Buffett ani Gates Bitcoin zatím stále ještě nepochopili

Asi nikdo neočekává, že stárnoucí dolaroví miliardáři silně provázaní se současným finančním systémem budou vystupovat nějak výrazně antiestablishmentově. Přesto se přesně před týdnem trojice skládající se z Warrena Buffetta, Charlieho Mungera a Billa Gatese postarala o solidní rozruch a pravděpodobně i paniku na trzích, když se (opět) velmi nevybíravě pustili do Bitcoinu. Zajímavá na celé věci je především pozoruhodná míra ignorance, pokud jde o pochopení kritizovaného tématu. Opravdu jsou tito finanční titáni tak krátkozrací nebo sledují nějakou  skrytou agendu?   

Ale podívejme se na to raději pěkně popořadě. Bill Gates se proti Bitcoinu vymezil v relativně krátké době již podruhé. V únoru se v rámci online debaty „Ask Me Anything“ na serveru Reddit nechal slyšet, že Bitcoin a podobné kryptoměny umožňují díky své anonymitě snadný nákup drog, a způsobují tak smrt poměrně přímým způsobem. Gates dále kritizoval hrozbu snadného praní špinavých peněz a primární úpisy mincí (ICO), což zopakoval i minulý týden, kdy k tomu v rozhovoru pro CNBC přihodil ještě výrok, že by shortoval Bitcoin, pokud by mohl. Narážel tak na údajnou technickou bariéru pro většinu běžných lidí. Na toto tvrzení okamžitě kontroval na svém Twitteru mladý miliardář Tyler Winklevoss, který Gatese vyzval, ať tedy zkusí štěstí se shortováním Bitcoinu prostřednictvím futures kontraktu na CBOE, což je cesta, která je velmi snadno dostupná i lidem, jako je on. Na to již ale Gates nereagoval.

Velká část ICO, které Gates nezvládl ani správně vyslovit – opravdu to nejsou „IKOS“, byla loni sice skutečně značně riziková, ale rozhodně ne více, než je v kterékoli době v rámci silného býčího trhu primární úpis akcií. Benjamin Graham, autor kanonické investiční knihy Inteligentní investor, uvádí na jednom místě seznam alternativních významů zkratky IPO. Jsou v tomto ohledu dost výmluvné: It is Probably Overpriced, Imaginary Profits Only, Insiders’ Private Opportunity a několik dalších méně slušných variant. Co se týče dřívější výtky Gatese proti Bitcoinu, která narážela na anonymitu a zneužívání pro nákup drog a praní špinavých peněz, miliardář buď záměrně, nebo z ignorance propaguje rozšířený mýtus o anonymitě kryptoměn. Velká část kryptoměn ale anonymní momentálně není, a už vůbec ne Bitcoin. Všechny transakce jsou zcela transparentní a snadno stopovatelné v rámci zcela veřejného blockchainu. Transakce sice nejsou v první chvíli spojeny s žádným konkrétním ID (hovoříme proto o pseudonymitě), ale stačí drobná nepozornost, maličký nedostatek paranoie a celá historie vašich transakcí je dostupná komukoli, kdo v blockchainu dokáže číst. Zcela bezpečné nejsou často dokonce ani kryptoměny, které anonymitu slibují. Stačí vzpomenout na nedávné problémy Monera nebo loňské rozpaky Giacoma Zooka, CEO Zcashe, kolem toho, že jeho perfektně anonymní korporátní kryptoměnu používají také zločinci. Kryptoměny, alespoň ty podobné Bitcoinu, jsou zkrátka proto pro nákup ilegálního zboží zcela nevhodné. Oproti tomu s hotovostní podobou dolaru, se kterým ovšem Gates žádný problém nemá, je situace naprosto odlišná a jeho prostřednictvím se realizuje nejvíce nákupů drog na světě.  

Co se týče praní špinavých peněz, pravda je, že kryptoměny umožňují snadno obcházet v dnešním propojeném světě rychle zastarávající pravidla pro velké mezinárodní přesuny peněz, ale rozhodně (z výše uvedených důvodů) nejsou nijak zvlášť vhodné pro praní špinavých peněz. Největší zločinci obvykle navíc nepotřebují prát špinavé peníze podobně náročným a rizikovým způsobem. Od toho mají společnosti jako HSBC, které vyperou špinavé peníze za ně. Gates ale v minulosti vyzdvihoval řadu pozitiv Bitcoinu (která tehdy zdá se pochopil zcela správně) například pro tu část světové populace, která není napojena na bankovní systém. Náhlý obrat je tak přinejmenším zarážející. Jaká agenda se za ním asi skrývá?

Oproti tomu Warren Buffett se podle toho, co zaznělo na výročním zasedání Berkshire Hathaway 5. května a v rozhovoru pro CNBC, od své poslední střelby do Bitcoinu v roce 2014 opět nenamáhal ani s elementárním pochopením toho, co vlastně kritizuje. Na rozdíl od Gatese jej také jen těžko můžeme podezřívat z možných morálních zábran. Akcie Wells Fargo, která v posledních desetiletích stačila porušit snad všechna myslitelná pravidla pro obchodní praktiky, o dobrých mravech nevyjímaje, tvoří vedle Coca-Coly jednu z nejvýznamnějších částí akciového portfolia Buffettova Berkshire Hathaway. Pokud nemáte problém s tím, že váš akciový favorit objednává svým klientům kreditní karty bez jejich souhlasu a zneužívá k tomu data z vlastních databází, aby se na podvod nepřišlo, nebo že vytváří podvodné kontrolní a spořící účty a neoprávněně manipuluje s klientskými prostředky, nejspíš nebudete mít ani obavy o zdraví mileniálů, kteří si díky Bitcoinu nemusí své drogy kupovat na ulici, ale mohou k tomu využít internetová tržiště s propracovaným ratingem kvality zdroje.

Bitcoin je podle Buffettova  posledního vyjádření obří jed na krysy a hra na největšího hlupáka (který má koupit bezcenný statek ještě za vyšší cenu než vy, než se pyramida zhroutí). Abychom lépe porozuměli tomu, jak Buffet Bitcoin chápe, je třeba se vrátit do roku 2014, kdy jej poprvé označil za Fata Morganu. Tehdy Buffett prohlásil, že nevidí žádný důvod, proč by měl způsob, jak přesouvat peníze, mít nějakou velkou hodnotu a že současná cena bitcoinu je vtip (hodnota bitcoinu tehdy byla asi 600 dolarů, jeho hodnota i po letošní dramatické korekci tak zůstává stále 14krát vyšší). A právě odsud pravděpodobně pramení Buffetovo zásadní nepochopení Bitcoinu.  

Bitcoin totiž rozhodně není jen způsobem, jak přenášet peníze, jsou to předně peníze samy o sobě. Ne obyčejné peníze, které využívají státy, ale měna, která je nezávislá na jakékoli centrální bance nebo vládě. Měna, která svým uživatelům otevírá plně propojenou internetovou ekonomiku, a to bez toho, že by proto vyžadovala od svých uživatelů jakoukoli kvalifikaci nebo kompromitaci pro vstup do systému (stačí si stáhnout bitcoinovou peněženku a mít připojení k internetu). Buffetova kritika by mimochodem mnohem lépe seděla například na Ripple, respektive XRP token, který bývá se skutečnými kryptoměnami často zaměňován. Ten má všechny charakteristiky, které Buffet kritizuje, a to včetně snadné zkopírovatelnosti modelu fungování.

Oproti tomu Bitcoin nabízí díky kombinaci vhodných incentiv, kryptografických hashů a decentralizované sítě v praktickém měřítku nejbezpečnější úložiště dat (pokud jde o jejich nezkorumpovatelnost a neměnitelnost), jaká byla kdy vytvořena. Je dokonce ještě bezpečnější než tesat něco do kamene. Co bylo jednou zapsáno, je téměř nemožné falzifikovat (alespoň bez zcela transparentního veřejného signálu, ale problematikou hardforků bychom se dostali mimo hlavní téma). Takovou míru bezpečnosti dnes z principu nemůže nabídnout žádná centralizovaná organizace nebo instituce. 

Dostupnost dat uložených v bitcoinovém blockchainu poráží i ta nejdražší světová datová centra. Za 9 let, co běží bitcoinová síť, neměla byť jen jediný výpadek. Neexistuje ekvivalentní služba, která by vám (alespoň v rámci běžných obchodních SLA) byla schopná nabídnout něco podobného. I kdyby selhalo 49 % všech nodů v síti, uživatelé si toho nejspíše ani nevšimnou. Která banka je dnes schopná nabídnout něco podobného? Tento aspekt bývá přitom často neprávem opomíjen.

Třetí, tentokráte pro změnu často zmiňovaný, důležitý aspekt je decentralizace (úplná absence prostředníka). Šek, se kterým Buffet ve svém proslovu o Fata Morgáně Bitcoin srovnává, vždy potřebuje pro své ověření prostředníka. Bitcoin nikoli. Nejenže díky tomu odpadá velká část provozních nákladů (a to i po započítání ceny za Proof of Work), ale síť se tím navíc stává mnohem důvěryhodnější. Na rozdíl od bank nelze Bitcoin příliš efektivně korumpovat, pokusy o to se nicméně objevují neustále.

To jsou jen namátkou některé z velkých výhod Bitcoinu, které díky síťovému efektu, míře decentralizace řízení projektu a technologickému náskoku oproti ostatním kryptoměnám nelze dost dobře zkopírovat. Tak co? Pořád si spolu s Buffetem myslíte, že Bitcoin je pouze způsob snadného přesouvání peněz bez valné vnitřní hodnoty?

Warren již v minulosti několikrát prokázal talent pro hluboké nepochopení potenciálu nových technologií, ať již šlo o počátky Microsoftu nebo později Google a Amazonu. Jeho silná stránka je očividně jinde. O to podivnější je, že se na stará kolena v roce 2011 rozhodl pro velmi riskantní nákup velkého balíku akcií transformací procházející IBM. Tento nákup mu naštěstí vynesl „jen“ 18% ztrátu (většiny akcií se fond nedávno zbavil).

Vyjádření z úst Charlieho Mungera snad ani nemá cenu komentovat. Pokládám jej za velmi chabý pokus o podporu kamaráda Warrena Buffetta a ukázkový anální alpinismus, který tento pán nemá vzhledem ke svému pokročilému věku zapotřebí. 

Newsletter