Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Draghiho (zřejmě) poslední „cokoliv“

„Evropská centrální banka je připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro.“ Výrok „whatever it takes“, který guvernér ECB Draghi pronesl v roce 2012, se v podstatě dočkal své druhé, upravené verze. ECB na svém zářijovém zasedání představila balíček opatření, prostřednictvím kterého chce nakopnout skomírající evropskou inflaci. Otázkou je – bude to stačit?

Rozhodnutí Evropské centrální banky přineslo hned několik změn. Depozitní sazba byla snížena o 10 bodů na -0,5 %. V rámci forward guidance banka vypustila jakékoliv termíny naznačující konkrétní čas a nahradila je otevřeným koncem. Sazby tak zůstanou na současných, případně nižších, úrovních, dokud nebude inflační výhled robustně konvergovat dostatečně blízko k – ale stále pod – hodnotu 2 % na horizontu měnové politiky. Konvergence by přitom měla být reflektována především v dynamice jádrové inflace.

Díky otevřenému konci, jak guvernér Draghi uvedl, ECB mnohem více rozprostřela dopad forward guidance v oblasti sazeb na celou evropskou výnosovou křivku. Předchozí verze s jasnějším načasování ovlivňovala zejména její krátký konec a střed. Dle banky by tak mělo dojít na ještě lepší napojení opatření měnové politiky na inflační očekávání.

Vedle toho se dočkáme restartu programu čistých nákupů aktiv, tzv. QE, v měsíčním objemu 20 miliard euro. Začátek je naplánován na 1. listopadu, přičemž délka jeho trvání bude otevřená, jak bude nezbytné k podpoře akomodace v oblasti úrokových sazeb. QE bude v každém případě trvat tak dlouho, aby byly udrženy příznivé podmínky likvidity odpovídající měnové akomodaci, uvedla banka. Na ukončení by dle ECB mělo dojít krátce před zvýšením sazeb.

Výčet pokračuje úpravou parametrů úvěrového program TLTRO III, a to jak z hlediska nižších sazeb a delší doby splatnosti, a nakonec dvoustupňovým úročením bankovních rezerv. Cílem druhého opatření je úleva evropským bankám, které zatěžuje prostřední záporných sazeb.

Výše zmíněný balíček byl zaveden jako odpověď na stále slabou inflaci a zejména její výhled ve srovnání s cílem. Draghi ve svém proslovu v souvislosti s tím zmínil nad očekávání slabý ekonomický výkon a přetrvávající rizika prognózy, která zůstávají nadále nakloněna směrem dolů, s důrazem na geopolitické faktory, hrozbu protekcionismu a zranitelnost rozvojových trhů.

Aktualizovaná prognóza ECB ukázala zhoršení výhledu růstu i inflace. Právě v otázce tempa růstu cen ECB očekává pro letošek tempo 1,2 %, pro 2020 pak 1% a v 2021 nakonec 1,5 %. Z těchto čísel je poměrně jasně patrné, že dosažení nastaveného inflačního cíle se zřejmě protáhne, čemuž by odpovídala akomodativní forma politiky ECB zřejmě trvající až za horizont měnové politiky.

I přes zhoršení růstové a inflační prognózy však Draghi upozornil, že základní scénář je stále relativně pozitivní – nepracuje však s významnými riziky, jako je tvrdý brexit  či eskalace obchodních válek. Rovněž platí, že ECB je připravena upravit své nástroje dle potřeby.

Během tiskové konference se většina dotazů zaměřovala na restart programu QE, konkrétně na možné spory v rámci Rady guvernérů, o kterých se spekulovalo již před dnešním zasedáním. Draghi v tomto směru uvedl, že i přes rozdíly bylo nakonec dosaženo konsensu, tudíž o programu čistých nákupů aktiv nebylo potřeba hlasovat. Jednomyslná shoda pak panovala v otázce snížení sazeb, změny forward guidance, TLTRO a reinvestic.

Dle výše zmíněného je dnes představený balíček z pohledu ECB adekvátní odpovědí na mnohem delší a silnější zpomalování evropské ekonomiky a hlavně trvající a nepolevující rizika výhledu zejména v oblasti inflace, kde se inflační očekávání evidentně ukotvují na nižších úrovních, než je cíl ECB. Z našeho pohledu, ať už hovoříme o samotném balíčku či o rétorice guvernéra, se ECB zřejmě dostává do dlouhého období silně akomodativní formy měnové politiky. Byť Draghi několikrát zmínil, že konkrétně záporné sazby se ukázaly jako efektivní nástroj, je neustále potřeba zvažovat možné negativní dopady této politiky. I ve spojitosti s tím šéf ECB apeloval na evropské vlády a na potřebu podpory ze strany fiskálu. Týká se to především těch zemí, které disponují dostatečným rozpočtovým prostorem pro expanzi.

Guvernéra Draghiho před koncem mandátu čeká ještě jedno zasedání, a to na konci října. Vzhledem k dnešní akci ale nečekáme, že by dokázal překvapit něčím, co by ještě více odpovídalo podstatě příslibu „udělat cokoliv“.

Newsletter