Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Americká neviditelná krize. S čím si ekonomové neví rady?

Americká ekonomika na první pohled jen kvete. Z finanční krize se otřepala rychleji než Evropa, Američané jsou dnes bohatí jako nikdy dříve a nezaměstnanost se od vypuknutí krize snížila na polovinu. Ekonomové však varují, že na oficiálních údajích z amerického trhu práce něco nesedí.

Tak nízko jako dnes byla americká nezaměstnanost od druhé světové války vlastně jen v několika málo krátkých fázích. Miliony Američanů v nejlepších letech totiž opustily trh práce a práci ani nehledají. A protože nehledají práci a nejsou tedy zaznamenáni v oficiální statistice, tak se o jejich situaci prakticky vůbec nemluví.

Nezaměstnanost v USA je nejnižší od roku 2000, v říjnu klesla na 4,1 %

„Šestina mužů v nejproduktivnějším věku nemá žádnou práci. Situace je dramatičtější než v době hospodářské krize ve 40. letech,“ varuje podle německého serveru Welt ekonom Nicholas Eberstadt z liberálního ekonomického institutu American Enterprise Institute. V knize „Men Without Work“ popisuje Eberstadt tento vývoj jako americkou neviditelnou krizi. U žen je prý situace zřejmě podobná, říká ekonom, který se však ve svém průzkumu zaměřoval jen na muže.

Situace se zhoršuje

Eberstadt nicméně není jediný, kdo se tímto problémem zabývá. Podle analytiků nejde o zcela nový fenomén – dlouho se o něm ale nevědělo, přičemž v uplynulých letech se situace výrazně zhoršuje. Ještě v šedesátých letech prý pracovalo téměř 100 % mužů ve věku 25 až 54 let, od té doby ale tato hodnota stále klesá. Americká vláda odhaduje, že z oficiální statistiky vypadlo již deset milionů mužů ve věku 25 až 54 let.

Vězení, drogy, videohry. Američtí muži se do práce neženou

Mezi průmyslovými zeměmi měla v loňském roce podíl pracujících mužů v tomto nejproduktivnějším věku na celkové populaci nižší už jen Itálie, varuje Alan Kruger, profesor ekonomie na americké elitní univerzitě v Princetonu, který pracoval i jako hlavní ekonomický poradce bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

Nezaměstnanost na minimech? Na jihu Evropy stále katastrofa

Katastrofa místo luxusu

To by samo o sobě nemuselo být žádným problémem, pokud by ti, o které se jedná, nechtěli pracovat, protože mají dost peněz. Tak to ale podle Eberstadta bohužel není. Velká část těchto lidí žije z peněz svých blízkých nebo jsou kvůli své pracovní neschopnosti v předčasném důchodu. Velmi nízká podpora pak většině stačí jen na přežití v hodně nuzných podmínkách. Jen 10 % mužů, kteří nepracují, ale nejsou ani vedeni jako nezaměstnaní (studují nebo se jinak vzdělávají). Zbylých 90 % podle Eberstadta nic smysluplného nedělá.

„Všední den mužů, kteří nepracují, ani se nevzdělávají, je docela katastrofa,“ říká Eberstadt. „Volný čas je vlastně luxus. Muži by ho mohli samozřejmě smysluplně využít, ale nedělají to.“

Tito lidé se podle něj ve společnosti angažují méně než pracující. A přesto, že mají moře času, nevěnují ho příliš ani práci v domácnosti, ani péči o děti. A u žen je přitom podle něj situace obdobná.

„Děsivé je, jak málo z tohoto obrovského množství volného času tito lidé využijí k tomu, aby pomáhali jiným, ať už v rodině nebo v obci,“ říká Eberstadt. Muži prý místo toho tráví mnoho času zábavou a jinými rozptýleními, jako je spánek, péče o tělo a sociální kontakty. Zvláště oblíbenou činností je u těchto lidí sledování televize, DVD a hraní videoher. Dotázaní tím prý stráví každoročně 2100 hodin – to znamená zhruba pět a půl hodiny denně před obrazovkou.

Je kondice amerického trhu práce jen iluzí?

Kruger navíc upozorňuje na statistický průzkum, který ukazuje, že téměř každý druhý muž v produktivním věku, který nepracuje, bere denně léky proti bolesti. Téměř dvě třetiny z nich berou léky na předpis. A 40 % postižených udává, že do práce nechodí kvůli bolestem. „Nejen že tito muži hrají celý den World of Warcraft,“ říká Eberstadt. „Oni hrají celý den World of Warcraft na drogách.“

Co s tím?

Všichni ekonomové se shodují v tom, že na současné situaci je třeba něco změnit. Sociální, ekonomické a individuální náklady jsou totiž vysoké. Jenže vysvětlení tohoto jevu a tudíž i návrhy na řešení se značně liší podle toho, z jaké části politického spektra ekonomové jsou. Faktory, které zde hrají roli, jsou sice nesporné, neshody panují kolem toho, jakou má která příčina váhu.

Například Larry Summers z Harvardovy univerzity a bývalý ministr financí za prezidenta Billa Clintona vidí jako hlavní důvod špatné situace nezaměstnaných mužů přesuny pracovních míst a technologický vývoj. Princetonský ekonom Kruger zase požaduje lepší zdravotní péči pro všechny Američany, čímž se podle něj dá zabránit tomu, aby muži kvůli silným bolestem a jiným zdravotním problémům byli z pracovního života vytěsňováni.

Pro Eberstadta hraje větší roli přehnaně přísný americký justiční systém. Asi 20 milionů Američanů má podle jeho propočtů záznam v trestním rejstříku. A to je opravdu velké číslo. Zdaleka převažující část těchto osob jsou přitom právě muži. Je však těžké zhodnotit, jak silně tento faktor působí, protože vláda sice vede statistiky o dříve trestaných, ale ne o jejich pracovním životě po propuštění z vazby. „Téměř osmina dospělých mužů již byla někdy ve vězení,“ říká Eberstadt. „A my nevíme, jak se těmto mužům následně vede, co se práce týče.“

Newsletter