Kdo je skutečným vítězem americko-čínské obchodní války?

Spojené státy uvalily clo na čínské zboží, Čína jim to vrátila. Američané odpověděli dalším zpřísněním celních podmínek. Tomu ekonomové říkají obchodní válka. Můžeme se tedy ptát: Kdo je v téhle válce vítězem a kdo poraženým? Pokud hovoříme pouze o USA a Číně, odpovídají ekonomové jasně; prohrávají obě supervelmoci. Tvrzení, že cla poškozují nejen ekonomiku země, na kterou jsou uvalena, ale i tu, která je uvaluje, je ostatně jedním z mála, na kterém se jednoznačně shodnou i zástupci jinak velmi rozdílných názorových proudů.

Ovšem v případě oněch „třetích“ ekonomik, které stojí tak trochu opodál, je odpověď na tuto otázku složitější. Platí notoricky známé pořekadlo „když se dva perou, třetí se směje“? S cílem vyhnout se platbám cel totiž američtí obchodníci přestali část zboží dovážet z Číny, jakož i čínští obchodníci přestali některé věci nakupovat od Američanů.

Budoucí velmoci? Dvaatřicet nejsilnějších ekonomik světa v 2030

V případě dovozů z Číny do USA jde především o elektrické komponenty pro telefony, části kancelářských strojů, technologie pro automatizované zpracování dat, nábytek a cestovní potřeby a doplňky. Naopak ze Spojených států do Číny oslabily toky sójových bobů, letadel, obilí a bavlněných výrobků. Někde však oni čínští a američtí obchodníci zboží nakupovat musí.

A kdo z ochabnutí obchodních vazeb mezi Čínou a USA těží nejvíce? Na to se podívali analytici ze společnosti Nomura. Našli přitom hned pět hlavních vítězů, přičemž tři pocházejí z Asie a dva z Latinské Ameriky. Celý žebříček prezentuje na následujícím grafu server CNBC.

Podle ekonomů z japonské investiční banky se nevraživost mezi Čínou a Spojenými státy zdaleka nejvíce vyplatí Vietnamu. Ten vydělal především na výpadku čínského dovozu do USA, a sice konkrétně zejména součástek pro telefony, nábytku a technologií pro automatizované zpracování dat. Dohromady se vietnamský export díky americko-čínské obchodní válce zvýšil o necelých 8 procent HDP.

Souboj velmocí ještě zdaleka není u konce

Druhý v pořadí, avšak s velkým odstupem od vítěze, je Tchaj-wan, který navýšil hlavně vývoz kancelářských strojů a součástek telefonů do USA. Tchaj-wanský export přitom celkově narostl o 2,1 procent HDP. Třetí příčku obsadilo jihoamerické Chile, to však na rozdíl od dříve zmiňovaných asijských ekonomik posílilo prodej svého zboží do Číny, přičemž jde zejména o měď a sojové boby.

Zvýšila se také čínská poptávka po elektronických integrovaných obvodech z Malajsie, která tak získala pomyslnou bramborovou medaili, a po sójových bobech z Argentiny, jež se ocitla na pátém místě. Při pohledu na graf výše je přitom zjevné, že Česká republika oproti této top pětce získala z ochladnutí americko-čínských vztahů o poznání méně. Český export se dle výpočtů Nomury zvýšil pouze o zhruba desetinu HDP, stejně jako například v případě sousedního Německa či Polska.

I když studie ukázala, že třetí země mohou těžit z obchodní války díky tomu, že se stanou náhradními zdroji některého zboží, sami autoři upozorňují, že nejde o celkový obrázek, ale pouze o jeden z faktorů, jehož vliv mohou snadno převážit jiné. „V realitě existuje mnoho dalších sil a souhrnný ekonomický dopad na většinu třetích zemí bude negativní,“ zdůraznili analytici Nomury ve své zprávě. Pro ostatní ekonomiky jde tedy o jeden z mála pozitivních důsledků obchodní války, který bychom neměli vytrhovat z širšího kontextu.

Nafouklý rudý drak aneb Za pár let ekonomikou číslo jedna, ale jen papírově

Newsletter