Ačkoliv předmět zkoumání ekonomie, a sice lidské rozhodování, má ke společnosti vedle sociologie ze všech vědních oborů patrně nejblíže, přesto je na ekonomy často nahlíženo jako na jakousi sektu, která si žije, bádá a hovoří sama pro sebe. Ostatně když v druhé polovině minulého století začala vznikat behaviorální ekonomie, která se do ekonomických modelů snažila zabudovat to, co se o lidech dávno intuitivně vědělo, způsobilo to v rámci ekonomické obce velký poprask. Průlomové příspěvky Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho brali mnozí nejen jako na útok na lidskou racionalitu, ale i jako útok na dosavadní ekonomickou teorii vůbec.
Nicméně jak se snaží ukázat Josh Angrist, Pierre Azoulay, Glenn Ellison, Ryan Hill a Susan Feng Lu, ekonomie jakožto interdisciplinární věda dělá pokroky a začíná se otvírat i jiným vědním oborům. Ve svém příspěvku na serveru VoxEU.org to tito ekonomové demonstrují na příkladu akademických referencí. Zdá se totiž, že jak ekonomie stále více proniká do řady oblastí neekonomického charakteru, zástupci jiných vědních oborů se v rostoucí míře zajímají o výzkum ekonomický.
Ekonomové (nejen) na Twitteru. Proč neumí komunikovat s lidmi?
I když ve srovnání s ostatními sociálními vědami, jako je politologie, sociologie a antropologie, ekonomové stále citují relativně málo výzkumů z jiných sociálně-vědních disciplín, jak ukazuje levý obrázek, trend míry těchto neekonomických referencí je za celé sledované období od roku 1970, a zvláště pak od přelomu 80. a 90. let, rostoucí. Dále je z grafu patrné, že v posledních desetiletích čerpají z jiných sociálních věd mnohem více ekonomové než psychologové.
Naopak není překvapením prvenství ekonomů v čerpání zdrojů z obchodních disciplín, jako jsou finance, účetnictví, marketing a řízení (prostřední obrázek výše). Co se týče citování z ostatních oborů, zde se ekonomové drží kolem průměru (pravý obrázek výše).
Pokud se na věc podíváme z druhé strany, a sice, jak často jsou v jiných disciplínách citovaní samotní ekonomové, i zde se zdá, že ekonomie postupně přestává být osamělým ostrovem mezi vědami. Míra citování ekonomického výzkumu dynamicky vzrostla především jednak v psychologii, což patrně souvisí s již zmiňovanou behaviorální ekonomii, byť celkové procento stále zůstává poměrně malé (jde o zhruba 1 % z celkového počtu citací).
Věří (a rozumí) lidé ekonomii (a ekonomům)?
Na ekonomy nejčastěji odkazují politologové (zhruba 14 % citací) a sociologové (zhruba 9 % citací), nicméně v posledních desetiletích byl patrný značně rostoucí trend i u operačního výzkumu a informatiky (s výjimkou nedávného propadu).
Následující graf pak zobrazuje rozložení citovaných ekonomických článků (levý obrázek) a jednotlivých citací (pravý obrázek) dle metod. V obou případech poměrně malou část zabírá ekonometrie (zelená barva), významný je naopak jak teoretický výzkum (červená barva), tak empirický výzkum (modrá barva), přičemž v čase je patrný příklon k empirickým zjištěním, což podle autorů může značit „revoluci v kredibilitě“ ekonomického výzkumu.
Nejvíce empiricky zaměřenými oblastmi ekonomie je přitom ekonomie trhu práce a ekonomie rozvoje, nejméně naopak mikroekonomie. Nicméně podíl empiricky orientovaných prací v posledních desetiletích roste takřka ve všech ekonomických subdisciplínách, což ilustruje poslední graf.
