmínky o ekonomice, která má to nejlepší ze současného cyklu za sebou, a proto s další vlnou pravidelných fluktuací zpomalí růst jejího HDP. Významné instituce upravují svůj výhled růstu HDP směrem dolů, někteří ekonomičtí kouzelníci z klobouku dokonce vytahují blížící se recesi. Když však opustíme mediální hru pozornosti hledajících šarlatánů a zaměříme se na data, svět tak tragicky nevypadá.

Roklen indikátor vypráví už několik měsíců stejný příběh. Domácí ekonomika balancuje na hraně mezi expanzí a zpomalením tak robustně, že by se mohlo zdát, že je na aktualizovaná data imunní. Zvláštní postavení si udržují statistiky z trhu práce. Jak počet volných míst, tak míra nezaměstnanosti se nacházejí v patrném odloučení od většiny proměnných. Přetrvává tak naše přesvědčení, že situace na trhu práce, která se významně odchyluje od dlouhodobého trendu, přesahuje vliv pravidelných ekonomických fluktuací. Opakovaně přisuzujeme situaci na trhu práce strukturálnímu problému, který souvisí s českou ekonomikou a návazností na obchodní partnery.

Zvláštní pozornost si v současné ekonomické situaci zaslouží měnová politika. Hodnota koruny, která navzdory prognóze ČNB zůstává i nadále slabá, volá po utahování volných měnových podmínek cestou zvyšování úrokových sazeb. Okolnosti tak bankovní radě umožnily zvyšovat úrokové sazby. Česká měnová politika se však vydala dobýt pozitivní reálný úrok tak trochu sama a nechala ECB hluboko za sebou. Překvapivě, tato osamocená expedice, prohlubující úrokový diferenciál mezi korunou a eurem, zatím nevyvolala žádnou kurzovou reakci.

Důležitý aspekt výhledu pro následující čtvrtletí je mzdová dynamika. Růst mezd je tradičně považován za zpožděnou proměnou, která kvůli frikcím na trhu práce dosahuje svého vrcholu v rámci cyklických fluktuací až po HDP. Je tak pravděpodobné, že růst mezd bude ještě několik čtvrtletí přitahovat pozornost médií a ekonomů v ČNB.  Koneckonců i na jednání bankovní rady padlo, že pokračující růst mezd se jeví jako významnější proinflační riziko, než jak by se ze Zprávy o inflace mohlo jevit.

Přišla by mi škoda, kdyby se veřejná diskuze, bez zjevného dominantního ekonomického tématu, stočila k soutěži, komu výkřik „recese“ zrovna vyjde. Volný mediální prostor vybízí k ekonomickým tématům mnohem důležitějším pro budoucí vývoj české nejen ekonomiky, ale především společnosti. Jen výjimečně se některý z ekonomů sofistikovaně vyjadřuje ke struktuře a investicím do vzdělání, problému stárnutí populace či k exekucím. Tedy k tématům, která mají rozhodně větší zásluhovost a řekněme vetší hodnotu veřejného statku než diskuze o přesném načasování ekonomických fluktuací.

Newsletter