Pojem dluhové krize je v našem regionu patrně nejvíce spjat s dluhovou krizí v eurozóně, zvláště pak s potížemi zemí jejího jižního křídla. Nicméně dluhový problém je celosvětovým fenoménem, se kterým se potýkají jak vyspělé ekonomiky, tak v posledních desetiletích možná ještě závažněji ty rozvojové, u kterých představuje nebezpečí zejména vysoké zahraniční zadlužení. A jak nedávno upozornil Mezinárodní měnový fond (MMF), dluhové krizi čelí také často opomíjený africký kontinent.
Průměrný veřejný dluh v Africe dosáhl na konci minulého roku 57 % hrubého domácího produktu (HDP), což znamená, že za posledních pět let se téměř zdvojnásobil. Zároveň náklady na platby úroků z dluhu vzrostly v průměru z 4 na 11 %, parafrázoval zjištění MMF server The New Times.
To by ještě nebylo tak hrozné, kdyby nebylo toho, že se africký kontinent z jedné dluhové krize sotva vymanil, a to především díky mezinárodní pomoci. Tato čísla jsou totiž nejvyšší od roku 1996, kdy MMF spolu se Světovou bankou a Africkou rozvojovou bankou spustil iniciativu „HIPC“ (Heavily Indebted Poor Country Initiative) na pomoc těžce zadluženým rozvojovým státům. V roce 2005 pak odstartoval související program „MDRI“ (Multilateral Debt Relief Initiative).
Arabská tragédie. Nezaměstnanost mladých, podzaměstnanost žen
Celých 30 ze 36 zapojených zemí přitom tvořily africké země, které trápil zejména vysoký veřejný dluh, přičemž se ve velké míře jednalo o země subsaharské Afriky. Jak uvádí server Brookings, do roku 2008 se veřejné zadlužení tamních zemí podařilo snížit až o dvě třetiny. Nicméně od roku 2009 byl v této oblasti nastartován nepříznivý růstový trend. Následující graf ukazuje vývoj v zemích subsaharské Afriky.
Jak ilustruje také následující tabulka ze serveru Quartz, vysoké veřejné zadlužení zůstává v Africe stále problémem. U čtyřech afrických států – Kapverd, Gambie, Konžské republiky a Mosambiku – přesahuje veřejný dluh 100 % HDP. Pro srovnání, stejně je tomu také u čtyř nejzadluženějších ekonomik v Evropské unii, které tvoří Řecko, Itálie, Portugalsko a Belgie.
Dluhová mapa světa. Víme, za jakou část může Česko
Ještě o něco strašidelnější jsou ovšem čísla týkající se vývoje afrického veřejného zadlužení v posledních letech. To mezi roky 2010 a 2016 rostlo nejrychleji v Konžské republice, kde se zvýšilo o téměř 430 %. Dále následuje Rovníková Guinea, kde došlo k nárůstu veřejného dluhu k HDP o téměř 390 %, v Jižním Súdánu pak o více než 370 %. V dalších třech afrických zemích byl zaznamenán nárůst o více než 200 %.
Dalším problémem, na který upozornil opět server Brookings, je fakt, že vzhledem k tomu, že hospodářský růst na africkém kontinentu není obecně nijak významný, tempo růstu HDP je ve většině tamních zemí převyšováno úrokovou mírou, za kterou si jejich vlády půjčují. Tím se liší od řady asijských ekonomik, které se rovněž potýkají s dluhy, avšak zažívají vysoký hospodářský růst. Tyto africké státy tak čelí problému známému jako dluhová past, který předjímá riziko pokračujícího rychlého růstu veřejného zadlužení vzhledem k HDP.
