Stojí za inovativní platformou Zonky pro zprostředkování půjček nebo HoppyGo pro sdílení aut. Společnost Creative Dock dokázala za osm let své existence vybudovat přes 50 firem a nyní působí v 10 zemích. Tím, že pro jiné firmy vytváří startupy na zakázku nebo je staví pod vlastní střechou, se přitom snaží bořit některá odvětví, která nefungují efektivně nebo nenaplňují potřeby svých zákazníků naplno. Krize, která přichází po koronavirové epidemii, ale mnoho firem rozbořila sama, a mění tak fungování některých odvětví. Jaké nové příležitosti tím pro startupový svět vznikly, jaké nové trendy přicházejí a jaké je z celé koronavirové krize ponaučení? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Roklen24 CEO Creative Dock Group Martin Pejša.
Jak se z Vašeho pohledu mění vlivem koronavirové pandemie struktura a fungování některých odvětví?
Určitě se změnila spousta věcí, ale náš pohled je ovlivněn hlavně změnou fungování velkých firem, se kterými spolupracujeme. Zatím je vidět, že ačkoli se lidi vrátili do práce a všechno se zase rozbíhá, nenaplňuje se onen prvotní předpoklad, že všichni budou chtít digitalizovat svoje produkty a portfolia a transformovat svou firmu. Management sice hrozně chce, potřeba zůstala, ale zároveň se velmi rychle seškrtaly rozpočty a nikdo na to v tuhle chvíli nemá peníze.
Přitom pokud mluvíte o velkých firmách, tak ty by měly mít na tyto věci nejvíc peněz ze všech, nebo ne?
Právě, je to hrozná škoda. Samozřejmě to pak zasahuje další firmy v řetězci, převážně firmy dodavatelského typu. Já jsem čekal, že se všechno může na chvíli zbrzdit, než se přepočítají rozpočty a vyhodnotí předchozí měsíce, ale překvapil mě německý, rakouský a švýcarský trh, kde spolupracujeme spíše se středně velkými firmami. To jsou často rodinné podniky, respektive podniky vlastněné fyzickou osobou, kde jsem čekal, že to rozhodování bude rychlé a přímočaré – a naopak tam vidím velké zastavení. Dokonce naše konkurence – taky company builder – soustředící se na střední podniky v Německu, jdou do krachu. Nám se žádný z běžících projektů nezastavil, kromě jednoho projektu právě s takovouto rodinnou střední firmou z Německa. Nevznikají ale nové. Je pravda, že tento typ firem je zasažen extrémně a čelí poklesu výnosů o 70 až 90 %, takže se snaží zastavit, co se dá.
Takže názor, že koronavirová epidemie urychluje inovace, zatím nesdílíte?
Vidíme to v některých sektorech, například v e-health to cítit je, ale kromě toho to upřímně nevnímám. Například u pojišťovnictví jsem čekal, že se digitalizace a inovace zrychlí, vzhledem k tomu, že najednou nešlo distribuovat produkty tím klasickým kanálem. Nemám ale pocit, že by se to dělo, i když asi hodně bagatelizuji. My máme například projekt v pojišťovnictví Mutumutu, do kterého investovalo globální Société Générale a tam se to děje – připravujeme spuštění ve Francii, připravujeme Polsko a bavíme se s ostatními zeměmi. Ale zase je to příklad již běžícího projektu, vzít peníze a zainvestovat teď do něčeho nového je pro firmy podle mě hrozně složité.
Vy k některým projektům většího partnera nepotřebujete, některé firmy rozjíždíte přímo pod Creative Dockem s vlastními prostředky. Vidíte teď s přicházející krizí nové příležitosti pro tuto část vašeho podnikání?
To určitě ano, největší příležitost nyní vidíme v půjčkách pro malé a střední firmy, které chceme spustit přes peer-to-peer model. Uspět v téhle oblasti by za normálních okolností bylo těžké, náklady na získání klienta by byly dost drahé a náklad na obsluhu klienta vysoký, protože není možná plná automatizace jako na Zonky. Za normálních okolností by tedy něco takového bylo extrémně náročné, ale teď, když stát, a teď nemluvím jen o Česku, ale vidíme to i v jiných evropských zemích, nepodporuje malé a střední podniky a banky zastavily financování, tak to otevírá nové okno příležitostí. Akorát je potřeba zaměřit se na jednotlivé segmenty kvůli scoringu. To je tedy příklad projektu, který díky současné situaci připravujeme ke spuštění.
Pak jsme také sami v e-health, kde nyní lze také získat zákazníky za daleko nižší náklady než dřív, takže najednou ten business case může vycházet. A pak se díváme na několik dalších příležitostí například v pojištění, ale máme omezené finanční prostředky.
Na WeAreSummitu jste otevřeně popisoval workshop s Vaším týmem, který jste na začátku pandemie svolali. Cílem bylo zamyslet se nad tím, jak začínající krizi uchopit a výsledek byl podle Vašich slov nula. Jak následně začaly chodit nápady na příležitosti, chtělo to jen čas?
Pro každého je to zcela nová situace a i když se dneska bavíme o různých příležitostech, nedokážeme si představit, co bude za tři čtyři měsíce. Těch možností dalšího vývoje je hrozně moc a protože to nikdo z nás nezažil, je těžké cokoli odhadovat. Až přijde další pandemie, tak budeme určitě hrozně chytrý, ale když si vezmeme, co všechno jsme zažili za posledních pár měsíců, tak by tomu ještě loni v prosinci nikdo nevěřil. Že se zavřou hranice, že během pár dní úplně zmizí základní věci, které člověk bral do té chvíle jako dané…proto si myslím, že je těžké myslet dopředu. Až z reality v danou chvíli vychází nápady a příležitosti. My máme například We are safe, což je propozice z e-health, kde si podniky a zaměstnanci mohou digitálně kontrolovat stav zaměstnanců. A to je přesně ono. Nikdo si to předtím neuměl představit, až když vyvstane konkrétní problém a my na vlastní kůži v kanceláři sami vidíme, jak je těžké udržet zodpovědné chování všech zaměstnanců včetně sebe, tak až v tu chvíli vyvstane nápad na nástroj, který by situaci pomohl řešit.
We are safe tedy vznikl jako podnikatelská příležitost nebo spíš jako potřeba pomoct?
Vznikalo to jako a ještě pořád to je spíš potřeba pomoct. Časem tam může vzniknout business case, ale zatím jsme se moc netrápili tím, že bychom ho hledali.
Vnímáte nějaké proměny trendů v marketingu? Když jsem si rozklikla váš projekt v pojišťovnictví Mutumutu, všimla jsem si, že například zdůrazňujete krytí i koronaviru, mění se nějak marketingová komunikace po pandemii?
Mutumutu je dobrý příklad, zrovna u tohoto produktu máme po uvolnění rekordní výsledky. A přitom neumíme přesně určit, čím to je. Ačkoli řešíme digitální marketing a všechno si měříme, neumíme ukázat prstem a říct Tohle je ono, sem musíme dát spousta peněz. Myslím, že je to kombinace – vznikla z toho, že jsme dělali hodně věcí, které posilují značku. Pro zdravotníky máme třeba životní pojištění na tři měsíce zdarma. A pak se jim automaticky nespustí placená verze, je to férově nastavené jako dar. Klientům běžně vracíme až 30 % z ceny pojištění, pokud se o sebe starají. A teď jsme měli poprvé případ pojistného plnění, kdy se zákazníkovi stalo něco vážného – a nad rámec pojištění jsme díky ostatním klientům, kteří měli možnost těch 30 % ceny pojištění vzít a přispět na tento případ, vybrali i dostatek peněz pro rodinu klienta.
Žádná z těchto věcí není vyloženě cílená na podporu prodeje, ale poskládalo se to tak, že to s lidmi zarezonovalo. To je možná ta změna trendů , že je nyní prostor pro to, odklonit se od klasického prodeje a tradičního marketingu a zdůraznit více společensky prospěšné podnikání. Teď je ta doba na dělání dobrých věcí, které lidi ocení.
Kdybyste měl radit ostatním startupům nebo firmám, jak uchopit současnou situaci a najít ty správné příležitosti, co byste poradil?
Já mám pocit, že není kam spěchat, což je zrovna pro mě dost netypické. Ty příležitosti se budou objevovat průběžně, nevnímám současnou situaci jako sprint, ale spíš jako maraton. Spousta systémů se bude dál měnit, některé firmy budou krachovat, nikdo neumí říct, jestli bude druhá vlna, třetí vlna a v čase tak mohou přicházet daleko zajímavější příležitosti, než jsme schopni vidět teď. Doporučil bych neuhnat se na prvních sto metrech a spíš hledat oblasti, kde se mění ekvilibrium – to, co jsem například popisoval u oblasti financování malých a středních podniků.
Vidíte díky koronavirové krizi nějaké nové modely spolupráce mezi většími firmami a startupy?
Ano, tím, že jsou rozpočty ve větších firmách zkrácené, což se děje hlavně na západě, vidíme, že v případě potřeby inovovat nebo digitalizovat nyní vzniká pro větší firmy příležitost hledat řešení spíše přes startupy, než ho vyvíjet interně. Startupy tak mohou se svým řešením jednodušeji než dřív oslovovat větší firmy, a pokud jim jejich služba nebo produkt sedne do portfolia, tak může spolupráce vzniknout relativně rychle, určitě rychleji než před koronou. Startup může být i relativně na začátku, stačí produkt a první zákazníci.
My například v rámci Mutumutu řešíme spolupráci v Polsku a tam je to přesně ten model, kdy si místní hráč pomůže produktem Mutumutu k digitalizaci svého portfolia. Před koronou by všechna jednání trvala rok plus a nyní se bavíme v rámci týdnů.
Vy jste za Creative Dock byli během karantény i po ní dost aktivní. Z jakých projektů, které díky tomuto období vznikly, máte největší radost?
Určitě z indikativního online testu na koronavirus, který jsme spustili u nás, na Slovensku a v Maďarsku. První verze vznikla za víkend, další měsíc jsme ji pak dotahovali. A použilo ho přes 100 000 lidí. Indikativní test dal základ již zmíněnému produktu We are safe, který mi přijde skvělý a který spolu s online testem pomáhá lidem, aby zůstali v souvislosti s koronavirem zodpovědní.
A pak bych určitě rád zmínil Firmy sobě – platformu, sdružující malé a střední podniky. To pro mě má až překvapivou odezvu.
Můžete přiblížit, jakou odezvu Firmy sobě mají a v jaké fázi nyní jste?
Máme registrované firmy a v posledním měsíci jsme začali fungovat jako komunita, aby si firmy pomáhaly navzájem. Snažíme se je propojovat a zjišťovat, jaké jsou největší problémy různých sektorů. Stát se tu bohužel zachoval vůči podnikatelskému sektoru špatně, což určitě bude časem vidět na počtu zkrachovalých firem nebo firem, které skoupí například zahraniční investoři, s tím se bohužel nedá nic dělat. My jsme se proto rozhodli vzít to do vlastních rukou, snažit se formulovat problémy a hledat jejich řešení. A to ať už sami, přes startupy, nebo tím, že budeme tlačit na jednotlivá ministerstva a poukazovat na konkrétní věci, které by se měly změnit. To mi přijde, že funguje a že máme od firem dobrou odezvu. S uvolněním problémy nezmizely a tenhle přístup se jeví jako dlouhodobě funkční.
Problém pomoci od vlády je, že všechno je udělané spíš jen tak na oko. Program COVID I, II, III je třeba naprostá katastrofa, to snad dostalo zatím jen zhruba 2000 firem. Ani kurzarbeit nekryje náklady na zaměstnance v plné výši jako v Německu, na spoustu firem navíc přišly kontroly, raději to nebudu ani komentovat. Je to opravdu tragédie.
Jaké inovace nebo řešení aktuálních problémů mezi sebou firmy sdílí? Můžete uvést něco, co Vás zaujalo?
Například cestovní kanceláře přešly na digitální komunikaci s klienty a musely se samozřejmě přeorientovat na regiony, kam je možné cestovat. Restaurace zase experimentují s novou formou doručování jídla – některé restaurace se sdružují a dělají společnou dovážku. Zaujal mě také formát tzv. Black kitchens. Najednou nepotřebujete mít restauraci na drahém místě, ale stačí vám kuchyň někde na kraji Prahy, ze které doručujete jídlo domů. To vám pomůže dost zásadně osekat náklady.
Jak pandemie a krizová opatření změnila samotný Creative Dock?
My jsme kvůli koronavirové krizi přišli o zhruba 30 % celkových výnosů. V České republice šlo o 5% pokles, zbytek tvoří zahraničí, které obecně generuje zhruba 80 % celkového obratu.
Na začátku jsme samozřejmě nevěděli, jak moc nás tahle situace zasáhne a řešili jsme, jaká opatření přijmout. Bylo skvělé, že lidi ve firmě sami navrhli a zavedli snížení platu o 25 %. Nastavili jsme to formou opt-out, takže to bylo na každém člověku i jeho aktuálních možnostech, ale naprostá většina to akceptovala. Domluvili jsme se, že pokud dopady krize nebudou tak zásadní a peníze ušetříme, tak je vrátíme. Díky tomu jsme nemuseli propouštět a mohli dál pracovat na nových projektech. Zároveň jsme jako kompenzaci vzali část nových startupů a dali jsme určitý podíl v nich všem, kdo si mzdu snížili, nad rámec standardní odměny. Tahle sounáležitost mi přišla skvělá.
V průběhu krize jsme zároveň ještě víc osekali to, jak pracujeme, ve smyslu stavění nových projektů. To jsme na vlastních pár projektech ozkoušeli a teď to aplikujeme i na projekty klientské. Změnili jsme procesy a vše je díky tomu ještě rychlejší, ještě levnější a jsme schopni dřív představit funkční prototyp produktu, který zákazníci mohou používat. Dřív to trvalo dva měsíce, nyní jsme schopni osekaný produkt připravit za týden až dva.
Jaké je Vaše poučení z koronavirové krize?
Změnil jsem pohled na růst. My jako firma rosteme 70-80 % ročně, ale je v tom skrytý velký finanční odpad, spousta peněz se nevynaloží efektivně. Já jsem to vždy bral jako daň růstu. Ale krize ukázala, že něco najednou může zmizet, vynaložené prostředky přijdou vniveč a ve finále jde o tak vysoké náklady, že to za to nestojí. Takže jsem teď spíš pro pomalejší růst na úrovni 30 až 40 % ročně, který pro nás nebude tak drahý.
Jaký vývoj očekáváte v následujících několika měsících, potažmo letech?
Já si myslím, že to bude ještě dlouhé, určitě se toho ještě spoustu změní. Jak už jsem říkal, podle mě to není sprint, je to maraton. Ale upřímně jsem jakékoli odhady už vzdal.
