Koruna si za tento týden připisuje ztráty, které ji dostaly až nad hranici 25,50 za euro. Mezi hlavní důvody tohoto posunu můžeme zařadit nejen nedostatek dat, které by tento vývoj jakkoliv zvrátily, ale také klesající výnosy státních dluhopisů.
Roklen indikátor: Pokračující expanze i první náznaky zpomalení
Z hlediska dat byl tento týden opravdu chudý. Jediným akčním dnem byl pátek, kdy byla zveřejněna revize hrubého domácího produktu za třetí kvartál. Data Českého statistického úřadu potvrdila tempo růstu ekonomiky na úrovni 0,5 % mezikvartálně a 5 % meziročně. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím jsme však byli svědky změny struktury.
„Ve třetím kvartále poklesl čistý příspěvek zahraničního obchodu z 2,2 procentního bodu na ‚pouze‛ 1,5 procentního bodu,“ okomentoval dnešní data ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Tento pokles byl však kompenzován významně vyšším příspěvkem tvorby hrubého kapitálu, který se po negativním příspěvku v prvním čtvrtletí a příspěvku šest desetin procentního bodu ve čtvrtletí druhém na růstu podílel 1,8 procentním bodem. Velmi stabilní je naopak příspěvek spotřeby domácností, který pokračuje v nastoleném trendu a přispívá mezi 1 a 1,5 procentním bodem již osmé čtvrtletí za sebou. Podobně stabilní je i příspěvek vládních výdajů na konečnou spotřebu,“ dodal.
I přesto, že je potvrzené číslo velmi slušné, korunoví investoři jej vyhodnotili spíše jako zklamání. Hlavním důvodem je především fakt, že tento výsledek nenaznačuje, že by Česká národní banka mohla v procesu zvyšování úrokových sazeb mírně zrychlit tak, že by k dalšímu úrokovému hiku přistoupila již v prosinci.
Potvrzeno. Česká ekonomika šlape. Díky domácnostem a investicím
„Ačkoli byl celkový růst HDP v souladu s odhadem ČNB, struktura růstu byla mírně odlišná,“ potvrdil hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler. „ČNB čekala mírně vyšší růst spotřeby domácností i vlády, stejně tak i svižnější dynamiku zahraničního obchodu. Z tohoto titulu jsou tak ve srovnání s prognózou ČNB poslední údaje o HDP méně proinflační a mohly by některé členy bankovní rady utvrdit v tom, že není nutné s dalším růstem sazeb natolik spěchat a je možné je nechat až na příští rok, tj. začátek února,“ míní Seidler.
V rámci debaty kolem ČNB se dočkáme již pouze jednoho klíčového fundamentu, který by představu o dalším zvýšení sazeb mohl ovlivnit. Tím bude vývoj mezd za třetí kvartál. Pokud by se ukázalo, že mzdy rostly nadále výrazně vyšším tempem, než se očekávalo, mohlo by to vstoupit do rozhodování bankovní rady. Ostatně sama ČNB již ve své citlivostní analýze upozornila, že pokud by i nadále přetrvávaly silnější a déle trvající tlaky na trhu práce, bylo by potřeba přistoupit k utažení měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby.
My i nadále očekáváme, že pokud se mzdy doslova „neutrhnou ze řetězu“, ČNB přistoupí k dalšímu posunu 2T repo sazby až během příštího roku, a to v únoru. Stále ale platí, že podmínky pro pokračování v procesu normalizace měnové politiky jsou ideální.
Vyšší sazby už v prosinci? Je to fifty fifty, řekl šéf ČNB
Dalším aspektem, který přispěl ke slabší koruně, byl pokles výnosů státních dluhopisů. Klesaly především ty krátkodobější, u dlouhodobějších byl rovněž pozorován posun – zatímco minulý týden se výnos 10letého bondu blížil k 2 %, během tohoto spadl až pod 1,7 %.
K tomuto poklesu přispěl nejen fakt, že ministerstvo financí již letos pravděpodobně nevydá žádné další bondy, stejně tak přispívá i vidina přebytku státního rozpočtu za tento rok. U některých investorů by rovněž mohla hrát roli i vidina o něco pozdějšího zvýšení sazeb ze strany ČNB.
Na dluhopisovém trhu byl rovněž pozorován pokles podílu nerezidentů. Zahraniční investoři drželi ke konci října korunové bondy v hodnotě 657 miliard korun, což odpovídá 46,35% podílu Pro srovnání, na konci září drželi zahraniční obchodníci celkem 51,35 % všech dluhopisů denominovaných v CZK.
Co se týče dalšího vývoje, klíčové bude sledovat především data ohledně mezd. Zároveň je nutné mít na paměti, že se blížíme ke konci roku, což je obvykle spjato s oslabením koruny. Děje se tak proto, že někteří investoři zavírají své dlouhé pozice, aby nemuseli platit příspěvky do Fondu pro řešení krize.
