Ničí tetování šance na trhu práce?

Jedním z nejšířeji zkoumaných jevů v souvislosti s trhem práce je to, jak si něm stojí jednotlivé skupiny pracovníků. To se pak týká především těch ohrožených. Mnoho studií tak zkoumá, jaké jsou rozdíly v pozici mužů a žen, u uchazečů o práci pocházejících z různých etnik nebo u pracujících z různých věkových skupin.

Tyto faktory mohou mít významný vliv na úspěch ve výběrovém řízení či na výši mzdy, sami je však ovlivnit nemůžeme. Existují však také charakteristiky, které vytváříme svou volbou sami. A i když nemusí nijak přímo působit na výkon práce, o kterou žádáte, přesto vám jakožto kandidátovi mohou sebrat určité body, a stát vás tak vysněné místo.

Jednou z takových věcí je tetování. I když už dávno neplatí, že potetovaní jsou jen gauneři všeho druhu, a obrázkem na kůži se pyšní čím dál větší část běžné populace, zdá se, že přinejmenším v některých odvětvích jej zaměstnavatelé stále nevidí příliš rádi. Pokud se hlásíte na tvůrčí pozici vyžadující neustále chrlení nových nápadů, jako je například designer či marketingový expert, může být tetování signálem toho, že jste kreativní i v osobním životě.

Když firmy „zdaňují“ samy sebe

Nicméně jestliže jde naopak o práci, kde je klíčový reprezentativní vzhled, zdánlivě nevinná ozdoba na těle často zavírá dveře k úspěchu. To naznačují i výsledky experimentu, který Daviti Jibuti z pražského Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI) provedl na zaměstnavatelích v německém bankovním sektoru, tedy v poměrně konzervativním prostředí.

Ekonoma zajímalo především to, jak je pozice uchazeče o práci ovlivňována tím, že má viditelné tetování. Pro identifikaci onoho vlivu byla použita pro tyto typy výzkumů již klasická metoda rozesílání fiktivních životopisů na veřejně umístěné nabídky práce (correspondence testing). Životopisy sice prezentují takřka stejně kvalitní kandidáty na danou pozici, avšak podstatná charakteristika, jejíž působení chceme detekovat, se u některých kandidátů upraví.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, často se zkoumá například to, jak rozdílné šance na postup do dalšího kola mají při stejné kvalifikaci, vzdělání a zkušenostech zástupci různých etnických menšin. V tomto experimentu se „problematičtí“ kandidáti vyznačovali viditelným tetováním, které bylo zřetelné z fotografie přiložené k životopisu a žádosti o práci, zatímco u žádostí jiných uchazečů byla fotografie, na které žádné tetování vidět nebylo.

Diskriminace? Bílí se méně flákají a pracují tvrději

A skutečně se ukázalo, že fiktivní potetovaní uchazeči byli v prvním třídění životopisů na danou pozici znevýhodňováni. Konkrétně z odpovědí na 782 online nabídek práce Jibuti spočítal, že u skupiny kandidátů, kteří měli viditelné tetování, byla míra zpětných reakcí na žádost o práci o 13 procentních bodů nižší než u skupiny uchazečů bez tetování. Vztaženo k míře zpětného volání u nepotetovaných kandidátů, fiktivní pracovníci s tetováním se dočkali o 54 % méně zpětných reakcí.

Zajímavé jsou však také výsledky experimentu z Colorado State University, který se zaměřoval na šance uchazečů nejen s tetováním, ale také z piercingem, a to v prostředí Běloruska. Závěry říkají, že uchazeči s tetováním, respektive s piercingem, mají při ucházení se o práci nižší pravděpodobnost příjetí, avšak jen do té doby, pokud manažer, který o tom rozhoduje, také nevlastní nějakou ozdůbku na těle. Pak mají kandidáti s tetováním či piercingem naopak výhodu.

Ekonomie diskriminace: Krása vs. ošklivost

Newsletter