Digitální, nikoli elektrická budoucnost dopravy


10:22 • 16. ledna 2019

Tagy: PKN Orlen, Unipetrol, automoto, elektromobil, Elektromobilita, ekologie, Sdílená ekonomika, stát, Digitalizace, Technologie

Elektromobily vyžadují nový ekosystém, který bude brát v úvahu lidská očekávání týkající se zdravotních a ekologických hledisek. Úloha státu zde přitom má rozhodující význam. Jestliže se však podíváme na roli veřejných institucí jen z perspektivy trhu s výrobky, tj. trhu s elektromobily, ztratíme náhled hlubších příčinných souvislostí spojených s megatrendem E-MOBILITY, a nedokážeme využít nabízejícího se potenciálu. Ačkoli je tento megatrend zaměřený na elektromobilitu, jedná se o mnohem širší proces.

V čem tento megatrend spočívá? Nejde jen o problematiku nahrazování tradičních motorů elektromotory, které již zjevně probíhá ve veřejné dopravě, a omezování úlohy státu na pouhé vytváření nabídky po elektromobilech na základě systému výhod pro uživatele takových vozidel, daňových pobídek a rozvoje sítě nabíjecích stanic. Je to skutečná revoluce, která nás posouvá od současného modelu mobility, kde většinu tvoří tradiční automobily v soukromém vlastnictví, řízené lidmi (v roce 2016 dosahovaly takové vozy 98,5 % globálních prodejů), k modelu novému, v němž budeme využívat autonomní vozidla sdílená s dalšími osobami cestujícími stejným směrem.

Tato revoluce již začala. Ekologický otisk osobní soukromé a veřejné přepravy nás nutí hledat úplně nová řešení. Obyvatelé měst tráví čas v ohromných dopravních zácpách a trpí smogem. Emise skleníkových plynů sice nejsou vidět pouhým okem, ale čísla nelžou. Pro motory s vnitřním spalováním se stále zpřísňují emisní normy platné pro CO2 a pevné částice. Správy měst zavádějí v městských centrech zóny nulových emisí. Světová populace naroste do roku 2050 o další tři miliardy lidí. Pokud vezmeme v úvahu postupující urbanizaci, musíme dát sbohem stávajícím modelům osobní přepravy, a to i v případě, že by všechny nové automobily byly elektrické.

 

Nahrazení jednoho vozidla, poháněného motorem s vnitřním spalováním, jiným vozidlem, poháněným elektromotorem, nepředstavuje pro hustotu dopravy a dopravní zácpy ve velkých městech žádné řešení. Co potřebujeme, je snížení poptávky po osobních vozidlech. Snížení počtu vozidel v poměru k počtu jízd je stejně nezbytné jako omezení jejich uhlíkové stopy. Mohou zde pomocí inovativní technologie, které umožňují zvládat vyšší poptávku po přepravě s použitím podstatně menšího počtu vozidel než dnes.

Rozhodující silou jsou digitální technologie, které dále podporují automatizaci směřující k autonomnímu řízení, tj. k digitálním robotům zajišťujícím osobní přepravní služby. Robotičtí řidiči na rozdíl od lidí neznají únavu: mohou zůstat nepřetržitě soustředění na dění na silnici. To je bezpochyby nesmírný pokrok, ale ještě ne revoluce, protože korporátní taxi jezdí také 24 hodin denně – jen jejich řidiči se střídají. Revoluce nastane, až lidé, místo cestování ve svých vlastních automobilech, začnou hromadně využívat přepravní služby: od taxi s řidiči, přes car sharing, až po zprostředkování jízd pomocí mobilních aplikací (ride hailing). To vše se již děje a je k dispozici díky digitálním aplikacím spojujícím zákazníky s řidiči (Uber, BlaBlaCar) a s dostupnými vozidly (Traficar).

Zvýšené vytížení osobních automobilů, jehož lze dosáhnout díky digitálním technologiím, snižuje ceny těchto služeb a jednoduchost přivolání vozidla motivuje zákazníky, aby tyto služby využívali. Výhody zakoupení přepravních služeb ve srovnání s cestováním vlastním vozidlem nelze popřít. Není zde potřeba hradit značné fixní náklady spojené s vlastnictvím vozu (vynaložené finanční prostředky, pokles ceny vozidla, pojištění, výdaje za garážování). Neztrácíte čas hledáním místa na parkování a nemusíte platit žádné parkovací poplatky. Dostupnost autonomních elektromobilů pak atraktivitu osobních přepravních služeb ještě zvýší.

Existují nejméně čtyři důvody domnívat se, že v novém modelu mobility převáží autonomní elektrická vozidla. Za prvé, taková vozidla neemitují výfukové plyny, a proto jsou preferovaným dopravním prostředkem v městské dopravě, bez ohledu na množství emisí vznikajících při jejich výrobě a na množství elektřiny, které spotřebují.

 

Za druhé, jednoduše se vyrábějí a jejich výroba je levnější oproti jejich konkurentům se spalovacími motory. Elektromotor má jednodušší konstrukci a vyšší účinnost než motor s vnitřním spalováním. Elektromobily nemají složité mechanismy, jako je převodovka, ani součásti podléhající rychlému opotřebení, jako je spojka nebo startér, a systémy regenerace kinetické energie prodlužují životnost brzd. Autonomní vozidla nepotřebují nákladné podvozky, na kterých jsou postaveny jednotné konstrukce s vhodnými deformačními zónami. Bezpečnost místo toho zajišťují digitální roboty.

Za třetí, lze využít synergie mezi výrobci zelené elektřiny a majiteli automobilových akumulátorů, které se stávají hlavním příjemcem a zásobníkem elektřiny. V současné době brání náklady na neustálé zvětšování akumulátorů jako nejjednoduššího způsobu prodloužení dojezdu výraznému snižování cen. Automobilové akumulátory nabízejí jednoduché a levné řešení problému skladování energie z přerušovaných zdrojů, jako je vítr nebo slunce. Jsou již součástí systému a je jen třeba je sdílet. K tomu účelu je nutné vyvinout software, který umožní tok elektřiny v obou směrech mezi sítí a akumulátorem a vhodnou regulaci tohoto toku. Podle expertů z ENEL, italského energetického podniku, by přístup k pěti procentům kapacity 100 000 akumulátorů nainstalovaných ve vozidlech Tesla stačil k pokrytí poptávky Říma elektřinou vyráběnou s použitím přerušovaných zdrojů. Výhody takového zálohování ve srovnání s alternativou budování a údržby zařízení na skladování energie z cihel a malty by umožnily společnosti ENEL vyplatit 10 000 amerických dolarů jako pobídku ke každému prodanému elektromobilu.

Jednoduchost elektromobilů vede k tomu, že mnoho výrobců vozidel a zemí, kde je automobilový průmysl významným odvětvím, ztrácí své konkurenční výhody získané dlouhodobými zkušenostmi s konstrukcemi podvozků, spalovacích a vznětových motorů nebo automatických převodovek. Koncept elektromobilu a příklad značky Tesla dokazují, že každý začíná prakticky od úplného počátku a že nikdo nemá rozhodující náskok. Tuto příležitost je možné a – což je důležitější – nutné využít.

Kterou cestou se vydáme směrem k nové mobilitě, závisí do značné míry na státu, protože právě stát má za úkol utvářet a koordinovat sociální a ekonomické procesy. Jsem přesvědčen, že sociálních výhod nabízených novou mobilitou, tj. zlepšení stavu životního prostředí (vzduchu), zdraví a kvality života, lze dosáhnout bez ohledu na to, jestli daná země vyrábí elektromobily, nebo ne. Ekonomické přínosy jsou však vyšší, když jsou taková vozidla projektována a vyráběna, i od nuly, na základě prototypů dostupných na trhu. Některé země využily tento scénář pro automobily s tradičními pohony. V případě elektrických vozidel jsou překážky vstupu mnohem menší.

RSS

Adam B. Czyżewski je hlavním ekonomem polské skupiny PKN ORLEN od roku 2007. Specializuje se na změny globálního energetického sektoru, na které má vliv hospodářská politika a revoluční inovace. Součástí skupiny PKN Orlen je od roku 2005 petrochemický holding Unipetrol.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.