Hrozba pro vyspělé ekonomiky. Síťové efekty jim podkopávají nohy


08:42 • 11. března 2019

Tagy: globalizace, Ekonomika, růst, Technologie, věda

V dnešním složitém světě bývá pro vědecké pracovníky často výzvou izolovat určitý zajímavý vztah a zkoumat jej tak, jako by okolní prostředí zůstávalo stejné. Zejména ekonomové si oblíbili předpoklad označovaný souslovím ceteris paribus, tedy za jinak nezměněných okolností. Práce ekonoma Darona Acemoglu a jeho kolegů však naznačuje, za takovýto přístup nemusí vždy vést k obecně platným závěrům.

Důvodem jsou přitom síťové efekty, jejichž existence je důvodem, proč někdy není žádoucí studovat ekonomické jevy jako oddělené jednotlivosti a izolované vztahy. Makroekonomové, kteří studují závažné fenomény, jako jsou například finanční a hospodářské krize, často hledají příčinu v určitém faktoru, se kterým je něco v nepořádku - například pokles produktivity práce, spotřebitelské poptávky či důvěry investorů nebo změny v měnové politice, píše server Science Daily.

Podle Darona Acemoglu z Massachusettského technologického institutu (MIT) však může za rozsáhlými ekonomickými otřesy stát série menších problematických záležitostí, třebaže vyvolaných prvotním šokem, které by samy o sobě nic vážného nezpůsobily. Nicméně jejich síla tkví v tom, že účinky s nimi spojené působí na fungování systému paralelně, ač třeba každý z jiného úhlu.

Ekonomika s nulovým růstem. Stabilní systém s minimem krizí?

V rámci síťového efektu se pak působení těchto jednotlivých okolností propojuje a jejich efekty se násobí. "Poměrně malé šoky se mohou zvětšovat a pak se z nich stávají šoky, s nimiž se musíme potýkat ve velkém měřítku," říká Acemoglu, který je spoluautorem výzkumu zabývajícím se právě dynamikou šíření šoků v rámci síťových efektů.

Acemoglu a jeho kolegové zde na příkladu ekonomiky Spojených států nalezli případy, kdy problémy specifické pro daný průmysl vedly k několikanásobnému poklesu výroby v celém hospodářství jako celku. Jedním ze studovaných šoků byla i rostoucí konkurence ze strany Číny, která měla negativní dopad na americký vývoz.

V tomto případě bylo zjištěno, že za každý dolar přidané hodnoty, který byl ve výrobním průmyslu ztracen kvůli konkurenci z Číny, utrpěla přidaná hodnota americké ekonomiky jako celku ztrátu v hodnotě šesti dolarů. To naznačuje, že v rámci síťových efektů existují významné multiplikační efekty.

 

Mezi další zkoumané šoky, které americkou ekonomiku zasáhly mezi léty 1991 až 2009, patřil růst množství patentů v mezinárodním průmyslu a změny v souhrnné produktivitě výrobních faktorů, která je obvykle spojována s technologickým pokrokem. U těch výzkumníci došli k závěru, že prvotní dopad šoku zde byl síťovými efekty násoben více než patnáctkrát. V případě změn ve výdajích federální vlády (zejména co se týče obrany) byl multiplikační efekt zhruba tří až pětinásobný.

"Naše výsledky naznačují, že přenos různých druhů šoků prostřednictvím ekonomických sítí a vzájemných vazeb mezi průmyslovými odvětvími by mohl mít prvořadé implikace pro makroekonomii," shodují se autoři. Jedním z klíčových zjištění studie také je, že šoky na straně poptávky se v ekonomických sítích šíří téměř výlučně "proti proudu" (upstream), tedy na výrobce, šoky na straně nabídky se šíří po "proudu" (downstream), tedy na dodavatele vstupů.

Paradox produktivity sílí. Internet nepřispívá k růstu, říkají data

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.