Píše se rok 2020 a od finanční krize uplynulo už více než 10 let. Ekonomický cyklus je v pozdní fázi a prakticky všem třídám aktiv se dařilo. S rostoucí pravděpodobností, že přijde recese, však roste strach investorů. V posledních letech nastala honba za investicemi do tříd aktiv, jejichž ceny nejméně kolísaly. I u akcií se rozmohla strategie, která se snaží přinést výnos typický pro akciovou třídu, ale s kolísavostí blížící se dluhopisům. Vznikla tak strategie jménem low volatility.
Kořeny low volatility investování hledejme ve finanční krizi, která změnila vnímání rizika u regulátorů, bank i investorů. V bankách na svých postech přežili ti, kteří za krize alokovali kapitál do bezpečnějších aktiv. Investoři dostali lekci a do budoucna se snažili zabezpečit portfolio investicemi s nižší očekávanou volatilitou. Kromě zvýšené alokace do dluhopisů vznikla poptávka po investicích do nemovitostních, private equity a venture capital fondů. Alternativní fondy nejsou často oceňovány dle tržních cen a investor tak získá iluzi, že hodnota investice nekolísá, a tudíž není riziková. Ignoruje tak ale valuační nebo úrokové riziko. Po dobu existence vykazuje fond minimální volatilitu a výsledek se investor dozví až při uzavření fondu. Naproti tomu jsou veřejně obchodované akcie se svou volatilitou trnem v oku.
Workshop: Strategie low volatility
Kdo nechtěl investovat do alternativ, a přesto chtěl omezit volatilitu, vytvořil akciové portfolio s nízkou volatilitou. Pozorování historických pohybů jednotlivých akcií, zejména v průběhu recesí, dalo vzniknout akciové low volatility strategii. Ta se snaží zachovat výnosy obvyklé pro akcie při zachování nízké kolísavosti. Postupem času se sektory s nejnižší realizovanou volatilitu mění, v posledních letech ji vykazuje sektor spotřebního zboží a technologický sektor.
Jak už to v investování bývá, pokud je o správnosti strategie přesvědčena dostatečná část investorů na základě krátkodobých výsledků, vznikne investiční trend, který absorbuje další kapitál, existující investoři se utvrzují ve svém názoru a síťový efekt láká další kapitál. Je správné, aby společnosti jako Colgate-Palmolive, Coca-Cola, Procter & Gamble, Nestlé nebo L‘Oréal obchodovaly s 20 – 50% prémií nad průměrem trhu? Je tato prémie za stabilitu ospravedlnitelná? Příkladem budiž kolaps akcií společnosti Kraft-Heinz o 60 % po odpisu nehmotných aktiv. Pokud část kapitálu teče do výše popsané strategie, jinde vznikají příležitosti. Existují sektory a akcie, kam peníze investorů tolik neproudí.
Dle mého názoru je volatilita nedílnou součástí investování a kdo se snaží portfolio od volatility očistit, může v dlouhodobém horizontu očekávat přinejlepším průměrný výnos, ale spíše výnos na úrovni bezrizikové investice. Volatilita je kořením investování. Historie ukazuje, že za volatilitu akciové třídy je investor odměněn zhruba 4 – 6% nadvýnosem oproti dluhopisům. Dokud bude strach z volatility pokračovat, nadvýnos zůstane. Pokud bude pokračovat trend investování do low volatility strategií, jejich očekávaný výnos bude klesat. Naopak investor ochotný podstoupit riziko zvýšené volatility bude odměněn.
