„The Next Big Thing“? Vzejde z mé laboratoře, spekuluje popularizátor chemie


18:34 • 10. října 2018

Tagy: Unipetrol, věda, Průmysl 4.0, chemie, ČR, Velká Británie, školy, Elektromobilita, automoto, Nobelova cena, farmacie

Chemie, a zvláště pak naše narůstající vědomosti z oblasti molekulární chemie, povede k velkým věcem na poli léčebné medicíny a nových chytrých materiálů. Serveru Roklen24 to v rozhovoru řekl Michael Londesborough, vědec britského původu, který se přistěhoval do Česka v roce 2002 a pracuje v Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR v Řeži.

Co bude podle Vás v chemii „The Next Big Thing“?

Jako chemik, který se zabývá luminiscencí molekul bórových klastrů, věřím, že příští "Big Thing" vzejde právě z mé laboratoře a bude znamenat velké přínosy pro moderní optiku, osvětlovací systémy či chytré tenkovrstvé materiály. Nicméně na širší úrovni si myslím, že chemie, a zvláště pak naše narůstající vědomosti z oblasti molekulární chemie, povede k velkým věcem na poli léčebné medicíny a nových chytrých materiálů.

Jak se chemie v dnešní době dotýká Průmyslu 4.0?

Podle mě jde spíš o to, co udělá čtvrtá průmyslová revoluce pro chemii. Výpočetní síla, sdílené internetové zdroje a výpočetní sítě umožňují neuvěřitelné skoky v porozumění kvantové povaze a procesům probíhajícím v molekulárních systémech. To nám chemikům umožňuje predikovat a vysvětlovat chování specifických molekul; testovat vhodnost molekuly coby potenciálního farmakoforu, zkoumat fotofyziku fotoaktivních molekul, a dokonce analyzovat větší, komplexnější systémy, jako jsou porézní molekulární polymery. Takové pokroky vedou k sofistikovaným produktům jako dotykové displeje, dobíjecí baterie v přenosných zařízeních, organické elektroluminiscenční diody (OLED) ve flexibilní elektronice či odlehčené materiály, vedle mnoha jiných.

Jaký je Váš názor na rozvoj elektromobilů a aut s hybridním pohonem?

Myslím si, že je to dobrý cíl, který si zasluhuje intelektové i finanční investice. Motory na uhlovodíkový pohon jsou nadále neudržitelné. Zdroje uhlovodíků na naší planetě nejsou nevyčerpatelné, a kromě toho využívání našich zdrojů uhlovodíků coby paliva určeného ke spalování s sebou nese velké náklady obětované příležitosti. Tytéž molekuly, nabité energetickým i chemickým potenciálem, jsou užitečné k tolika dalším věcem – výrobě polymerních materiálů, syntéze farmaceutik, použití v nových chytrých materiálech atd. – a proto je ekonomicky prozíravé využívat zdroje uhlovodíků inteligentně a jejich používání v palivech nahrazovat, kdekoli je to možné. Auta na elektrický pohon jsou proto skvělý nápad, musíme však dokonaleji ovládnout výrobu a skladování elektřiny. Vodík se jeví jako nejlepší řešení na cestě k e-mobilitě.

V jakém časovém horizontu můžeme čekat jejich masivnější nástup?

To netuším, ale mohu říct, že než můžeme tuto technologii přijmout ve větším měřítku, potřebujeme mít mnohem lepší metody skladování elektrické energie. To znamená obrovské investice do infrastruktury zásobování elektrické energie (tj. jednoduché a rychle dostupné nabíjecí stanice) a také lepší a levnější baterie, které nepotřebují vzácné zdroje (určité kovy).

Jak moc oblast automotive podle Vás ovlivní nové polymery?

Polymery jsou lehké, a přitom dokážou být velmi pevné a odolné. To jsou základní vlastnosti velice atraktivní pro automobilový průmysl a v podstatě pro základní automobilovou fyziku vůbec (tj. lehká auta = menší spotřeba paliva). V polymerech se dá také chemicky „vrtat“ tak, aby vznikly další užitečné vlastnosti, jako např. antistatické, polovodivé, luminiscenční, antibakteriální apod. Tato chemická flexibilita umožňuje tvorbu různých chytrých materiálů, které mohou vozidlu dodat hodnotu a plnit určitý úkol či službu, které zlepšují prožitek z řízení.

S jakým autem jezdíte vy sám?

Jaké auto používám já není relevantní, a nechci dělat reklamu.  Ale těším se, až elektrické auta/hybridní auta budou přístupnější, co se týče jejich ceny, pro více lidí. Snažím se jezdit autem co nejméně, dávám přednost jízdnímu kolu a vlaku. Jaké auto používám, pro mě není důležité.

Co si myslíte o samořiditelných vozech?

V několika jsem jel a musím přiznat, že pro mě bylo obtížné důvěřovat jejich schopnosti rozeznávat překážky a zabrzdit včas, aby nedošlo ke srážce. Ale asi je to prostě tím, že jsem zvyklý své auto ovládat. Budoucí generace touto intelektovou bariérou trpět nebudou. Věřím, že nakonec přejdeme na samořiditelná auta prostě proto, že lidé nebudou chtít plýtvat hodnotným časem na řízení. Čas v autě budou trávit raději prací, sledováním filmu, čtením knížky apod., zatímco auto se postará o jejich mobilitu a přepravu z bodu A do bodu B.

Zaměřujete se na popularizaci chemie. Jak dnes mladé lidi nejen v Česku na chemii ideálně nalákat?

Jednoduše. Chemie se točí kolem porozumění hmotnému světu kolem nás. Toto poznání je mimořádně intelektuálně uspokojující a poskytuje člověku soubor dovedností k práci na fascinujících a nesmírně hodnotných projektech. Stačí jen, aby mladí lidé tyto skutečnosti pochopili.

Je velký rozdíl ve výuce chemie na univerzitách a ve středních školách v Česku a Velké Británii?

Vzdělávací systém v Británii a Česku je obecně velice odlišný. Odpověď na tuto otázku by vystačila na celou knihu a nedá se zjednodušit do stručné odpovědi.

Máme jednoho nositele Nobelovy ceny za chemii, v roce 1959 ji získal Jaroslav Heyrovský. Je podle Vás šance na to, aby Čech (nebo Češka) mohl opět tuto cenu získat?

Proč ne? Dobré nápady nejsou geneticky vyhrazené určitým národům. Česko je relativně malá země a neinvestuje do svých vědeckých a technických oborů tolik jako země jiné (Německo, USA atd.), což jsou faktory, které možnost nobelovského úspěchu značně omezují, ovšem ta šance existuje vždycky.

Michael Londesborough působí v Ústavu anorganické chemie Akademie věd České republiky akromě své výzkumné práce v oborech fyziky a chemie se zaměřuje na zpřístupňování vědy široké veřejnosti. V rámci svých aktivit se mimo jiné pravidelně objevuje na televizních obrazovkách. Pro populárně vědecký týdeník České televize „PORT“ (který diváky informuje o novinkách i zajímavostech z nejrůznějších oblastí vědy, nových technologií a společenských oborů) připravuje rubriku Michaelovy experimenty, v níž také vystupuje jako moderátor. V této oblasti má nemalé úspěchy, o čemž svědčí i cena Akademie věd ČR za popularizaci vědy - Medaile Vojtěcha Náprstka, která mu byla udělena v roce 2009.
Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.