Temelín, frekvence 50 Hz, nižší ztráty v sítích, propojení na západ, „český odsiřovací zázrak“. Založení Power Exchange Central Europe (PXE) a přistoupení k volnému obchodování s ostatními evropskými státy. Od sametové revoluce se česká energetika výrazně změnila. Co bude dál, třeba za 30 let? Jak bude vypadat energetický mix v roce 2050? Pokud se chcete podívat, jak vypadá situace v Evropě nyní, klikněte zde.
V roce 1989 byly české elektrizační sítě propojeny pouze na východ, dnes je Česko součástí západoevropské propojené soustavy. Výrazně se díky značnému úsilí snížily ztráty v sítích. „Snížila se závislost na uhlí, a to zejména díky největší porevoluční investiční akci: výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Za dalších 30 let se vše dále změní, česká energetika bude stát na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Foto: Jaderná elektrárna Temelín
CEO společnosti Nano Energies Stanislav Chvála se domnívá, že v roce 2050 se termín energetický mix nebude vůbec používat. Jednotlivé části energetiky, tak jak o nich mluvíme v současnosti, budou zcela propojené v jeden živý organismus.
„To, že energetický mix bude primárně tvořen obnovitelnými zdroji, je skoro jisté a nebudeme nad tím přemýšlet. Pokud budou potřeba velké výrobní zdroje elektřiny, tak pouze jako zdroje flexbility, ale spíše bych sázel na to, že flexiblita bude z nefosilních zdrojů. V ´energetickém mixu´ bude mít své místo spotřebitel, ať už malé domácnosti nebo větší byznysy. Fungování síťových odvětví bude výrazně odlišné od současného stavu, ne protože jsou to typičtí inovátoři energetiky, ale protože budou muset. Energetika bude IT odvětví,“ dodal Chvála.
Příští velká věc v energetice bude chytré využívání dat – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/ufv9FKKEQJ prostřednictvím @roklen24 @EnergiesNano #renewableenergy pic.twitter.com/D8LXBD1zgW
— Roklen24.cz (@roklen24) 2. října 2019
Mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová upozorňuje na to, že jen málokterý sektor je tak nevyzpytatelný a proměnlivý v čase jako energetika. Dle všech seriózních analýz to nicméně vypadá, že spotřeba energie s ohledem na rozvoj elektromobility, klimatizací a dalších moderních technologií nadále poroste. Co se také jeví jako pravděpodobné, v polovině století nebude možné do Česka dovážet příliš mnoho elektřiny, protože ani okolní státy ji nebudou mít zrovna na rozdávání.
„Po letech klidu a energetické hojnosti nás tak nejspíš čeká dramatické období… Ale ráda bych se mýlila – třeba někdo přijde s revolučním vynálezem, který umožní ekonomicky rozumné skladování energie ve velkém, a tím pádem se bude možné více spolehnout na obnovitelné zdroje energie. V současnosti však nic takového na obzoru nevidíme,“ podotkla mluvčí skupiny Sev.en Energy.
Podle Libora Holuba, obchodního ředitele Bohemia Energy, bude energetický mix kompromisem mezi společenskou poptávkou a ekonomickou a technickou realitou. V tuto chvíli je to věštění z křišťálové koule.
Trocha historie
Ropák bahnomilný byl hlavním hrdinou filmu Ropáci Jana Svěráka z roku 1988, který získal pro své tvůrce Studentského Oscara. Tento imaginární severočeský lachtan si liboval ve znečištěném prostředí, pil naftu, živil se umělou hmotou a uhlím. Miloval kouř a koupele v odkališti. Film se natáčel přímo na odkališti Elektrárny Tušimice, které dnes ale vypadá úplně jinak. Ropák se tu už nevyskytuje, zato se tu velmi dobře daří řadě dalším živočichům, tentokrát už skutečným. Entomologové zejména oceňují výskyt ohroženého motýla okáče metlicového, pro kterého zde správnou kvalitu porostu udržuje několik set ovcí.
„Přístup k ekologii se za posledních 30 let velice změnil a je to správně. Kdysi bylo hlavní prioritou pouze těžit uhlí a vyrábět, protože elektřiny bylo málo. Vypínání elektřiny nebo uhelné prázdniny byly běžné věci. Lidé samozřejmě lepší prostředí k životu chtěli, ale v médiích se tato témata neobjevovala. Lidem na severu se vyplácely příspěvky, kterým se říkalo pohřebné. Peníze měly kompenzovat poškozování zdraví,“ komentuje radikální změnu v energetice člen představenstva ČEZ a ředitel divize klasická energetika Ladislav Štěpánek.
Změna je vidět i přímo v okolí elektráren a dolů. Zatímco od sedmdesátých let do roku 1989 zrekultivovaly Severočeské doly jen 644 hektarů, od té doby to bylo 5174 hektarů. Souhrnně doly zrekultivovaly 5818 hektarů pozemků, což se rovná ploše o rozměru 1300 Václavských náměstí v Praze, více než 8000 fotbalových hřišť nebo téměř 38 tisíc hokejových kluzišť.
Foto: Dnes ropáka v Tušimicích nahradily ovce
„Od založení Severočeských dolů v roce 1994 jsme do rekultivací investovali 6,7 miliardy korun a dalších více než 11 miliard korun plánujeme vynaložit do roku 2060,“ vysvětluje generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek. Cílem rekultivací, které navazují na základní sanace území, je obnova přirozené rovnováhy krajiny. „Co nás zejména těší je, že se na rekultivovaná území vrací život. Rostliny a živočichové zde mají potřebný klid, protože se jedná o území opuštěná člověkem. Dokonce u nás můžeme nyní nalézt chráněné a ohrožené druhy, které zde byly dříve vzácné. Naší největší chloubou je slavík modráček, který hnízdí v jezírcích na místě bývalé skrývky,“ prozrazuje Pěgřímek.
Podle mluvčí skupiny Sev.en Energy se za posledních 30 let především povedlo vyčistit uhelné elektrárny a teplárny, a to způsobem, který nemá obdoby nikde jinde v Evropě. Díky mnohamiliardovým investicím se podařilo snížit emise všech podstatných znečišťujících látek na jednotky procent.
„V Elektrárně Chvaletice jsme například mezi lety 1993-2018 snížili emise oxidu siřičitého v přepočtu na jednotku vyrobené energie o 98,8 procenta. Navíc jsme jako první začali vypouštět očištěné spaliny přes chladicí věže. Jak potvrdilo nedávné unikátní měření za použití vzducholodi, tento způsob odvádění spalin významně snižuje množství zdravotně rizikových jemných prachových částic v ovzduší,“ uvedla Sáričková Benešová a dodává, že se trochu zapomíná na to, že ekologizace neskončily po roce 2000 ani v současné dekádě – čísla nelžou a jasně potvrzují, že emise stále klesají. Druhou věcí, která se v uplynulých 30 letech velmi povedla, jsou rekultivace území po povrchové těžbě uhlí. Vždyť z celkové plochy dotčené těžbou se již podařilo zrekultivovat více než polovinu, poznamenala mluvčí Sev.en Energy.
Foto: Rypadlo KU-800
Z hlediska elektráren byl po revoluci přepracován projekt jaderné elektrárny Temelín a doplněn nejmodernější technologií americké firmy Westinghouse. Zároveň bylo rozhodnuto o dostavbě pouze dvou bloků z původně plánovaných čtyř. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna 2003. Spouštění Temelína provázely rozsáhlé protestní akce ekologů a aktivistů ze sousedního Rakouska.
Postupně byl také za aktivní podpory ČEZ liberalizován trh s energiemi, a to v míře, která není ani nyní v některých státech Evropské unie obvyklá. Výsledkem je, že si zákazníci mohou nyní svého dodavatele vybírat ze zhruba osmdesáti dodavatelů elektřiny a stejného počtu dodavatelů plynu.
Energetická firma ČEZ, která vznikla na základě bývalých Českých energetických závodů, se zařadila se mezi desítku největších evropských energetických firem. Tržní hodnota majetku státu v ČEZ se nyní blíží 200 miliardám korun. Na daních a dividendách ČEZ státu odvedl více než 600 miliard korun. Jen při připomenutí, privatizace Slovenských elektráren (poloviční ČEZ) vynesla slovenskému státu před lety necelých 30 miliard korun.
ČEZ se stal také významným propagátorem moderní energetiky, je nejvýznamnějším provozovatelem dobíjecích stanic v Česku a největším uskupením v moderních energetických službách (ESCO) v regionu střední Evropy. ČEZ ESCO a společnosti spadající pod ESCO International zaměstnávají v Česku, Slovensku, Německu, Polsku a Rumunsku na 5000 lidí.
Foto: Elektrárna Ledvice
Holub uvedl ,že bezprostředně po roce 1989, kdy Česká republika přistoupila v roce 1993 k Rámcové úmluvě o změnách klimatu, byla zahájena řada kroků zaměřených na úspory, efektivní nakládání s energiemi a ochranu životního prostředí. Povedeným byl podle Holuba Národní program na ochranu ovzduší, který pomohl výrazně zlepšit ovzduší ve městech a obcích, protože se zaměřoval na likvidaci lokálních topenišť na pevná paliva a jejich náhradu plynovými a elektrickými. Povedl se retrofit elektrárenských a teplárenských zdrojů, ze kterého ještě dnes naše energetika žije. Povedla se liberalizace trhu s energiemi.
Podle Holuba se naopak nepovedla privatizace elektroenergetiky a plynárenství z pohledu měst a obcí, které získaly zhruba třetinový podíl v energetických společnostech. Bohužel se ukázalo, že nejsou dostatečně zralá na to, aby takto získaný majetek dokázala efektivně a s péčí řádného hospodáře využívat a rozvíjet a došlo k odprodeji akcií privátním vlastníkům a investorům. „Trápíme se s energetickou legislativou a neukotvenou energetickou politikou, která dosud nedávala jasná a trvalá pravidla pro rozvoj energetických zdrojů,“ míní obchodní ředitel Bohemia Energy.
Několik jmen
A kdo měl vliv na českou energetiku? Výčet by mohl být velmi dlouhý. Všichni ministři průmyslu i životního prostředí. Politici, senátoři, ale také prezidenti. A také Hnutí Duha, Greenpeace nebo Jihočeské matky. Dana Drábová, Václav Pačes, Václav Bartuška, Alena Vitásková. Ale i Martin Roman, Daniel Křetínský, Zdeněk Bakala nebo Pavel Tykač.
Podle Stanislava Chvály jsou osobnostmi všichni, kteří se opravdově a poctivě pustili do byznysu s obnovitelnými zdroji a novými technologiemi v energetice jako jsou například bateriové systémy. Nikdo z nich to nemá jednoduché vzhledem k rigidní regulaci a motivacím tradičních hráčů v energetice. „Nevzdávají to a je jich čím dál více. To jsou všechno lidé, díky kterým můžeme mít čistou českou elektřinu a kteří posouvají energetiku v ČR – díky za to,“ dodal šéf Nano Energies.
Podle mluvčí Sev.en Energy českou energetiku formovalo několik významných osobností. Mezi ně bez pochyby patří i Petr Karafiát, v současnosti ředitel pro ekologii a inženýring Teplárny Kladno. V české energetice se pohybuje už téměř 35 let. Začínal jako projektant systémů měření a regulace v Energoprojektu Praha, který je nyní součástí Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. V polovině 90. let v rámci pobočky americké společnosti Power Engineers připravoval mimo jiné dodávku prvního funkčního fluidního kotle v České republice. Od roku 1996 působí v Teplárně Kladno, na jejíž výstavbě se sám podílel a pomohl dosáhnout i vrcholného stupně evoluce fluidní spalovací technologie u kladenského bloku č. 7.
Evropská unie směřuje prostřednictvím přijatých závazných směrnic k podpoře obnovitelných zdrojů, větší energetické účinnosti a k vyšším úsporám. Dalším trendem je decentralizace výrobních zdrojů, stírání rozdílů mezi spotřebiteli a výrobci, rozvoj chytrých sítí a bateriových systémů
Foto: Jezero Most
