Umět jeden či více cizích jazyků je nespornou výhodou, kterou zužitkujete nejen při cestování. I na trhu práce jsou jazykové dovednosti stále více žádány a oceňovány. O Češích se však často traduje, že jako národ jsme obecně líní se cizí řeči učit (i když to samozřejmě neplatí o všech). Ti, co studium cizích jazyků přímo nenávidí, pak často mohou závidět například Britům, kteří se dnes se svou mateřštinou domluví přinejmenším ve všech vyspělých státech.
Co je však výhodné pro pohodlné jednotlivce, nebývá dobré dobré pro ekonomiku. To platí i podle zprávy serveru BBC, kterou převzal web Ute‘s International Lounge. Ta hovoří o zjištění tamní Celostátní parlamentní skupiny pro moderní jazyky (The All-Party Parliamentary Group on modern languages), která spočítala, že hospodářství Velké Británie ztrácí kvůli „slabým jazykovým dovednostem“ každý rok 50 miliard liber, což, jak dodává Ute‘s International Lounge, odpovídalo v době vydání přibližně 3,5 % britského HDP.
Více než polovina Čechů chce „vzdělání“ pod vánočním stromkem
Zpráva také cituje výzkum Evropské komise, který ukázal, že pouze 9 % Britů ve věku 15 let je dostatečně kompetentních ve svém prvním cizím jazyce, což je ve srovnání s průměrem zbývajících 14 „starých“ členských států Evropské unie, které spolu s Velkou Británii tvoří EU 15, ve výši 42 % žalostně málo. To se pak promítá i do slabé jazykové vybavenosti britských pracovních sil. Vysvětlením přitom může být, že lidé v anglicky hovořících zemích necítí takovou potřebu se cizím jazykům učit, jelikož se domnívají, že si vystačí pouze s angličtinou.
Jiná situace je ovšem ve Švýcarsku, kde jsou hned čtyři úřední jazyky: francouzština, němčina, italština a rétorománština. A ačkoliv se může zdát, že život v takové multijazykové společnosti musí být složitý, tamnímu hospodářství to ve skutečnosti prospívá. To tvrdí výzkum Ženevské univerzity, na který odkazuje Světové ekonomické fórum (World Economic Forum, WEF). Dle jeho výsledků totiž Švýcarsko vděčí svému jazykovému dědictví za celých 9 % svého HDP.
Jak je to možné? Umět více jazyků například přispívá k vyšší exportní výkonnosti. „Existuje mnoho případů, kdy angličtina nestačí a potřebujete více, abyste získali konkurenční výhodu,“ říká François Grin, vedoucí výzkumného týmu. „Je tedy velmi užitečné čerpat z bohatého jazykového repertoáru,“ dodal profesor ekonomie z Ženevské univerzity.
Psychologický profil boháče. V čem se liší od obyčejného člověka? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/zFhPetb6Kv prostřednictvím @roklen24 #wealth #rich pic.twitter.com/vjc8QlZoS0
— Roklen24.cz (@roklen24) 4. července 2019
Jazyky tedy často pomáhají budovat obchodní vztahy. Například výzkum malých a středních podniků ve Švédsku, Německu, Dánsku a Francii zjistil, že ty firmy, které více investovaly do jazyků, byly schopny vyvážet více zboží. Podobně z dat vyplynulo, že německé společnosti, které investovaly do vícejazyčného personálu, díky tomu rozšířily svoje exportní portfolio o celou desítku zemí.
A učit se jazyky se samozřejmě vyplatí i jednotlivcům, kteří díky tomu zejména mohou sehnat lépe placenou práci. Na Floridě vydělávají pracovníci, kteří mluví španělsky i anglicky, o 7 000 dolarů ročně více než ti, kteří mluví pouze anglicky. Podle kanadské studie dosahují muži ovládající dva jazyky o 3,6 % vyšších výdělků než ti „jednojazyční“, u žen je pak tento rozdíl dokonce 6,6 %.
Prémie ve prospěch dvojjazyčných pracovníků přitom přetrvávala i v případě, že tito lidé vlastně ve své práci druhý jazyk vůbec nepoužívali. „Zdá se, že vlastně nemusíte oním druhým jazykem mluvit, abyste mohli využít finanční odměny za dvojjazyčnost,“ citoval článek WEF profesora ekonomie Louise Christofidese, kteří byl jedním z autorů posledně zmiňované studie. Ti spatřují možné vysvětlení v určité signalizaci schopností; druhý jazyk je známkou kognitivní síly, vytrvalosti a dobrého vzdělání.
Síly na trhu práce se obrátily. Uchazeči si vybírají, firmy musí bojovat
