Vědou proti (mikro)plastům. Česká firma vyrábí alternativu z čistého odpadu


16:16 • 21. srpna 2019

Tagy: Nafigate, Fundlift, crowdfunding, životní prostředí, zdraví, Inovace, Technologie, Biotechnologie

Obrovské znečištění plasty není vidět, alespoň u nás ne. Mikroplasty však ve stále větším měřítku kontaminují vodu, půdu i vzduch, a spolu s potravou je tak přijímají nejen zvířata, ale i lidé. Ty se přitom do přírodního ekosystému dostávají třeba i z běžné kosmetiky. Extrémně negativní vliv na životní prostředí mají například minerální UV filtry, které najdeme v opalovacích krémech, a to včetně velké zátěže spojené s jejich výrobou, upozornila v rozhovoru pro server Roklen24 Lenka Mynářová, členka představenstva NAFIGATE Corporation. Ta zároveň zodpovídá za revoluční projekt Hydal, který nabízí udržitelnou alternativu, jež dosud neexistuje, a to nejen pro svět kosmetiky.

Plasty a mikroplasty kontaminují vodu, půdu i vzduch. V čem to podle vás nejvíce ovlivňuje nebo ještě ovlivní život a zdraví běžného člověka?

Když vědci popsali problém s mikroplasty – a každý z nás si mohl představit, že je denně jí a pije – zaznamenali jsme v globálním měřítku mnohem větší zájem o celou problematiku. Obrovské znečištění plasty není vidět – minimálně u nás. Ale mikroplasty zafungovaly, i když je nevidíme. Ale víme, že je nechceme. Zdravotní účinky nejsou detailně prozkoumány – ovšem rozhodně to není něco, co by jídlo nebo vodu vylepšovalo. Spíše naopak. A je to problém, který se opravdu dotýká každého z nás a už kdekoli na světě.

Proti zamoření planety plasty chcete bojovat jejich nahrazením novým ekologickým materiálem. Nejde však o klasický bioplast. V čem se liší od těch běžných?

Slovo plast v jakémkoli spojení se stalo extrémně negativním. Takže děkuji za pojem ekologický materiál. Já bych jej ještě doplnila – je to přírodní materiál. Vyrábí jej sama příroda a je součástí našeho ekosystému stovky miliónů let. Je vlastní přírodě i člověku a nevytváří žádný nový odpad.

Tuto specifickou látku v podobě biopolymer PHA vyrábíte z použitého kuchyňského (fritovacího) oleje. Víme, že v letošním roce jste ověřili také možnost výroby z palmového oleje z kalů (sludge palm oil). Podle čeho jste vybírali tyto vstupní suroviny? Existuje podle vás potenciál obdobného využití i u jiných odpadních produktů?

Všechny olejové odpady mají jeden společný jmenovatel – vysokou výtěžnost. Bakterie umí tento odpad zpracovat na přírodní polymer z rodiny PHA. Z 1 kg odpadu vyrobíme 0,7 kg vysoce hodnotného přírodního polymeru. Pokud bychom to vyráběli z brambor, potřebujeme na stejné množství cca 20 kg brambor. Takže my vstupní suroviny hledáme pouze v odpadech. Pro nás je nemyslitelné vyrábět polymer z potravin.

Jak vznikla myšlenka této tzv. biotechnologie Hydal? Jak dlouho trvala cesta od prvního nápadu ke stvoření promyšleného technologického postupu, kterým disponujete nyní? Kolik lidí se na tom celkově podílelo?

Myšlenka vznikla v roce 2009 u kolegů na VUT. Do roku 2011 ověřovali myšlenku v laboratořích, od roku 2011 spolupracujeme společně – a to i s dalšími pracovišti v ČR a zahraničí. Cesta k technologickému postupu tak trvala cca 10 let. To je zcela běžná doba. Celkově na projektu pracovaly stovky expertů. Kmenový tým má už 50 pracovníků. Je to opravdu náročný projekt s mnoha strukturami.

V rámci projektu Hydal, na jehož pokračování sháníte financování na Fundliftu, se vám již podařilo uvést na trh koncové výrobky NAFIGATE Cosmetics, a sice sprchové peelingové mléko a opalovací krém s přírodní UV ochranou. V čem se tyto liší od běžných kosmetických produktů?

Abychom odlišení vyjádřili, vytvořili jsme dokonce značku – Věnováno Vám a přírodě. Značka je ve vlastnictví NAFIGATE Corporation a už je registrována – včetně symbolu mořské želvy. Realizovali jsme mnoho výzkumů a i český spotřebitel si želvu vybral jako ambasadora tématu. Značka vyjadřuje to, v čem jsme jiní – základ obou produktů je přírodní polymer, který je naprosto bezpečný pro přírodu i člověka. Protože takových tvrzení slyší spotřebitel hodně – vše deklarujeme studiemi biodegradability a klinickými studiemi.

Nyní chcete vyrábět polymery v průmyslovém měřítku a vyvíjet a testovat další aplikace, v čem by vám mělo pomoci i financování z kampaně na Fundliftu. Jak to přesně bude probíhat a o jaké aplikace půjde?

My zatím biopolymer vyrábíme v objemu stovek kilogramů. To nám stačilo pro uvedení prvních testovacích produktů na český trh. Oba produkty se setkaly se zájmem trhu – a jsme tomu moc rádi. Na základě vyhodnocení všech informací, které máme, víme, že musíme rozšířit produktové portfolio o další produkty. Zároveň se ozývají zahraniční zájemci a chtějí pro své testy větší objemy. A zároveň zahajujeme další vlny klinických studií. Na to vše potřebujeme polymer v měřítku nikoliv stovek kilogramů, ale tun. A ty v podmínkách pilotní výroby už nemůžeme vyrobit.

Co se týče aplikací – v současnosti je opravdu velký zájem o celý segment přírodní kosmetiky. A to globálně. Nicméně segment s největším potenciálem je UV ochrana. Chemické UV filtry mají řadu negativních účinků – některé státy jejich použití zakazují. Minerální UV filtry mají extrémně negativní dopad na životní prostředí – při výrobě 1 kg např. TiO2 (oxidu titaničitého) vyrobíme 6 kg CO2 (oxidu uhličitého). To je opravdu extrémní zátěž.

Problém ale je, že nejsou k dispozici schválené alternativy. Takže to je náš cíl – stát se alternativou. První patent v této oblasti jsme už podali. Nicméně celá tato oblast je opravdu extrémně složitá a každý krok vyžaduje důkazy v podobě klinických studií. Potřebujeme jich desítky a můžeme je dělat jen část roku, kdy nesvítí slunce. Kromě toho děláme stovky laboratorních testů – a vše u nezávislých certifikovaných institucí. Jako vše u inovací – je to velmi náročné a velmi nákladné. Takže za jakýkoli příspěvek našim investorům opravdu velmi děkujeme.

V rámci projektu Hydal spolupracujete s mnoha partnery. Můžete jmenovat ty nejvýznamnější, případně i naznačit, v čem spolupráce spočívá?

Ten výčet by byl opravdu velmi dlouhý. Takže vezmu jen ty nejvýznamnější. A byla bych moc ráda, pokud by si vaši čtenáři dokázali představit, že by se ocitli v situaci našich dlouholetých kolegů: Nemáme žádnou jistotu, že dosáhneme cíle, jsme z „východní“ země, která v průmyslových biotechnologiích nevyniká. Úspěch je v horizontu 10 let nepravděpodobný – protože máte vizi i výsledky, ale podmínky kohokoli v týmu jsou zcela nesrovnatelné s tím, co mají velcí hráči na trhu. Nemáte 1 miliardu USD (což je náklad pro prosazení technologie typu Hydal na trh). A nemáte ani homeopatický zlomek této částky.

A přesto do toho nejen jdete, ale s tím vším žijete a bojujete – dlouhé roky. A my takových spolupracovníků máme desítky – na VUT v Brně, v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd, na VŠCHT, na VÚCHT v Šali, v Chemservisu a u dalších mnoha partnerů. Lidé – motivovaní, s charakterem a morálkou – to je opravdu absolutní základ našeho úspěchu.

Kde všude do budoucna vidíte uplatnění biopolymer PHA? Mohou podle vás nahradit plasty v širokém měřítku? Co třeba PET lahve či potravinové obaly?

My jsme se této oblasti věnovali dlouhou dobu, ale rozhodli jsme se téma náhrady plastů opustit. Biodegradabilita je na první pohled výhodná – ale jen na první pohled. Vždy záleží na podmínkách a složení bioplastů. Degradace trvá často velmi dlouho. Dospěli jsme k závěru, že bychom jen vyráběli nový odpad, pro který neexistuje recyklace a koncovka. A to rozhodně nechceme. Navíc existují mimořádně zajímavé velkoobjemové segmenty pro náš polymer - např. chytrá hnojiva s řízeným uvolňováním. Právě v takových aplikacích se projeví ty nejlepší vlastnosti polymeru.

Nemůže být překážkou cena výroby? Přece jen rozšířené látky, z kterých se vyrábí plasty, jako je třeba polyethylen, jsou hojně využívané i z toho důvodu, že jsou hodně levné…

My syntetické plasty démonizujeme. Ale ty materiály jsou v dnešní plastové krizi nevinně. Za naše dnešní problémy si můžeme sami. Způsobil je člověk, nikoli materiály. Já jsem přesvědčena o tom, že náhrady nic nevyřeší – ten problém zůstane stejný, jen s  jinými materiály. Musíme změnit naše chování, omezit spotřebu, mnohem více recyklovat. Pokud to dokážeme, není důvod hledat náhrady – které navíc nemají „koncovku“.

Mohou polymery PHA konkurovat běžně používaným plastům i z hlediska jiných vlastností, jako je tvrdost, tvarovatelnost, pružnost a odolnost?

Mohou konkurovat. Ale jak jsem již uvedla výše, negativa dnes při využití bioplastů převažují. Ohrožují naše recyklační systémy – protože vypadají úplně stejně jako syntetické plasty a lidí je odhazují do kontejnerů na syntetické plasty. Chemicky je to ale úplně jiný materiál. Vím, že to zní krásně – nahradíme syntetické plasty něčím „lepším“. Ale LCA studie (pozn. redakce - Life Cycle Assessment/Posuzování životního cyklu) jasně ukazují, že to, co považujeme za „lepší“ řešení, je horší než syntetický plast.

Společnost NAFIGATE je zároveň lídrem v oblasti nanotechnologií a tak vás také znají investoři na Fundliftu. Minulý rok se vám v rámci úspěšné kampaně povedlo získat prostředky na uvedení na trh jednoho z nanoproduktů, který rovněž řeší problém spojený se znečištěním životního prostředí, a sice okenního filtru Nanocleaner. Jak pokračuje tento projekt a co zajímavého se dále děje v rámci vaší nanodivize?

Prostředky od vašich investorů byly pro naše aktivity zlomem. Vyrobili jsme velkoobjemové série Nanocleaneru v osmi různých variantách, udělali jsme kompletní marketingovou podporu a zájem trhu předčil naše očekávání. V tuto chvíli už máme podepsány nejen LoI (pozn. redakce - Letter of Intent/Dohoda o společném záměru, označuje předběžné smluvní ujednání), ale i závazné kontrakty a máme připraven projekt NAFIGATE Park – tj. výrobní kapacita společně s R&D centrem. Teď jsme ve fázi, kdy potřebujeme začít vyrábět.

A v mezičase jsme certifikovali i další produkt EcoBrane. Ten má ještě větší potenciál než Nanocleaner – protože umožňuje filtraci vody bez energie – velmi jednoduchým způsobem. Je to produkt vyvíjený pro třetí svět – nicméně uplatnění najde – díky nedostatku vody – všude. Tento produkt ještě nemá dodělanou ani sekci na webu, ale už má první objednávky. Poptávka je ještě větší, než jsme očekávali. A to, co nás těší nejvíce, je to, že naše nano produkty prošly opravdu velmi přísným prověřováním zákazníků v nejvyspělejších zemích – jako je Jižní Korea či Hong Kong. Uspěli jsme. I díky prostředkům investorům z Fundliftu.

Vaše aktivity představují potenciál řešení globálních environmentálních problémů, a jméno NAGIFATE se tak může stát symbolem udržitelného pokroku v celosvětovém měřítku. Jaké jsou vaše dlouhodobé plány a vize?

V posledních měsících se nám podařil další průlom – uspěli jsme v největší konkurenci evropských projektů. Jsme klíčovými řešiteli projektů Horizon 2020 a Eurostars. Síto je tady nemilosrdné, úspěch se počítá na promile. Ale také je zde obrovská podpora Evropské komise (EK). Nejen finanční – ale především obchodní. Stali jsme se součástí misí Cirkulární ekonomiky EK – a dnes už jsme představováni jako „Eurostars“. Navíc jsme součástí velkých konsorcií, která jsou základ budoucího businessu. Cesta zde začala v roce 2016 – prvním projektem, který neuspěl.

Dávám to jako příklad toho, že jsme běžci na velmi dlouhé trati. Musíme hledat úplně nové cesty, jak se na trhu prosadit. Absolutní základ všeho je důvěryhodnost. My jsme tyto základy budovali od roku 2011 a teprve nyní nabízíme první reálné produkty. Inovace nelze uspěchat. Takže naše vize technologií a produktů s přesahem, ta je neměnná. Soustřeďujeme se pouze na oblasti, kde je reálná poptávka a reální partneři. A nový projekt máme jeden – s pracovním názvem „Kávová sedlina“. Je to další typ odpadu bez využití. Zatím připravujeme spuštění pilotního projektu. Je to velmi zajímavý projekt – a může to být téma na příští rozhovor.

Lenka Mynářová je členkou představenstva NAFIGATE Corporation, a.s., která zároveň odpovídá za projekt Hydal. Více než 20 let se věnuje marketingu a brand managementu. Specializuje se na oblast marketingu vědy a výzkumu. Podílela se na vzniku a řízení více než 200 národních, mezinárodních a globálních značek ve všech segmentech trhů. Zpracovala marketingovou strategii dolní oblasti Vítkovic a vedla projekt vybudování science centra – Svět techniky v Ostravě. Od roku 2005 spolupracovala s Ladislavem Marešem, od vzniku NAFIGATE v roce 2011 ve Společnosti řídí projekt Hydal. Za vedení tohoto projektu v roce 2018 také získala titul Manažer roku.
RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.