Sever, který nás předstihl


10:01 • 26. prosince 2017

Tagy: FinTech, Platby, Švédsko

Švédsko je nejvíce bezhotovostní společností na světě. Pouhé jedno procento hodnoty všech plateb bylo za poslední rok zaplaceno mincemi nebo bankovkami. Čím to je, že nás všechny tento severský národ předstihl?

Skořicoví šneci a skandinávský minimalismus jsou typické znaky kavárny ve Stockholmu. Mezi tím vším je ale i stále více se objevující nápis, který říká: „Hotovost nepřijímáme“.

„Hotovost nepřijímáme“

 „Chtěli jsme snížit riziko krádeží a navíc je to rychlejší, když zákazníci platí kartou,“ řekla v rozhovoru pro BBC Victoria Nilsson, která řídí dva ze šestnácti obchodů řetězce pekáren. „Dostaly se k nám hlavně pozitivní reakce. My tady ve Stockholmu rádi platíme kartou,“ dodala.

V celé zemi se hotovost v obchodech v současnosti používá u méně než 20 % transakcí, uvádí Riksbank – švédská centrální banka. Mince a bankovky jsou v autobusech zakázány již pár let, a to od té doby, co odbory upozornily na obavy ohledně bezpečí řidičů. Dokonce i turistické atrakce začaly se strategií bezhotovostních plateb, včetně stockholmského Pop House Hotel nebo The Abba Museum.

Malí obchodníci se k tomuto trendu také přidávají a dávají přednost využití domácích technologií, jako je iZettle – švédský startup stojící za první čtečkou mobilních platebních karet v Evropě. Právě takové přenosné technologie umožnily obchodníkům jednoduše přijímat platby kartou.

 „Vzala jsem jednou děti do zábavního parku a tam byl pán prodávající balonky, který u sebe měl platební terminál,“ poznamenala Senobar Johnsen, jedna ze zákaznic stockholmské pekárny. V současné době žije v Portsmouthu v jižní Anglii, ale po roce navštívila Švédsko a říká, že je to hned na první pohled znatelné, jak lidé platí více kartou. „Není to jako ve Velké Británii, kde je často stanovena minimální útrata, abyste mohli zaplatit kartou někde v kiosku nebo na venkově. Myslím, že to, co se děje zde, je skvělé,“ řekla pro BBC.

Smartphonový platební systém Swish je další populární švédská inovace, kterou využívá více než polovina 10milionové populace. S podporou hlavních bank umožňuje aplikace bezpečně posílat peníze komukoli jinému jen s použitím telefonního čísla.

Technologie a dominový efekt

Dokonce i na bleším trhu je nyní neuvěřitelně snadné poslat instantně peníze prodávajícímu. Švédové mají zkrátka smůlu v oddalování zaplacení společného účtu v restauraci, protože výmluva, že nemají dost hotovosti, zde neplatí. 

 „Spotřebitelé mají obecně velký zájem o nové technologie, takže si na ně i rychle navykají,“ vysvětlil Niklas Arvidsson, profesor stockholmského Královského institutu technologií. Zčásti za to může infrastruktura (Švédsko je jednou z nejlépe propojených zemí EU), relativně nízká populace ideální pro testování inovací a historicky nízká míra korupce, tvrdí Arvidsson. „Švédové mají sklony věřit bankám, ale také hlavně institucím. Lidé se tak nebojí podvodů spojených s elektronickou platbou.“ 

Paradoxně, švédské rozhodnutí zmodernizovat své mince a bankovky (krok vyhlášený Riksbank v roce 2010 a plně implementovaný letos) naopak urychlilo rozmach bezhotovostních transakcí, vysvětlil profesor Arvidsson. „Myslel bych si, že nový typ hotovosti vzbudí zájem, ale zdá se, že reakce je naprosto opačná. Někteří obchodníci se domnívali, že bude snazší nepřijímat tento nový typ peněz, protože by bylo třeba si na ně zvykat, možná nutnost pořizovat novou pokladnu a tak dále,“ konstatoval.

To tak dle Arvidssona vyvolalo tzv. dominový efekt, kdy se stále více a více obchodů hlásilo k nápadu nepřijímat hotovost, neboť se zdálo, že to společnost přijímá. Čísla Riksbank pak odhalila, že průměrné množství švédské koruny v oběhu spadlo ze 106 miliard v roce 2009 na 65 milionů z roku 2016.

Pouhé jedno procento hodnoty všech švédských plateb bylo minulý rok provedeno s použitím mincí a bankovek, v EU a USA je to pro srovnání okolo 7 %. Profesor Arvidsson tak předvídá, že využití hotovosti bude postupně redukováno na velmi okrajové formy plateb do roku 2020. A zdá se, že obchodníci s tím souhlasí. Průzkum mezi drobnými obchodníky (vzorek zhruba 800 respondentů) prováděný Arvidssonovým výzkumným týmem zjistil, že dvě třetiny z nich předpokládají kompletní vymizení hotovostních plateb do roku 2030.

Poslední odbojáři

Tento trend se ale nelíbí všem, jak pro BBC vysvětlil bývalý komisař státní policie a prezident Interpolu Bjorn Eriksson. Místní kavárna stále přijímá „starodávnou“ formu peněz, některé banky však již neumožňují vklad hotovosti nebo její výběr u přepážky. „Mám rád karty, ale jsem naštvaný kvůli milionu lidí, kteří s nimi neumí pracovat – důchodci, bývalí odsouzenci, turisté, imigranti. Banky to ale nezajímá, protože z těchto lidí neprofitují,“ řekl Eriksson.

Stařík ve věku 71 let je tváří národního hnutí nazvaného Kontantupproret (Hotovostní rebelie), které se obává krádeže identity, navyšování spotřebitelského dluhu a kyber útoků. „Tento systém může být snadno narušen nebo zmanipulován. Stačí zastavit nebo zrušit platební systém a jsme v naprosté beznaději,“ varoval Eriksson.

Jeho argumenty neunikly pozornosti švédských politiků. Debaty týkající se zabezpečení se tak čím dál tím více dostávají do popředí politického zájmu. Tato situace také rozděluje voliče, z čehož vyplývá, že ti z venkova a ti starší by se mohli stát klíčovým prvkem v příštích všeobecných volbách Švédska, které jsou naplánovány na září 2018.

Zpátky ve stockholmském Královském institutu technologie, profesor Arvidsson poukázal na fakt, že i když si lidé z většiny zvykli na bezhotovostní platby, stále jsou tu dvě třetiny, které se nechtějí zcela vzdát hotovosti. „Mezi Švédy je běžné silné citové pouto k hotovosti, i když ji nepoužívají,“ poznamenal.

Švédsko tak sice vede globální trendy směrem k bezhotovostní budoucnosti, ale jeho technologicky znalá populace je také vedena dalším, více tradičním švédským směrem, a tím je obezřetnost.

RSS

Rodák z Kyjova. Vystudoval finance se zaměřením na finanční trhy a investice na Masarykově univerzitě. V současnosti ještě studuje na právnické fakultě mezinárodněprávní obchodní studia. Zajímá se o makroekonomii, politické dění a měnové trhy. Od září 2015 do srpna 2016 pracoval jako analytik ve finanční skupině Roklen.



Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.